Protihlukové stěny: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Protihlukové stěny (editovat)

Verze z 4. 4. 2010, 16:58

Odebráno 2 214 bajtů ,  4. 4. 2010
bez shrnutí editace
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Řádek 25: Řádek 25:
'''LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI HLUKU (výběr)'''   
'''LEGISLATIVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI HLUKU (výběr)'''   


Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některý souvisejících zákonů.
[[Soubor:LEG.JPG]]
- Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
 
- Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky n obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování).
-Vyhláška č. 531/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
- vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Zákon č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního řízení a veřejnoprávní smlouvy
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení řízení hluku ve venkovním prostředí.


Pro pochopení problematiky hluku je důležité odlišit dva pojmy, a to zvuk a hluk. Zvuk vzniká chvěním kapalin, těles nebo vzduchu. Hlukem pak rozumíme nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, anebo poškozuje.  Podle §30 ods. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se hlukem „rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“  Běžné hladiny zvuku ilustruje následující tabulka :
Pro pochopení problematiky hluku je důležité odlišit dva pojmy, a to zvuk a hluk. Zvuk vzniká chvěním kapalin, těles nebo vzduchu. Hlukem pak rozumíme nechtěný zvuk, který člověka ruší, obtěžuje, anebo poškozuje.  Podle §30 ods. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví se hlukem „rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.“  Běžné hladiny zvuku ilustruje následující tabulka :


[[Soubor:beznehladinyzvuku]]


'''HLADINY ZVUKU V PROSTŘEDÍ (25-105 dB)'''
- zasněžený les při bezvětří, tichá místnost v noci --> 30 dB
- lednička v místnosti --> 40 dB
- déšť --> 50 dB
- hlasitý hovor --> 60 dB
- symfonický orchestr --> 90 d
- rockový koncert, zdroje hluku v průmyslových provozech --> 100 dB


Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující :  
Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů) jsou následující :  
[[Soubor:lIMITY PRO VENKOVNÍ HLUK.JPG]]
[[Soubor:zakl.lim.jpeg]]
 


Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“  Rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví povinnost vypracovávání hlukových map a akčních plánů a budování ochranných opatření ke snížení zatížení hlukem.   
Prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v §14, odst. 1 ukládá, že „...Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedících pozemcích a stavbách.“, a pokračuje odstavcem 2: „...Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb.“  Rovněž Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí stanoví povinnost vypracovávání hlukových map a akčních plánů a budování ochranných opatření ke snížení zatížení hlukem.   
Řádek 69: Řádek 57:




[[Soubor:strancice.hostivar.jpg]]


'''Strančice – Praha Hostivař'''
Délka 18, 180km
Investiční náklady cca 3, 6 mld. Kč
Z toho PHS za 326, 761 mil. Kč (9, 08%)
Z toho IPO za 60, 3 mil. Kč (1, 7%)
Dohromady protihluková opatření tak činí cca 11% ceny stavby


Jelikož bylo v rámci stavby vynaloženo 326, 761 mil. Kč na PHS a ty byly vybudovány v délce 17,5 km, vychází to hrubým výpočtem na 18, 67 mil. Kč za 1 km PHS. Je nutno však vzít v potaz, že výpočet je velice hrubý, neboť nebere v úvahu rozdílnou výšku jednotlivých protihlukových stěn.
Jelikož bylo v rámci stavby vynaloženo 326, 761 mil. Kč na PHS a ty byly vybudovány v délce 17,5 km, vychází to hrubým výpočtem na 18, 67 mil. Kč za 1 km PHS. Je nutno však vzít v potaz, že výpočet je velice hrubý, neboť nebere v úvahu rozdílnou výšku jednotlivých protihlukových stěn.


[[Soubor:Strancice - Hostivar]]
[[Soubor:Strancice - Hostivar]]


== Praha Libeň – Praha Běchovice ==
== Praha Libeň – Praha Běchovice ==
Řádek 92: Řádek 76:
„Na celém úseku došlo k výměně kolejového svršku i spodku, opraveny byly všechny mosty. Rekonstrukcí prošly železniční stanice Praha Běchovice, Praha Libeň a zastávky Praha Dolní Počernice a Praha Kyje. Vybudovány byly rovněž protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření.“  PHS byly vybudovány v celkové délce 3, 4 km.   
„Na celém úseku došlo k výměně kolejového svršku i spodku, opraveny byly všechny mosty. Rekonstrukcí prošly železniční stanice Praha Běchovice, Praha Libeň a zastávky Praha Dolní Počernice a Praha Kyje. Vybudovány byly rovněž protihlukové stěny a provedena byla také individuální protihluková opatření.“  PHS byly vybudovány v celkové délce 3, 4 km.   


[[Soubor:liben.bechovice.jpg]]


'''Praha Libeň – Praha Běchovice'''
Délka 8, 763 km
Investiční náklady 2, 194 mld. Kč
Z toho PHS za 70, 151 mil. Kč (3, 2%)
Z toho IPO za 13, 637 mil. Kč
Dohromady protihluková opatření tak činí cca 3, 82% ceny stavby


Opět za použití velice hrubého vychází, že 1 km protihlukový stěn vyšel na 20, 63 mil. Kč.
Opět za použití velice hrubého vychází, že 1 km protihlukový stěn vyšel na 20, 63 mil. Kč.
Řádek 137: Řádek 115:
Škoda – City Elefant, pořizovací cena cca 220 mil. Kč
Škoda – City Elefant, pořizovací cena cca 220 mil. Kč
[[Soubor:City Elefant.jpg]]
[[Soubor:City Elefant.jpg]]


== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku ==
== Další možná opatření na zamezení vzniku hluku ==


[[Soubor:navozidle.natrati.jpg]]




Na vozidle Na trati
Optimalizace tvaru kola (2 – 10 dB) Kolejnicové podložky (2 – 3 dB)
Protihlukové absorbéry na kolo (cca 6 dB) Kolejnicové absorbéry (3 – 4 dB)
... ...


Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů (typ „K“ a „LL“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB.


Mezi opatření na vozidlech patří i výměna brzdových špalíků. Mění se špalíky litinové za špalíky z kompozitních materiálů (typ „K“ a „LL“). Litinové špalíky zdrsňují oběžné plochy kol a způsobují následně větší hluk při jízdě po kolejnici. Měření prokázala snížení hlukových emisí o cca 6 – 8 dB.
[[Soubor:cenyspal.jpg]]
'''
Brzdové špalíky => snížení hlukových emisí cca o 6 - 8 dB'''
Náklady:
Na rekonstrukci 100 - 500€ (2.536 – 12.682Kč) na nápravu
Na homologaci 15 – 65 tisíc € (380.475 – 1.648.725Kč) za řadu vozů
+ pro typ K ještě 4 - 4, 5 tisíce € (101.460 – 114.142Kč) na vůz




Jakub Večerník
142

editací

Citováno z „https://www.enviwiki.cz/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/9215“
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu