Globální změna klimatu

Z Enviwiki
Přejít na: navigace, hledání

Globální klimatická změna - tímto termínem se rozumí změny vyvolané vnějšími faktory, ať už jde o vlivy přirozené nebo antropogenní. V Rámcové úmluvě o změně klimatu se v této souvislosti hovoří o takových změnách ve složení atmosféry v globálním měřítku, které jsou přídavkem k přirozené proměnlivosti klimatu ve srovnatelných časových obdobích.

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Globální změny v současnosti úzce souvisí se skleníkovým jevem v atmosféře, který je způsoben zvyšováním obsahu skleníkových plynů převážně v důsledku lidské činnosti (např. při spalování fosilních paliv). Modelové výpočty ukazují, že v důsledku lidské činnosti dochází ke globálnímu oteplení – předpokládá se celková odchylka až 6oC.

Hrozby a perspektivy[editovat | editovat zdroj]

Je jisté, že nejméně příští 2–3 desetiletí emise CO2 i dalších plynů globálně porostou. Předpokládané oteplení, i když se nezdá příliš dramatické (o desetiny až jednotky °C), může mít velmi vážné následky pro celou pozemskou biosféru a pro mnohé lidské činnosti. Nejde totiž jen o oteplení, ale o celkovou změnu klimatu, změnu celého klimatického režimu, který představuje velmi jemně vyvážený systém se dvěma velkými subsystémy, atmosférou a oceány, a mnoha dalšími menšími subsystémy (např. oblaka, vodní srážky, biosféra). Změna klimatu může mimo jiné ovlivnit směr a rychlost mořských proudů nebo monzunů, což by mělo pro lidstvo katastrofální následky. Téměř určitě bude provázena častějším výskytem extrémních situací: horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

GW01.jpg

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Předpovídané důsledky by mohly být ničivé – způsobila by je náhlá změna mořských proudů a monzunových větrů. Změna klimatu bude téměř určitě provázena častějším výskytem extrémních situací: horkých období, ale i mrazů, silných větrů a dešťů či období such. Zvláště významný bude vliv na srážky, které v některých oblastech mohou významně poklesnout, jinde naopak vzrůst. V kombinaci s oteplením se mohou výrazně změnit i říční průtoky.

Jedním z průvodních jevů může být vzestup hladiny oceánů. V této otázce jsou zatím předpovědi nejisté, avšak nelze vyloučit zvýšení hladiny oceánů až o několik desítek centimetrů a ve vzdálenější budoucnosti i metrů. Oteplení totiž nevyhnutelně přinese vyšší objem vody v oceánech v důsledku zvýšení jejich teploty a termální rozpínavosti. Ke zvýšení hladiny přispěje i množství vody z roztátých ledovců, zejména pokud by došlo k tání obrovských ledovcových mas v Grónsku a v Antarktidě. Zdá se, že ledovce v Antarktidě i v Arktidě se skutečně zmenšují. Stoupáním hladiny moří a oceánů jsou přirozeně nejvíce ohroženy přímořské státy, zejména ty s hustě obydlenými pobřežními nížinami. Nepříznivé následky stoupnutí mořské hladiny se mohou velmi negativně projevit ve vazbě na častější výskyt extrémních meteorologických situací, mezi něž patří bouřlivé větry způsobující silné vlnobití, tajfuny vyvolávající mohutné příbojové vlny a jiné jevy. Záplavy z těchto příčin jsou velmi pustošivými událostmi, což dokazují zejména příklady z karibské oblasti v roce 2005.

Z hospodářských činností pravděpodobně utrpí zemědělství, které je velmi citlivě adaptováno na současné klimatické podmínky, a každé, i malé změny budou znamenat nutnost nové adaptace, která vůbec nebude jednoduchá. Častější výskyt živelních pohrom ovlivní veškerou hospodářskou činnost, zvláště dopravu a výstavbu. Může také vzrůst nebezpečí tropických chorob i v mírném pásmu (např. malárie).

I když se pozemské ekosystémy nedokáží rychle klimatické změně přizpůsobit a mnohé z nich mohou být jejím vývojem značně pozměněny (pravděpodobně nejvíc a bezprostředně jsou ohroženy korálové útesy, které trpí zvýšenou teplotou mořské vody; snad 50 % z nich je v globálním měřítku vážně narušeno), organismy se vždy s dřívějšími klimatickými změnami, které jsou průvodním zjevem vývoje naší planety, vyrovnaly. Některé vymřely, jiné se přizpůsobily nebo daly vzniknout dalším životaschopným formám. Zásadním problémem globální klimatické změny je schopnost přizpůsobení lidské společnosti, jejích ekonomických a politických systémů. Větší změny klimatu totiž mohou vyvolat nebezpečné konflikty, které byly a jsou pro člověka vždy nebezpečnější než vlivy okolního prostředí.

Evidence[editovat | editovat zdroj]

Zprávy IPCC - z webu Českého hydrometeorologického ústavu

  • 1990: „Odhad je, že velikost globálního oteplení je obecně konsistentní s výsledky klimatických modelů, ale je stále v mezích přirozené změny klimatu“
  • 1995: „Analýza důkazů o změně klimatu prokazuje rozeznatelnost vlivu člověka“
  • 2001: „Existují nové a silné důkazy o tom, že změna klimatu byla v posledních 50-ti letech ovlivněna člověkem“

Strategie a řešení[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Braniš, M.: Globální problémy životního prostředí. In: Dlouhá, J., Dlouhý, J., Mezřický, V. (eds.) (2006) Globalizace a globální problémy. Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005 – 2007. pp 207 – 220. Univerzita Karlova v Praze, COŽP. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z www <http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf>

Anglicky

V češtině

Pro výuku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]