Zemědělství

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Produkce potravin[editovat | editovat zdroj]

Obstarávání potravy i lidská výživa se od původního způsobu našich dávných předků podstatně liší: člověk si vybírá potravu podle chuti a zvyku, výběr potravy je dán především rodinnými a sociálně kulturními zvyky, potravu před požitím upravujeme vařením, pečením, potravu si kořeníme a přijímáme ji v určitých časových intervalech (snídaně, oběd, večeře). Jako potraviny slouží kromě domácích i druhy cizí, strava může být dokonce umělá. Člověk nejen potravu shání, tedy sbírá a loví, ale i produkuje; člověk potravu dále konzervuje, skladuje a dopravuje na velké vzdálenosti.

Všechny tyto charakteristiky kladou velké nároky na pracovní kapacity, organizaci, technologie, získávání surovin a samozřejmě i na prostředí. Produkce potravin je velmi komplikovaný proces, v němž půda hraje sice zásadní, nicméně ne jedinou roli.

Proces výroby potravin[editovat | editovat zdroj]

tvoří z hlediska využívání prostředí (i jeho ohrožení) čtyři hlavní provázané složky, bez nichž by moderní výroba potravin nebyla možná. Jsou to:

  • Základní zdroje – půda, osivo, klima a pracovní síla.
  • Technologie – zemědělské stroje, zpracování surovin, skladování i šlechtitelství.
  • Přírodní prostředí – zdroj vody pro zavlažování, zdroj minerálů jako hnojiv ale také kapacita i prostor pro zneškodňování a ukládání odpadů ze zemědělské produkce.
  • Instituce – organizace, metody řízení, právní předpisy, státní regulace, dotace, politika.

Počítáme-li s růstem globální populace a zásobením této populace dostatečným množstvím potravin, musí se jedna nebo více složek tohoto systému zlepšit. Oslabení funkce jedné ze složek znamená naopak snížení produkce potravin. V různých oblastech světa je možnost ke zlepšení různá. Je paradoxní, že v zemích průmyslově vyspělých – bohatých – je naděje na zlepšení vyšší, než v zemích chudých – rozvojových. Zvýšení výkonu lze očekávat například v Evropě, Kanadě a USA, kde je rozvinuto zvláště šlechtitelství a technologie. Málo pravděpodobné je zvýšení produkce potravin v některých zemích již dnes trpících nedostatkem. Nejenže tam není možno získat jednoduše další půdu, ale špatné je i institucionální zabezpečení, technologie a přístup k dalším zdrojům. I přesto se může během následujících několika desetiletí celková světová produkce potravin ještě podstatně zvýšit. Průměrná současná úroda je stále pod úrovní, která je dosahována v nejproduktivnějších zemích a mnohé státy ještě nevyužily veškerou svou potenciální ornou půdu.

Zvyšování produktivity[editovat | editovat zdroj]

Růst produkce bude však patrně nižší, než růst populace v příslušných oblastech, navíc bude expanze zemědělství velmi nákladná, zejména tehdy, když bude muset vzrůst dvoj- až trojnásobně, aby zabezpečila lepší výživu pro dalších několik miliard obyvatel. Půda, která byla až dosud využívána k produkci potravin, je daleko kvalitnější než půda, která zatím kultivována není. Podobně i zavlažovací systémy byly postaveny v nejvhodnějších oblastech. A voda je v mnoha zemích čím dál více vzácnější, neboť o ni stále intenzivněji soupeří domácnosti, průmysl i zemědělství (viz níže). Následkem toho je každý nárůst v produkci potravin čím dál dražší. Platí to o to více, když uvážíme náklady na ochranu prostředí, které zatím nejsou zahrnuty do ceny zemědělských produktů. Škody na životním prostředí způsobené tím, co lze s nadsázkou nazvat „přeměnou planety ve velkovýkrmnu lidí“, mohou být nedozírné. Rozpínání zemědělského sektoru, který se musí postarat o lepší výživu pro rostoucí populaci, pravděpodobně povede k odlesnění, erozi půdy, kontaminaci pesticidy a hnojivy úměrně s tím, čím víc půdy bude obětováno produkčním účelům. Snižování dopadů na životní prostředí je možné, ale drahé, a bude patrně jednodušší, pokud bude růst populace pomalejší.

I když existuje řada způsobů, jak se zemědělskou půdou šetrně zacházet, vhodně využívat hnojiva, pesticidy i závlahovou vodu a uplatňovat pěstování velmi produktivních plodin, bude produkce potravin a na ní navazující činnosti (skladování, konzervace, zpracování surovin, doprava) zcela jistě v příštích desetiletích jedním z hlavních problémů lidstva i příčinou devastace přírody zejména v oblastech, kde populace roste, jsou málo vhodné klimatické podmínky, zemědělství je špatně organizováno a k dispozici je velmi málo finančních prostředků k pořízení techniky, hnojiv a pesticidů. Půda bude tedy získávána především na úkor kácení topických lesů a jiných dosud přírodě blízkých ekosystémů.

Příklady pro výuku[editovat | editovat zdroj]

Čtení z časopisu Bedrník, téma Biopotraviny

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]