49
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
'''1. Definování projektu nebo politiky''' | '''1. Definování projektu nebo politiky''' | ||
Je nutné určit jaké má projekt technické parametry např. | Je nutné určit jaké má projekt technické parametry např. jeho řízení, umístění, marketing a organizační strukturu, jakou potenciální [[poptávku]] má uspokojit. Návrh projektu musí prokázat, že jde o nejlepší z variant řešení. | ||
'''2. Identifikace dopadů dané politiky nebo projektu''' | '''2. Identifikace dopadů dané politiky nebo projektu''' | ||
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
'''3. Hodnota dopadu konkrétní činnosti''' | '''3. Hodnota dopadu konkrétní činnosti''' | ||
Při hodnoceni vhodnosti projektu uvažujeme i externality plynoucí z projektu. Externality mohou být jak negativní, tak pozitivní, kdy se stávaji bezplatným přínosem pro třetí strany. Tržní mechanismy je nezachytí a nemají finanční vyjádření, ale ovlivňují kvalitu života jednotlivců. Aby mohly být takovéto externality zahrnuty do analýzy, tak je musíme kvantifikovat a poté vyjádřit finančně. | Při hodnoceni vhodnosti projektu uvažujeme i [[externality]] plynoucí z projektu. Externality mohou být jak negativní, tak pozitivní, kdy se stávaji bezplatným přínosem pro třetí strany. Tržní mechanismy je nezachytí a nemají finanční vyjádření, ale ovlivňují kvalitu života jednotlivců. Aby mohly být takovéto externality zahrnuty do analýzy, tak je musíme kvantifikovat a poté vyjádřit finančně. | ||
'''4. Diskontování toků nákladů a přínosů''' | '''4. Diskontování toků nákladů a přínosů''' | ||
Řádek 42: | Řádek 42: | ||
Diskontováním se má namysli očištění budoucích toků o alternativní náklady kapitálu, které jsou vyjádřeny diskontní sazbou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy. | Diskontováním se má namysli očištění budoucích toků o alternativní náklady kapitálu, které jsou vyjádřeny diskontní sazbou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy. | ||
''' | ''' | ||
5. Použití čisté současné hodnoty (Net Present Value)''' | 5. Použití čisté současné hodnoty ([[Net Present Value]])''' | ||
NPV je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. | NPV je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje. | ||
Řádek 57: | Řádek 57: | ||
==Problémy CBA v životním prostředí== | ==Problémy CBA v životním prostředí== | ||
a) životní prostředí často vykazuje znaky veřejného statku. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí. | a) životní prostředí často vykazuje znaky [[veřejného statku]]. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí. | ||
b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu. | b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu. | ||
c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní | c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní. Pokud za předpokladu negativních ekologických dopadů projekt selže, je zřejmé, že není nutné pokračovat v oceňování. Podobně je to v případě životaschopného projektu, kde jsou externality pozitivní (pak neni potreba dale ocenovat, meřit). Avšak pokud je projekt pozitivní, ale má negativní dopady na životní prostředí pak v tomto případě zasahuje [[Environmental Impact Assessment]]. | ||
d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA. | d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA. | ||
Řádek 73: | Řádek 73: | ||
• Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad. | • Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad. | ||
• Chudé země, komunity a jednotlivci mohou vyjádřit méně „ochoty platit“ (willingness to pay), aby se zabránilo poškození životního prostředí, ale je to z toho důvodu, že mají méně zdrojů či prostředků. A proto by CBA uložila větší zátěž na ně, než na bohatší země. Ale to vede k tomu, že chůdí zchudnou. | • Chudé země, komunity a jednotlivci mohou vyjádřit méně „ochoty platit“ ([[willingness to pay]]), aby se zabránilo poškození životního prostředí, ale je to z toho důvodu, že mají méně zdrojů či prostředků. A proto by CBA uložila větší zátěž na ně, než na bohatší země. Ale to vede k tomu, že chůdí zchudnou. | ||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
8) Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8 | 8) Tevfik F. Nas, Cost – Benefit Analysis Theory and Application, SAGE Publications, 1996. ISBN 0 8039 7133 8 | ||
9) History of Benefit-Cost Analysis, Proceedings of the 2006 Cost Benefit Conference |
editací