47
editací
Obchodovatelná práva na znečištění: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | Obchodovatelná práva na znečištění (tradable allowances, tradable permits) jsou ekonomickým nástrojem, jehož cílem je kontrola množství znečištění a s pomocí ekonomické pobídky snížení množství znečišťujících látek (nejčastěji skleníkových plynů). <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | ||
Za [[skleníkové plyny]] se považují oxid uhličitý (CO2), oxid dusný (N20), vodní páry (H2O), methan (CH4), ozon (O3) a freony. | Obchodovatelným právem se rozumí majetková hodnota odpovídající právu znečišťovatele vypustit tunu skleníkového plynu. Za [[skleníkové plyny]] se považují [[oxid uhličitý]] (CO2), [[oxid dusný]] (N20), [[vodní páry]] (H2O), [[methan]] (CH4), [[ozon]] (O3) a [[freony]]. [http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/aktualizovane_zneni_zakona_podminky_emise/$FILE/OZK-Zakon_695-20081022.pdf] | ||
Systém obchodování s právy na znečištění byl zaveden na počátku 70. let 20. století v USA a poprvé jej formuloval [[J. H. Dales]]. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> Obchodovatelných práv na znečištění se využívá nejen při ochraně ovzduší, ale i při znečišťování vody (určování maximálního množství znečišťujících látek), dokonce i při rybaření (stanovování celkového přípustného množství vylovených ryb). V mezinárodním měřítku se v současné době využívá v oblasti ochrany ovzduší (obchodování s emisemi CO2). <ref name="Tietenberg">Tietenberg, T.: The Tradable Permits Approach to Protecting the Commons: What Have We Learned?, FEEM Working Paper [online]. 2002, 36, [cit. 2010-04-05]. Dostupný z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.18.3071&rep=rep1&type=pdf></ref> | |||
== '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' == | == '''Základní rysy systému obchodovatelných emisních povolení''' == | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
== '''Formy obchodování''' == | == '''Formy obchodování''' == | ||
*'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, baseline and credit, emissions reduction credits - ERCs) | *'''Kreditní způsob redukce emisí''' (Credit programm, [[baseline and credit]], emissions reduction credits - ERCs) | ||
:Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. | :- Tento systém obchodování je založen na relativním vyjádření, kdy dochází k porovnání určité počáteční úrovně (tzv. baseline) se skutečně dosaženou úrovní znečištění. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | ||
:V případě, že znečišťovatel dosáhne hodnot, které jsou nižší než základní úroveň, získá kredit. | :- Počáteční úroveň (baseline) bývá určena buď na základě historických emisí nebo podle poměru emisí vůči výstupu (např. CO2 na obyvatele, CO2 na HDP) <ref name=>Buckley, N.J., Mestelman, S., Muller, R.A,: Baseline-and-Credit Style Emission Trading Mechanisms: An Experimental Investigation of Economic Inefficiency, Social Sciences and Humanities Research Council of Canada, [online]. 2005, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: http://socserv2.socsci.mcmaster.ca/~econ/mceel/papers/buckleyetal-cea2005-lrerc.pdf</ref> | ||
:Tento kredit pak může využít | :- V případě, že znečišťovatel dosáhne hodnot, které jsou nižší než základní úroveň, získá kredit (viz grafické znázornění). | ||
:Pokud znečišťovatel přesáhne stanovenou základní úroveň (baseline) musí si dokoupit příslušný počet kreditů od subjektů, kteří mají kredity navíc | :- Tento kredit pak může využít pro svou potřebu nebo ho může prodat jinému subjektu, který přesáhl stanovenou úroveň. <ref name="Jílková">Jílková, J.: Daně, dotace a obchodovatelná povolení - nástroje ochrany ovzduší a klimatu, Praha : IREAS, 2003, ISBN 80-86684-04-0</ref> | ||
http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf | :- Pokud znečišťovatel přesáhne stanovenou základní úroveň (baseline) musí si dokoupit příslušný počet kreditů od subjektů, kteří mají kredity navíc | ||
:- Obchoduje se jen s vytvořenými kredity | |||
:- Podporuje investice díky kterým může dojít ke snížení znečištění <ref name=>Brooks, P.: Climate Change & The Steel Industry, Eurofer, [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/environment/climat/emission/pdf/harmonisation/4g.pdf</ref> | |||
[[Soubor:Graf4 kredity.jpg]] | [[Soubor:Graf4 kredity.jpg]] | ||
<ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref> | <ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref> | ||
*'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' (cap and trade system) | *'''Obchodování s ex-ante rozdělenými právy''' ([[cap and trade system]]) | ||
- | :- Systém, kdy ještě před zahájením samotného obchodování stanoví veřejná autorita (regulátor) limit (celkové možné znečištění, které smí být vypuštěno nad daným územím za určitou dobu znečišťovateli, kteří jsou součástí systému) tzv. cap | ||
:- Následně dojde k přerozdělení emisních práv podle určitého klíce mezi znečišťovatele. | |||
- | :- V případě, že se subjekt rozhodne znečišťovat méně než vlastní emisních práv, má možnost tato přebytečná práva prodat subjektům, které překračují přidělené množství emisních práv. | ||
:- Pokud znečišťovatel emituje víc než má dostupných emisních povolenek, musí dodatečná práva odkoupit od těch, kteří snížili své emise více a mají tedy přebytek emisních práv <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> | |||
[[Soubor:Graf3 cap and trade.jpg]] | [[Soubor:Graf3 cap and trade.jpg]] | ||
<ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref> | <ref name="Janssen">Janssen, J.: Will Joint Implementation Survive International Emissions Trading? Distinguishing the Kyoto Mechanisms, FEEM Working Paper [online]. 2000, [cit. 2010-04-04]. Dostupný z WWW: http://www.feem.it/userfiles/attach/Publication/NDL2000/NDL2000-060.pdf</ref> [http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/8388756.stm] | ||
== '''Princip přidělování emisních práv''' == | |||
Vlastní alokace emisních povolenek je důležitá i z hlediska přerozdělování bohatství ve společnosti a konkurenceschopnost jednotlivých subjektů v rámci systému. V praxi se používají dva typy rozdělování emisních práv: | |||
*'''Grandfathering''' | |||
:- Tento systém je založen na principu minulých emisí nebo tzv. benchmarkingu | |||
:- Při využití minulých emisí musí účastník obchodování doložit tato data (může se jednat o průměrné emise za určité období, rok s nejvyššími emisemi atp.) | |||
:- Na základě doložených historických emisí pak obdrží povolenky na období následující <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> | |||
:- Princip benchmarkingu vychází z emisí na jednotku produkce (www.ieep.cz/editor/assets/working-papers/wp0109chmelik.pdf) | |||
:- Ve většině případů probíhá tato alokace zdarma | |||
:- Nevýhoda tohoto způsobu alokace emisních práv spočívá v možnosti nadhodnocení minulých emisí a tím získání většího počtu emisních práv, které znečišťovatel může prodat. Takto se dostane do systému velké množství (přebytečných) nabízených emisních práv, což způsobí výrazný pokles ceny a systém se mine účinkem (znečišťovatel porovnává cenu povolenky s mezními náklady na zamezení znečištění a je-li cena povolenky nízká, nevyplatí se emise snižovat, ale nakupovat povolenky). <ref name="Kreuz">Kreuz, J., Vojáček, O.: Firma a životní prostředí, Praha : Oeconomica, 2007, ISBN 978-80-245-1254-9</ref> | |||
:- Nevýhodou je i velká zainteresovanost politických subjektů | |||
*'''Aukce''' | |||
| Řádek 57: | Řádek 74: | ||
== Odkazy == | |||
[[Programy redukce SO2 a NOx]] | |||
[[Kjótský protokol]] | |||
CDM - [[Clean development mechanism]] (mechanismus čistého rozvoje) | |||
JI - [[Joint implementation]] (Projekty společné realizace) | |||
[[EU ETS]] (Emission trading system) | |||
[[EU ETS v České republice]] | |||