Editace stránky Vegetační stupňovitost
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Editace může být zrušena. Prosím, zkontrolujte porovnání níže, abyste se ujistili, že to chcete provést, a poté pro dokončení zrušení editace níže zobrazené změny zveřejněte.
Aktuální verze | Váš text | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. | '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. Enigma. 399 stran.</ref> | ||
, jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
== Čím je způsobena? == | == Čím je způsobena? == | ||
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] stoupá intenzita | Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''. | ||
Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Rozdílnost ve stupňovitosti == | == Rozdílnost ve stupňovitosti == | ||
Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. | ||
Se stoupající | Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku teplotních inverzí.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | ||
== Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | == Popis jednotlivých vegetačních stupňů == | ||
'''1. Vegetační stupeň dubový''' - | '''1. Vegetační stupeň dubový''' - | ||
v tomto stupni se uplatňuje hlavně | v tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. | ||
'''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou | '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru. | ||
'''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je | '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru. | ||
'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí | '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. | ||
'''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela | '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. | ||
'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou | '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. | ||
'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje | '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | ||
'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty | '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. | ||
'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty | '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | ||
'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se | '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy. | ||
'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v | '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s.</ref> | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Řádek 53: | Řádek 53: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Související stránky === | === Související stránky === | ||
*[[Krajina]] | *[[Krajina]] | ||
*[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] | *[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]] | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
Řádek 65: | Řádek 66: | ||
*http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | *http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm | ||
=== Literatura === | |||
*Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s. | |||
*Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s. | |||
* Moravec J. et al (2000): Fytocenologie. Praha: Academia. 403 s. | |||
[[Kategorie:Skupina A]] | |||
[[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | ||
[[Kategorie:Ekologie]] | [[Kategorie:Ekologie]] | ||