Ekologická stopa různých činností

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Zkusme si představit, jaký dopad mají různé činnosti domácností na výslednou ekologickou stopu. Vzhledem k nedostatku dat jsou údaje založeny na výpočtech pro Wales[1]; jistá srovnatelnost zde nicméně je, protože Wales stejně jako Velká Británie má zhruba stejně velkou ekologickou stopu jako Česká republika a jednotlivé aktivity pravděpodobně nebudou radikálně odlišné od životního stylu průměrné české domácnosti.

Obyvatelé města mají sice vyšší životní nároky než venkovští obyvatelé, ale jejich ekologická stopa nemusí být nutně vyšší. Naopak život ve městě může uspořit například prostor pro obytné plochy či náklady na vytápění. Život na venkově vyžaduje v našich podmínkách značnou závislost na osobní automobilové dopravě, zatímco ve městě je část těchto nákladů převzata veřejnou dopravou, avšak s neskonale nižší stopou. Na druhé straně venkovští obyvatelé mají větší šanci samozásobení (zahrady), čímž si zvyšují osobní biokapacitu. Ekologická stopa se však pravděpodobně liší i mezi příjmovými skupinami a podle životního stylu.

Potraviny[editovat | editovat zdroj]

Celková stopa spotřeby potravin v ČR na osobu je 1,13 globálních hektarů (gha) a stopa pastvin 0,11 gha, dohromady 1,23 gha. Ekologická stopa spotřeby potravin v domácnostech zahrnuje jak domácí stravování, tak stravování mimo domácnost (pohostinství), které může dosahovat až výše poloviny stopy domácího stravování. Maso a produkty z masa zodpovídají i za více než třetinu stopy spotřeby potravin, další třetinu tvoří mléko a mléčné výrobky. Relativně nejvyšší stopu má hovězí a telecí maso, ryby, sýry a máslo. Naopak významně nižší stopu má vepřové a drůbeží maso. Ačkoliv pochutiny nemají velký podíl na spotřebě, káva, čaj, čokoláda či víno mají poměrně vysokou stopu přepravy a rovněž jejich produkce vyžaduje velkou plochu, což značí vysokou stopu. Naopak potraviny jako vajíčka, chléb či brambory mají nízkou přepravní stopu a rovněž stopa jejich produkce je velmi nízká.

Energie[editovat | editovat zdroj]

Uhlíková stopa tvoří 60 % celkové ekologické stopy ČR a na jednoho obyvatele připadá 3,33 gha. Uhlíková stopa však zahrnuje veškeré aktivity spojené s průmyslovou výrobou, dopravou, zemědělstvím atp. Samotná stopa domácností spojená se spotřebou energie činí necelých 0,2 gha. Domácnosti však nakupují výrobky a využívají služby, které v sobě mají vtělenou energii z celého průmyslového výrobního cyklu. Největší ekologickou stopu má spotřeba elektřiny a uhlí, naopak nejnižší biomasa a zemní plyn. Navzdory účinnějším zařízením a lepšímu zadržování energie však její spotřeba domácnostmi neustále roste. Nárůst uhlíkové stopy je způsoben zejména růstem počtu domácností a elektrických zařízení využívaných domácnostmi.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ekologická stopa dopravy je způsobena emisemi CO2 a záborem půdy pro infrastrukturu. Z hlediska osobních aktivit vzniká jednoznačně nejvyšší stopa při cestování letadlem. Odhaduje se, že letecká přeprava dosahuje okolo 0,2–0,3 gha na osobu a rok, zatímco pro srovnání veškeré způsoby ostatní veřejné dopravy se pohybují v řádu 0,02 gha na osobu a rok. Z hlediska absolutního dopadu má ovšem samozřejmě největší vliv silniční doprava; v ČR dosahuje 0,49 gha na obyvatele. Vzhledem k horší veřejné dopravní obslužnosti venkovských oblastí je zde vyšší stopa osobní automobilové přepravy, na rozdíl od velkých měst, kde je stopa automobilové dopravy poněkud snížena, zatímco stopa veřejné dopravy je zde v souhrnu vyšší.

Materiály a odpady[editovat | editovat zdroj]

V rámci účtu ekologické stopy se materiály a odpady projeví standardně už jako primární produkt (plodina, dřevo) nebo vtělená energie potřebná ke zpracování výrobku (emise CO2 z výroby skla apod.), případně jako degradovaná plocha zaujímaná skládkou. Odpady však zahrnují stopu celého životního cyklu materiálu či výrobku a snížení produkce odpadů, zvýšení životnosti výroků nebo recyklace odpadů tak snižují nároky na energetickou stopu a stopu skládek. Nejvyšší stopu na tunu materiálu mají textilie, obuv či baterie. Naopak mezi látky s nejnižším dopadem patří například sklo. K položkám, které mají velký dopad na výslednou ekologickou stopu, patří například papír (0,33 gha/osobu) nebo domácí biologický odpad (0,17 gha/osobu). Produkce lesů potřebná k výrobě papíru dosahuje 0,38 gha na osobu, tedy nikterak zanedbatelné číslo.

Voda[editovat | editovat zdroj]

Voda sice není součástí účtu ekologické stopy, nicméně v posledních letech se rozvinul výpočet tzv. vodní stopy. Vodní stopa znamená objem vody, který je zapotřebí k zajištění zboží a služeb spotřebovaných obyvateli určitého státu. Globální průměrná vodní stopa je 1 240 m3 na obyvatele a rok. Vodní stopa průměrného obyvatele ČR je o něco málo vyšší než globální průměr – 1 572 m3 na obyvatele a rok. Největší část vodní stopy je ovšem spotřebována na produkci zemědělských produktů, pro ČR je to více než 900 m3 na obyvatele a rok. Dalších zhruba 360 m3 na obyvatele a rok se spotřebuje v jiných zemích na dovážené zemědělské komodity. Spotřeba vody v domácnostech se pohybuje okolo 100 m3 na obyvatele a rok.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. SEI (2005). Reducing Wales´ Ecological Footprint. A resource accounting tool for sustainable consumption. Stockholm Environment Institute, York.