Aktuální verze |
Váš text |
Řádek 1: |
Řádek 1: |
| '''Výškové rozlišení [[wikipedia:cs:rostlinstvo|rostlinstva]] v horských oblastech [[wikipedia:cs:Země|Země]]'''<ref name="novotna">Novotná D. (2001): Úvod do pojmosloví v ekologii krajiny. MVČR Praha: Enigma. 399 s, ISBN 80-7212-192-8.</ref>
| | Souvislý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části, jedná se o plynulý jev. |
| , jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů [[wikipedia:cs:vegetace|vegetace]] se sledem rozdílů [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]], projevujících se v celém území nebo v jeho části.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref> V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
| | V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována vertikální vegetační stupňovitostí. |
| | Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna změnou klimatu, zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se mění životní podmínky pro vegetaci, což se odráží na její skladbě. |
|
| |
|
| == Čím je způsobena? ==
| | Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. Vertikální vegetační stupňovitost a horizontální zonálnost vegetace jsou však naprosto odlišné jevy, a nemohou být proto spolu ztotožňovány. |
| Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]''', zejména teplot a srážek s měnící se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] terénu. Se zvyšující se [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] stoupá intenzita [[wikipedia:cs:sluneční záření|slunečního záření]] asi o 10 % na jeden kilometr, [[wikipedia:cs:teplota|teplota]] však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství [[wikipedia:cs:srážky|srážek]] se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]] způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro [[wikipedia:cs:vegetace|vegetaci]]''', což se odráží na její '''skladbě'''.
| |
| | |
| Vegetační stupně do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle zeměpisné šířky. ''Vertikální vegetační stupňovitost'' a ''horizontální zonálnost vegetace'' jsou však naprosto '''odlišné jevy''', a nemohou být proto spolu ztotožňovány.<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | |
|
| |
|
| == Vegetační stupně podle Zlatníka == | | == Vegetační stupně podle Zlatníka == |
| V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. | | V určitém rozpětí ekologických podmínek se vyskytují jednotlivé vegetační stupně. |
| ''Na území ČR'' se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili '''dominance''' významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních.
| | Na území ČR se vyskytují podle Zlatníka vegetační stupně nazvané podle zastoupení čili dominance významných stromových nebo keřových druhů, nikoliv tedy podle jejich optima výskytu ve vegetačních stupních. |
| '''1.''' dubový, '''2.'''bukodubový, '''3.''' dubobukový, '''4.''' bukový, '''5.''' jedlobukový, '''6.''' smrkobukojedlový, '''7.''' smrkový, '''8.''' klečový, '''9.''' alpínský, '''10.''' subnivální, '''11.''' nivální.<ref name="zlatnik">Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.</ref>
| | 1. dubový, 2.bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový, 5. jedlobukový, 6. smrkobukojedlový, 7. smrkový, 8. klečový, 9. alpínský, 10. subnivální, 11. nivální. |
| | |
| [[Soubor:biogeo.JPG|thumb|]]
| |
|
| |
|
| == Výškové geografické stupně == | | == Výškové geografické stupně == |
| Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. ''geografických výškových stupňů'', tyto stupně '''nejsou''' vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: | | Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle tzv. geografických výškových stupňů, tyto stupně nejsou vegetačními stupni. Ve střední Evropě se používají nejčastěji tyto výškové geografické stupně: |
| '''1.''' planární (nížinný), '''2.''' kolinní (pahorkatinný), '''3.''' submontánní (podhorský, vrchovinný), '''4.''' montánní (horský), '''5.''' oreální (vysokohorský), '''6.''' subalpínský, '''7.''' alpínský, '''8.''' nivální (sněžný).<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>
| | 1. planární (nížinný), 2. kolinní (pahorkatinný), 3. submontánní (podhorský, vrchovinný), 4. montánní (horský), 5. oreální (vysokohorský), 6. subalpínský, 7. alpínský, 8. nivální (sněžný). |
| | |
| == Rozdílnost ve stupňovitosti ==
| |
| Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých [[wikipedia:cs:pohoří|pohořích]] a dokonce i v témže [[wikipedia:cs:pohoří|pohoří]]. Vegetační stupňovitost '''je nejlépe vyvinuta''' v pohořích ''mimotropických'' a ''mimopolárních'' zón. V [[wikipedia:cs:tropický podnebný pás|tropech]] je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným [[wikipedia:cs:klima|klimatem]].
| |
|
| |
|
| Se stoupající [[wikipedia:cs:nadmořská výška|nadmořskou výškou]] klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli cca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až '''zvrat vegetační stupňovitosti''' v důsledku [[wikipedia:cs:inverze teploty vzduchu|teplotních inverzí]].<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | | Klimaxová vegetace jednotlivých stupňů se mění v jednotlivých vegetačních zónách, v jednotlivých pohořích a dokonce i v témže pohoří. Vegetační stupňovitost je nejlépe vyvinuta v pohořích mimotropických a mimopolárních zón. V tropech je setřeno rozlišení nižších stupňů a v polárních oblastech je stupňovitost potlačena příliš drsným klimatem. |
| | Výrazné rozhraní vegetační stupňovitosti představuje horní hranice lesa, probíhající mezi montánním a alpínským stupněm. Se stoupající nadmořskou výškou klesají hranice vegetačních stupňů (na severní polokouli ca o 79 m na jeden šířkový stupeň), výškové rozpětí vegetačního stupně ovlivňuje též oceánita a kontinentalita (v oceánickém klimatu probíhají hranice vegetačních stupňů níže). Určité formy reliéfu vyvolávají místní anomálie, popř. až zvrat vegetační stupňovitosti v důsledku teplotních inverzí. |
|
| |
|
| == Popis jednotlivých vegetačních stupňů ==
| | '''Vegetační stupeň dubový''' |
| '''1. Vegetační stupeň dubový''' - | | V tomto stupni se uplatňuje hlavně dub zimní a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně. |
| v tomto stupni se uplatňuje hlavně [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a jiné druhy dubů bez účasti buku pro nedostatek vláhy, hlavně pro letní přísušky. V panonské oblasti zaujímá dubový stupeň velké souvislé plochy, v České kotlině se vyskytuje jen maloplošně.
| |
|
| |
|
| '''2. Vegetační stupeň bukodubový''' - v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] s příměsí [[wikipedia:cs:buk|buku]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | | '''Vegetační stupeň bukodubový''' |
| | V původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru. |
|
| |
|
| '''3. Vegetační stupeň dubobukový''' - převažující dřevinou je [[wikipedia:cs:buk|buk]] s přimíšeným [[wikipedia:cs:dub zimní|dubem zimním]] a [[wikipedia:cs:habr|habrem]]. V podstatě jde o [[wikipedia:cs:bučiny|bučiny]] s příměsí [[wikipedia:cs:dub zimní|dubu zimního]] a [[wikipedia:cs:habr|habru]]. | | '''Vegetační stupeň dubobukový''' |
| | Převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru. |
|
| |
|
| '''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí [[wikipedia:cs:půda_(pedologie)|půdy]]. V území [[wikipedia:cs:Karpaty|Karpatské soustavy]] je [[wikipedia:cs:buk|buk]] ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří [[wikipedia:cs:buk|buk]] hlavní dřevinu. V území [[wikipedia:cs:Česká masív|Českého masívu]] jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro [[wikipedia:cs:buk|buk]]: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné [[wikipedia:cs:Klima|klima]]. Vedle [[wikipedia:cs:buk|buku]] se zde vyskytuje [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]] a na vlhčích místech [[wikipedia:cs:dub letní|dub letní]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | | '''Vegetační stupeň bukový''' |
| | V tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle. |
|
| |
|
| '''5. Vegetační stupeň jedlobukový''' - v tomto vegetačním stupni chybí zcela [[wikipedia:cs:dub zimní|dub zimní]], hlavními determinantními [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevinami]] jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]]. | | '''Vegetační stupeň jedlobukový''' |
| | V tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle. |
|
| |
|
| '''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou [[wikipedia:cs:buk|buk]], [[wikipedia:cs:jedle|jedle]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrk]]. [[wikipedia:cs:buk|Buk]] však už proti [[wikipedia:cs:jedle|jedli]] a [[wikipedia:cs:smrk|smrku]] poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu [[wikipedia:cs:Dřeviny|dřevin]] v důsledku ekologicky zhoršeného [[wikipedia:cs:Klima|klimatu]]. | | '''Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' |
| | Hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu. |
|
| |
|
| '''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje [[wikipedia:cs:smrk|smrk]] a chybějí [[wikipedia:cs:buk|buk]] a [[wikipedia:cs:jedle|jedle]], nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený [[wikipedia:cs:lesní vegetační stupeň|lesní vegetační stupeň]] s lesní a stromovou hranicí, na kterou v [[wikipedia:cs:Krkonoše|Krkonoších]] a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. | | '''Vegetační stupeň smrkový''' |
| | Zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový. |
|
| |
|
| '''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty [[wikipedia:cs:Kleč|kleče]] nad horní hranicí lesa. [[wikipedia:cs:Kleč|Kleč]] je dominantním [[wikipedia:cs:druh|druhem]]. | | '''Vegetační stupeň klečový''' |
| | Zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem. |
|
| |
|
| '''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty [[wikipedia:cs:mechy|mechorostů]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníků]].<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref> | | '''Vegetační stupeň alpínský''' |
| | Tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků. |
|
| |
|
| '''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se [[wikipedia:cs:mechy|mechovými]] a [[wikipedia:cs:lišejníky|lišejníkovými]] společenstvy. | | '''Vegetační stupeň subnivální''' |
| | Vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy. |
|
| |
|
| '''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v [[wikipedia:cs:Alpy|Alpách]], kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2500 po 3350 m.<ref name="moravec">Moravec J. et al (2000): ''Fytocenologie.'' Praha: Academia. 403 s. ISBN 80-200-0128-X.</ref> | | '''Vegetační stupeň nivální''' |
| | U nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m. |
|
| |
|
| == Zdroje == | | == Zdroje == |
| <references/>
| | *http://www.sopsr.sk/tatry/priroda.html |
| | *http://www.tanap.org/ |
| | *http://pazout.horolezci.cz/?id_section_item=168 |
| | *http://www.adrex.cz/index.php?page=detail-clanku&kat[dirId]=horolezectvi&url=29-6-2005-pozar-v-nizkych-tatrach&ank_anketa19=1 |
| | *Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. |
|
| |
|
| | == Odkazy == |
|
| |
|
|
| |
| == Odkazy ==
| |
| === Související stránky === | | === Související stránky === |
| *[[Krajina]]
| |
| *[[Co má vliv na podnebí%3F Klima v minulosti]]
| |
| *[[Ochrana přírody]] | | *[[Ochrana přírody]] |
| | *[[Legislativa ochrany přírody a krajiny]] |
| | *[[Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví]] |
| | *[[Natura 2000]] |
|
| |
|
| === Externí odkazy === | | === Externí odkazy === |
| *[[wikipedia:cs:Lesní vegetační stupeň|Lesní vegetační stupeň]] | | *[[Wikipedia:cs:Tatry|Tatry na české Wikipedii]] |
| *[[wikipedia:cs:Vegetace|Vegetace]] | | *http://www.tatry.org/cz/priroda/narodniparky/tanap.html |
| *[[wikipedia:cs:Biom|Biom]] | | *http://tanap.region.sk/ |
| *[[wikipedia:cs:Pohoří|Pohoří]] | | *[[Wikipedia:cs:Národní park|Národní park na české Wikipedii]] |
| *http://www.sweb.cz/biosferaevropy/vyska.htm
| |
| | |
|
| |
|
| [[Kategorie:Zemědělství a lesnictví]] | | === Literatura === |
| | * Vološčuk I [et al.](1994): Tatranský národní park: biosférická rezervace. Gradus. 552 s. |
|
| |
|
| [[Kategorie:Ekologie]] | | [[Kategorie:Skupina A]] |
| [[Kategorie:Ochrana přírody a životního prostředí]]
| |
| [[Kategorie:Krajina]]
| |