Cost Benefit Analýza v životním prostředí: Porovnání verzí

==Postup při zpracování CBA==

Je nutné určit jaké má projekt technické parametry např. Jeho řízení, umístění, marketing a organizační strukturu, jakou potenciální poptávku má uspokojit. Návrh projektu musí prokázat, že jde o nejlepší z variant řešení.  

Jedná se o identifikaci důsledků v jednotkách. Např. 500 hodin lidské práce je nutné k provedení projektu nebo snížení znečištění na skládkách o 3 miliardy tun.

Při hodnoceni vhodnosti projektu uvažujeme i externality plynoucí z projektu. Externality mohou být jak negativní, tak pozitivní, kdy se stávaji bezplatným přínosem pro třetí strany. Tržní mechanismy je nezachytí a nemají finanční vyjádření, ale ovlivňují kvalitu života jednotlivců. Aby mohly být takovéto externality zahrnuty do analýzy, tak je musíme kvantifikovat a poté vyjádřit finančně.

Diskontováním se má namysli očištění budoucích toků o alternativní náklady kapitálu, které jsou vyjádřeny diskontní sazbou. Diskontní sazba je výnosová míra, kterou nabízejí z hlediska rizika srovnatelné investiční alternativy.

NPV je finanční veličina vyjadřující současnou hodnotou budoucích peněžních toků a (případného) současného výdaje.

Čistá současná hodnota se používá jako kritérium pro hodnocení výnosnosti investičních projektů. Hlavní výhodou tohoto kritéria je zohlednění faktoru času.

Musíme zjistit jak je očekávaný peněžní tok závislý na změně různých faktorů, které na něj působí, a určit rozhodující veličiny které rozhodují o úspěšnosti či neúspěšnosti projektu. Mezi faktory patří: objem tržeb, ceny vstupů a výstupů, daně, úrokové sazby, devizové kurzy.

Cílem analýzy citlivosti je najít tyto vlivy a kvantifikovat jejich vliv na efektivnost projektu např. Pokud firma nainstaluje 3 filtry na snížení znečištění vod a znečištění se tak sníží o 30 %. Analýza cistlivosti zkoumá co se stane pokud firma použije 4 filtry. Při použití 4 filtrů se znečištění sníží o 70 % a to je ukazatel toho, že procento znečištění vody je velmi citlivé na počet filtrů.

Vice viz www.strukturalnifondy.info/data/priloha4_CBA.doc

a) životní prostředí často vykazuje znaky veřejného statku. Vidíme to na příkladu, kdy veřejnost nemůže být vyloučena z požívání čerstvého vzduchu, protože za něj neplatí.  

b) Někteří ekologové jsou proti oceňování přírodních zdrojů, které mají nevyčíslitelnou hodnotu.  

c) Oceňování dopadů na životní prostředí je nákladné i kontroverzní (sporné). Pokud za předpokladu negativních ekologických dopadů projekt selže, je zřejmé, že není nutné pokračovat v oceňování. Podobně je to v případě životaschopného projektu, kde jsou externality pozitivní (pak neni potreba dale ocenovat, meřit). Avšak pokud je projekt pozitivní, ale má negativní dopady na životní prostředí pak v tomto případě zasahuje EIA.

d) Aby bylo dosaženo pravdivých údajů hodnot, které se započítávají do CBA.

Někteří kritikové tvrdí, že CBA je hluboce vadnou metodou, která opakovaně vede ke zkresleným a zavádějícím výsledkům. Jako hlavní nevýhodu uvádí, že se CBA snaží překládat všechny příslušné úvahy do peněžní podoby. Dále CBA ignoruje fakt, že rozhodnutí trhu jsou velmí odlišná od politických rozhodnutí. Problémy vznikají při snaze definovat hodnoty lidského života či životního prostředí v měnové podobě. CBA se nezabývá otázkou kdo trpí v důsledku environmentálních problémů a měla by být zamítnuta jako nástroj pro hodnocení ochranných nařízení vůči životnímu prostředí.  

Další myšlenky kritiků:

• Diskontování má tendenci bagatelizovat dlouhodobé riskovaní vůči životnímu prostředí. Minimalizuje skutečné hrozby naší společnosti a potenciální katastrofy, jako jsou globální oteplování a jaderný odpad.  

• Consulting Group Arthur D. Little, ve studii pro Českou republiku došla k závěru, že podpora kouření mezi občany ČR byla prospěšná vládě, protože občané umírají kvůli kouření dříve, a tak se sníží vládní výdaje na důchody, bydlení a zdravotní péči.