Obchodovatelná práva na znečištění: Porovnání verzí

Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>  

Systém obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při znečišťování vody (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti ochrany ovzduší (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref>  

Abychom mohli využívat tento systém, je nutné, aby nějaká vyšší autorita stanovila cíl. Tento cíl může být ve formě buď celkového přípustného množství emisí, které lze emitovat za určitou dobu na určitém území nebo intenzity výstupu, snížení emisí na obyvatele. <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> Dále je nutné určit pravidla pro rozdělení emisních práv a následný proces obchodu s nimi mezi jednotlivými znečišťovateli. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> V případě, že dojde k porušení pravidel - např. znečišťovatelé, kteří překročí určené limity bez vlastnictví příslušného počtu povolenek jsou povinni zaplatit pokutu jejíž výše by převyšovala tržní hodnotu emisních práv. Svého závazku se ovšem nezbaví a převede se mu do dalšího období, kdy má možnost nakoupit emisní povolenky od subjektů, kteří jich mají více než sami potřebují. <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> a zároveň ztratí právo účastnit se dalšího obchodování s právy??? Předmětem obchodování nejsou emisní látky jako takové, ale právo emitovat určité látky. Vzhledem k tomu, že se jedná o ekonomicky orientovaný nástroj, cena těchto emisních povolenek není stanovena direktivně, ale vychází z nabídky a poptávky na trhu. Znečišťovatel pak porovnává cenu emisního práva s výší [[mezní náklady|mezních nákladů]], které by musel vynaložit na snížení znečištění (mezní [[náklady na zamezení]]) Tím, že dochází k porovnání jednotlivých variant, dojde k efektivní alokaci (ke snížení znečištění dojde s nejnižšími možnými náklady). Aby bylo snižování znečištění co nejefektivnější, je třeba aby do obchodu s emisními povoleními bylo zařazeno co nejvíce znečišťovatelů. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

Obchodovatelná práva na znečištění je možné použít v případě, kdy lze určit původce znečištění a množství daného znečištění. Tento nástroj má tím větší smysl, čím více subjektů (např. států, regionů, firem) je do systému zapojeno. Aby systém obchodování s emisními právy fungoval, je třeba, aby existoval důsledný a věrohodný monitorovací systém. (emisní audit = verifikace). Pokud jde o rozsah ve kterém lze tento nástroj použít, tak nachází využití jak na světové úrovni, tak i lokální či podnikové úrovni. Definování programu může být buď pomocí jednodušeji a často využívaných emisních ukazatelů (např. ETS v EU) nebo pomocí imisních ukazatelů (je potřeba odhadnout vztah mezi [[emise]]mi zdrojů a [[imise|imisním]] zatížením území). <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

Na následujícím grafu máme názorně ukázaný princip fungování systému obchodovatelných povolení na emise. Na ose y je vyjádřené množství emisí a osa x znázorňuje časovou osu. Uvažujme 2 firmy A a B. V roce t každá z firem vypustí 20 jednotek škodlivých látek. Na následujícím období (t+1) veřejná autorita stanoví, že každá z firem obdrží polovinu svých historických (předchozích) emisí z prvního období (t) tzn. každá firma 10 jednotek. Těchto 10 jednotek je maximální množství škodlivin, které může jedna firma vypustit. Předpokládejme, že firma B má nižší náklady na zamezení (mezní náklady jsou nižší než je tržní cena povolenky), což znamená, že bude snižovat znečištění více (o 12 jednotek oproti počátečnímu období) než firma A. Firma A, mající vyšší náklady na zamezení sníží pouze o 8 jednotek. Aby došlo ke splnění výchozích podmínek (maximální množství znečištění jednou firmou smí být 10 jednotek), musí firma A dokoupit na trhu povolenku od firmy B, která znečišťuje méně než povolených 10 jednotek. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

[[Soubor:Graf5 mechanismus uspory nakladu.jpg]]<ref name=>Tietenberg, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

Plocha D znázorňuje úsporu nákladů při obchodování s emisními povolenkami. <ref name=>Tietenberg, T.H.: Emissions trading an exercise in reforming pollution policy, Resources for the future, Washington D. C., [online]. 1985, [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: http://www.udel.edu/MAST/676/Fall%202008/EmissionsTrading.pdf</ref>

:- Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

:- Počáteční úroveň (baseline) bývá určena buď na základě historických emisí nebo podle poměru emisí vůči výstupu (např. CO2 na obyvatele, CO2 na HDP) <ref name=>Buckley, N.J., Mestelman, S., Muller, R.A,: Baseline-and-Credit Style Emission Trading Mechanisms: An Experimental Investigation of Economic Inefficiency, Social Sciences and Humanities Research Council of Canada, [online]. 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/mceel/papers/buckleyetal-cea2005-lrerc.pdf</ref>

:- Tento kredit pak může využít pro svou potřebu nebo ho může prodat jinému subjektu, který přesáhl stanovenou úroveň. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref>

:- Podporuje investice díky kterým může dojít ke snížení znečištění <ref name=>Brooks, P.: Climate Change & The Steel Industry, Eurofer, [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf</ref>

<ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref>  

:- Pokud znečišťovatel emituje víc než má dostupných emisních povolenek, musí dodatečná práva odkoupit od těch, kteří snížili své emise více a mají tedy přebytek emisních práv <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

<ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref> [http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8388756.stm]

:- Tento systém je založen na principu minulých emisí nebo tzv. benchmarkingu

:- Při využití minulých emisí musí účastník obchodování doložit tato data (může se jednat o průměrné emise za určité období, rok s nejvyššími emisemi atp.)  

:- Na základě doložených historických emisí pak obdrží povolenky na období následující <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

:- Nevýhoda tohoto způsobu alokace emisních práv spočívá v možnosti nadhodnocení minulých emisí a tím získání většího počtu emisních práv, které znečišťovatel může prodat. Takto se dostane do systému velké množství (přebytečných) nabízených emisních práv, což způsobí výrazný pokles ceny a systém se mine účinkem (znečišťovatel porovnává cenu povolenky s mezními náklady na zamezení znečištění a je-li cena povolenky nízká, nevyplatí se emise snižovat, ale nakupovat povolenky). <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref>

:- Nevýhodou je i velká zainteresovanost politických subjektů

[[Programy redukce SO2 a NOx]]

[[Kjótský protokol]]

CDM - [[Clean development mechanism]] (mechanismus čistého rozvoje)

JI - [[Joint implementation]] (Projekty společné realizace)

[[EU ETS]] (Emission trading system)

[[EU ETS v České republice]]