Environmentální žurnalistika: Porovnání verzí

Z Enviwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Environmentální žurnalistika''' ''(anglicky: environmental journalism)'' je směr v rámci žurnalistiky, který se orientuje na environmentální problematiku, přičemž klade důraz na interakci probíhající mezi člověkem a jeho životním prostředím. Mezi hlavní témata, jimiž se environmentální novináři zabývají, patří [[globální oteplování]], úbytek [[biodiverzita|biodiverzity]], chemické znečištění a různé další problémy, které ohrožují zdraví a životy lidí i ostatních druhů. Jejich pozornost se neupírá pouze na problematiku ochrany přírody ale na všechny pilíře [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. Seznam některých dalších témat, jimiž se environmentální novináři zabývají, je přehledně uveden v [https://en.wikipedia.org/wiki/Outline_of_environmental_journalism přehledu environmentální žurnalistiky] na anglické Wikipedii.
'''Environmentální žurnalistika''' ''(anglicky: environmental journalism)'' je směr v rámci žurnalistiky, který se orientuje na environmentální problematiku, přičemž klade důraz na interakci probíhající mezi člověkem a jeho životním prostředím. Mezi hlavní témata, jimiž se environmentální novináři zabývají, patří [[globální změna klimatu]], úbytek [[biodiverzita|biodiverzity]], chemické znečištění a různé další problémy, které ohrožují zdraví a životy lidí i ostatních druhů. Jejich pozornost se neupírá pouze na problematiku ochrany přírody ale na všechny pilíře [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. Seznam některých dalších témat, jimiž se environmentální novináři zabývají, je přehledně uveden v [https://en.wikipedia.org/wiki/Outline_of_environmental_journalism přehledu environmentální žurnalistiky] na anglické Wikipedii.


Zatímco psaní o přírodě (tzv. [https://en.wikipedia.org/wiki/Nature_writing ''nature writing'']) má dlouhou tradici napříč kulturami, počátky ekologického diskurzu v žurnalistice, které posléze vyústily do směru označovaného jako environmentální žurnalistika, nacházíme až v šedesátých letech dvacátého století. Stejně jako pro environmentální hnutí, bylo i pro zrod environmentální žurnalistiky důležité vydání Tichého jara ''(Silent Spring)'' (1962) americké badatelky [[w:cz: Rachel Carson|Rachel Carsonové]] a následný sled událostí, které probíhaly ve společnosti a přírodě a byly reflektovány v médiích. Důležitým milníkem se stává rok 1990, kdy dochází k etablování Společnosti environmentálních žurnalistů ''(SEJ - Society of Environmental Journalists)'', která deklaruje jako své poslání: '',,rozvinutí veřejné porozumění environmentálním tématům skrze zlepšení kvality, přesnosti a viditelnosti environmentálního zpravodajství."''<ref>http://www.sej.org/</ref>  
Zatímco psaní o přírodě (tzv. [https://en.wikipedia.org/wiki/Nature_writing ''nature writing'']) má dlouhou tradici napříč kulturami, počátky ekologického diskurzu v žurnalistice, který posléze vyústil do směru označovaného jako environmentální žurnalistika, nacházíme až v šedesátých letech dvacátého století. Stejně jako pro environmentální hnutí, bylo i pro zrod environmentální žurnalistiky důležité vydání Tichého jara ''(Silent Spring)'' (1962) americké badatelky [[w:cs:Rachel Carson|Rachel Carsonové]] a následný sled událostí, které probíhaly ve společnosti a přírodě a byly reflektovány v médiích. Důležitým milníkem se stává rok 1990, kdy dochází k etablování Společnosti environmentálních žurnalistů ''(SEJ - Society of Environmental Journalists)'', která deklaruje jako své poslání: '',,rozvinutí veřejné porozumění environmentálním tématům skrze zlepšení kvality, přesnosti a viditelnosti environmentálního zpravodajství."''<ref>http://www.sej.org/</ref>  
V současné době je environmentální žurnalistika respektovaným odvětvím a je vyučována v rámci kurzů na univerzitách po celém světě.
V současné době je environmentální žurnalistika respektovaným odvětvím a je vyučována v rámci kurzů na univerzitách po celém světě.


V současnosti se v rámci Environmentální žurnalistiky vedou diskuze o přístupu k objektivitě. Na jedné straně převládá názor, že novináři by měli být objektivní za každou cenu a vystupovat pouze jako přenašeči názorů a ne jejich tvůrci; tomu kontruje přesvědčení mnohých, že současné environmentální problémy vyžadují, aby se environmentální žurnalistika nezaměřovala pouze na přenos informací, ale formulovala názory, zastávala stanoviska a aktivně se tak podílela na ochraně životního prostředí.
V současnosti se v rámci Environmentální žurnalistiky vedou diskuze o přístupu k objektivitě. Na jedné straně převládá názor, že novináři by měli být objektivní za každou cenu a vystupovat pouze jako přenašeči názorů a ne jejich tvůrci; tomu kontruje přesvědčení mnohých, že každá zpráva je sociálně konstruovaná a to dvěma způsoby. Prvním je vytvoření samotné zprávy (určení co je tématem a co ne) a dalším konstrukce daného tématu (jak je zpracováno). 


== Environmentální žurnalistika v České republice ==
Environmentální témata jsou specifická, vzhledem k tomu, že jsou průřezová a zajímají pouze užší okruh čtenářů (často jsou příliš odborného rázu). Proto se jimi v omezené míře zabývají všechna hlavní média - ale žádné se na ně vyloženě nezaměřuje. O tématech se pak informuje často s souvislosti s katastrofami (přičemž se tolik nezaměřují na to, jak jim předcházet).


Desítky let totalitní cenzury se pochopitelně projevily i ve zpravodajství o životním prostředí. Jak režim oslaboval, objevovaly se i první vlaštovky ve formě článků o neutěšeném stavu životního prostředí v tehdejším Československu. Zlomová byla druhá polovina osmdestátých let, rok 1989 a období, které následovalo. V této době docházelo k zakládání mnohých periodik, z nichž se některá zaměřovala přímo na environmentální problematiku. Prvním časopisem celostátního významu zaměřeným na environmentální témata byl časopis Veronica, který byl založen již roku 1986. V roce 1991 byl založen časopis Veronica (1991) a následovala řada dalších.  
Podle některých názorů současné globální problémy vyžadují, aby se žurnalistika nezaměřovala pouze na formulaci a přenos názorů, které jsou ve shodě se stávajícím neoliberálním paradigmatem; ale podílela se - prostřednictvím výběru a zpracování daných témat - na formulaci nového diskurzu a aktivně tak přispívala k ochraně životního prostředí a cestě k udržitelnému rozvoji. Přehled periodik (která se zabývají environmentální problematikou v českém prostředí) je uveden v článku [[Environmentální žurnalistika v České republice]].


Český svaz ochránců přírody vede kampaň zaměřenou na záchranu ohrožených přírodních lokalit a návrat přírody do míst, odkud byla v minulosti vytlačena s názvem „Místo pro přírodu“. Součástí této kampaně je také informování o této problematice.<ref>http://www.mistoproprirodu.cz/</ref>
Modrá žába je o web o ekologii, který je určen zejména mladší části naší populace, tedy studentům ekologie nebo příbuzných oborů, popř. všem, kteří se zajímají o ekologii.<ref>http://home.tiscali.cz/e.muky//zaba/index.html</ref>
Odborný technický časopis Ochrana ovzduší vychází od roku 1997 jako dvouměsíčník a z toho obvykle jednou jako tematické dvojčíslo, od roku 2011 je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. Jeho posláním je: '',,Prezentace výsledků programů a projektů vědy a výzkumu, prezentace nových poznatků a technických novinek v oblasti ochrany ovzduší, informace o znečišťování ovzduší a o kvalitě ovzduší v České republice a v zahraničí, šíření znečišťujících látek a jejich dálkový přenos, nejlepší dostupné techniky omezování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší, měření emisí a imisí, negativní účinky znečištění, informace orgánů státní správy a samosprávy ochrany ovzduší, české a mezinárodní předpisy a normy v ochraně ovzduší, odborné kompendium ochrany ovzduší."''<ref>http://www.ochrana-ovzdusi.cz/</ref>
Problematika ochrany životnéh
patří k nestorům environmentální žurnalistiky [[w:cz: Čestmír Klos|Čestmír Klos]], který je jedním z nejdéle píšících tuzemských novinářů, kteří se zabývají environmentální tematikou, prošel řadou redakcí a v současné době píše na server Česká pozice.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/autori.aspx?idnovinare=2964</ref> Na České pozici publikuje také Jan Charvát, který se rovněž věnuje ekologickým tématům.<ref>http://ceskapozice.lidovky.cz/autori.aspx?idnovinare=3007</ref>
Jan Bouchal
=== Envigogika ===
[[Envigogika]] je odborné recenzované periodikum vydávané Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (v rámci oddělení environmentálního vzdělávání). Jejím cílem je zkvalitnění odborného dialogu v oblasti environmentálního vzdělávání. Jsou v ní zveřejňovány originální vědecké texty a je zařazena na seznam recenzovaných periodik RVVI.<ref>http://www.enviwiki.cz/wiki/Envigogika</ref>
=== Veronica - časopis pro ochranu přírody a krajiny ===
Celostátní environmentálně-kulturní časopis Veronica vydává základní organizace Českého svazu ochránců přírody Veronica.<ref>http://www.casopisveronica.cz/ocasopisu.php</ref> Časopis vychází od roku 1986, v současné době jako dvouměsíčník. Redakční rada je tvořena předními českými odborníky na problematiku ochrany přírody. V časopise jsou popisovány aktuální problémy ochrany přírody a krajiny i prezentována environmentálně inspirovaná díla literátů, výtvarníků či fotografů.<ref>http://www.veronica.cz/?id=12&i=33</ref>
=== Sedmá generace - společensko-ekologický časopis ===
Dvouměsíčník [[w:cz: Sedmá generace|Sedmá generace]] patří k nejpopulárnějším českým časopisům zabývajícími se environmentální tematikou. Časopis má značně široký záběr a orientuje se na všechna klasická témata environmentální žurnalistiky. Zabývá se přitom hlubšími sociálními, kulturními, ekonomickými a politickými souvislostmi devastace a obnovy životního prostředí. Kromě původních populárně naučných článků nabízí svým čtenářům také překlady z prestižního časopisu ''The Ecologist'' a rozhovory s významnými osobnostmi zabývajícími se environmentální problematikou.<ref>http://www.veronica.cz/?id=12&i=33</ref>
=== Ekolist.cz ===
Internetový deník Ekolist.cz vychází od roku 1997 a zprostředkovává aktuální informace o přírodě a životním prostředí. Časopis vydává občanské sdružení BEZK - Brontosauří ekocentrum Zelený klub.<ref>http://www.bezk.ecn.cz/</ref> Nabízí rozsáhlé zpravodajství doplněné o publicistiku; rady, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí; kulturní rubriku s přehledem tematických knih a filmů a rovněž kalendář aktuálních akcí jako jsou výstavy, semináře, kurzy a pracovní příležitosti. <ref>http://ekolist.cz/cz/ekolist/o-nas</ref>
=== Ochrana přírody ===
Časopis Ochrana přírody vychází od roku 1946. Jedná se o odborný časopis, který se zabývá problematikou ochrany přírody a krajiny v nejširších souvislostech. Je určen především profesionálním pracovníkům ochrany přírody a vědecko-výzkumných institucí, dále zájemcům z řad nestátních neziskových organizací, pedagogickým pracovníkům a všem zájemcům o ochranu přírody. Časopis vychází jako dvouměsíčník a informuje o výsledcích výzkumu a monitoringu. Poskytuje informace o plnění mezinárodních úmluv a také o soustavě Natura 2000 a uvádí další odborné informace ze zahraničí. Vydavatelem časopisu je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.<ref>http://www.casopis.ochranaprirody.cz/o-casopisu.html</ref>
=== EKOfutura ===
Časopis EKOfutura je dvouměsíčník, který je vydáván občanským sdružením EkoFutura. Časopis je podporován, doplňován a aktualizován publikační činností na stránkách www.ekofutura.cz. Občanské sdružení, časopis i elektronická platforma se snaží o překlenutí rostoucí propasti v informování veřejnosti o výsledcích vědecké práce a šíření seriózních zpráv.<ref>http://ekofutura.cz/o-nas</ref>
=== Bio - měsíčník pro trvale udržitelný život ===
Časopis Bio se zaměřuje především na problematiku biopotravin a sní související témata. Přínáší informace o trendech v oblasti pěstování a konzumace biopotravin, nápady, rady a postřehy z České republiky i ze zahraničí.<ref>http://www.bio-mesicnik.cz/</ref>
Mezi další média zabývající se problematikou ochrany přírody a životního prostředí patří: Biom (odborný časopis o biomase), Depeše ČSOP (Zpravodaj Českého svazu ochránců přírody), Děti Země (Časopis nejen o ekologii, obsahující rozhovory, články o kultuře a společnosti), E-planeta.cz (Encyklopedie zvířat spojená s e-časopisem o zvířatech, přírodě a ekologii), EcoMonitor
(databáze plných textů článků s tématikou životního prostředí z vybraného tisku, tiskových zpráv MŽP ČR a nevládních organizací), EIA (časopis posuzujicí vlivy na životní prostředí)
http://www.veronica.cz/?id=12&i=33
http://www.eps.cz/poradna/kategorie/dotaz/musi-novinar-vydat-policii-podklady-z-reportaze
http://www.czechfreepress.cz/ekologie/ekologie/blog.html


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 83: Řádek 24:


* [https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2004/HEN548 Materiály kurzu Praktická environmentální žurnalistika II na MU v Brně]
* [https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2004/HEN548 Materiály kurzu Praktická environmentální žurnalistika II na MU v Brně]
* [http://www.casopisveronica.cz/ Veronica - časopis pro ochranu přírody a krajiny ]
* [http://www.casopisveronica.cz/ Veronica - časopis pro ochranu přírody a krajiny ]
* [http://www.sedmagenerace.cz/ Sedmá generace - společensko-ekologický časopis]
* [http://www.sedmagenerace.cz/ Sedmá generace - společensko-ekologický časopis]
* [http://centerforenvironmentaljournalism.businesscatalyst.com/ Centrum pro environmentální žurnalistiku ''(CEJ Center for Environmental Journalism)'']
* [http://centerforenvironmentaljournalism.businesscatalyst.com/ Centrum pro environmentální žurnalistiku ''(CEJ Center for Environmental Journalism)'']
* [http://j-school.jrn.msu.edu/kc/ Knightovo centrum pro environmentální žurnalistiku ''(Knight Center for Environmental Journalism)'' na Michigan State University]
* [http://j-school.jrn.msu.edu/kc/ Knightovo centrum pro environmentální žurnalistiku ''(Knight Center for Environmental Journalism)'' na Michigan State University]
* [http://earthjournalism.net/ EJN - síť sdružující environmentální žurnalisty (EJN - Earth Journalism Network)]
* [http://earthjournalism.net/ EJN - síť sdružující environmentální žurnalisty (EJN - Earth Journalism Network)]
* [http://www.sej.org/ stránky Společnosti environmentálních žurnalistů ''(Society of Environmental Journalists)'']




{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}
{{TAČR}}


* [http://www.sej.org/ stránky Společnosti environmentálních žurnalistů ''(Society of Environmental Journalists)'']
[[Kategorie:Environmentální obory]]
 
 
{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}

Aktuální verze z 18. 5. 2016, 08:03

Environmentální žurnalistika (anglicky: environmental journalism) je směr v rámci žurnalistiky, který se orientuje na environmentální problematiku, přičemž klade důraz na interakci probíhající mezi člověkem a jeho životním prostředím. Mezi hlavní témata, jimiž se environmentální novináři zabývají, patří globální změna klimatu, úbytek biodiverzity, chemické znečištění a různé další problémy, které ohrožují zdraví a životy lidí i ostatních druhů. Jejich pozornost se neupírá pouze na problematiku ochrany přírody ale na všechny pilíře udržitelného rozvoje. Seznam některých dalších témat, jimiž se environmentální novináři zabývají, je přehledně uveden v přehledu environmentální žurnalistiky na anglické Wikipedii.

Zatímco psaní o přírodě (tzv. nature writing) má dlouhou tradici napříč kulturami, počátky ekologického diskurzu v žurnalistice, který posléze vyústil do směru označovaného jako environmentální žurnalistika, nacházíme až v šedesátých letech dvacátého století. Stejně jako pro environmentální hnutí, bylo i pro zrod environmentální žurnalistiky důležité vydání Tichého jara (Silent Spring) (1962) americké badatelky Rachel Carsonové a následný sled událostí, které probíhaly ve společnosti a přírodě a byly reflektovány v médiích. Důležitým milníkem se stává rok 1990, kdy dochází k etablování Společnosti environmentálních žurnalistů (SEJ - Society of Environmental Journalists), která deklaruje jako své poslání: ,,rozvinutí veřejné porozumění environmentálním tématům skrze zlepšení kvality, přesnosti a viditelnosti environmentálního zpravodajství."[1] V současné době je environmentální žurnalistika respektovaným odvětvím a je vyučována v rámci kurzů na univerzitách po celém světě.

V současnosti se v rámci Environmentální žurnalistiky vedou diskuze o přístupu k objektivitě. Na jedné straně převládá názor, že novináři by měli být objektivní za každou cenu a vystupovat pouze jako přenašeči názorů a ne jejich tvůrci; tomu kontruje přesvědčení mnohých, že každá zpráva je sociálně konstruovaná a to dvěma způsoby. Prvním je vytvoření samotné zprávy (určení co je tématem a co ne) a dalším konstrukce daného tématu (jak je zpracováno).

Environmentální témata jsou specifická, vzhledem k tomu, že jsou průřezová a zajímají pouze užší okruh čtenářů (často jsou příliš odborného rázu). Proto se jimi v omezené míře zabývají všechna hlavní média - ale žádné se na ně vyloženě nezaměřuje. O tématech se pak informuje často s souvislosti s katastrofami (přičemž se tolik nezaměřují na to, jak jim předcházet).

Podle některých názorů současné globální problémy vyžadují, aby se žurnalistika nezaměřovala pouze na formulaci a přenos názorů, které jsou ve shodě se stávajícím neoliberálním paradigmatem; ale podílela se - prostřednictvím výběru a zpracování daných témat - na formulaci nového diskurzu a aktivně tak přispívala k ochraně životního prostředí a cestě k udržitelnému rozvoji. Přehled periodik (která se zabývají environmentální problematikou v českém prostředí) je uveden v článku Environmentální žurnalistika v České republice.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Environmental journalism na anglické Wikipedii.

Informace o tomto tématu lze nalézt také v článku Outline of environmental journalism na anglické Wikipedii.


Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura k dalšímu studiu[editovat | editovat zdroj]

  • WEST, Bernadette., SANDMAN, Peter M. a GREENBERG, Michael R. The reporter's environmental handbook. New Brunswick: Rutgers university press, ©1995. x, 346 s. ISBN 0-8135-2148-3.
  • BĚLOHRADSKÝ, Václav. Myslet zeleň světa: rozhovor s Karlem Hvížďalou. 3. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. 111 s. ISBN 80-204-0239-X.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]