993
editací
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Vztah náboženství a environmentální výchovy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Základy ekologie a problematiky životního prostředí pro pedagogy/Environmentální výchova/Propojení morální a environmentální výchovy/Vztah náboženství a environmentální výchovy (editovat)
Verze z 18. 9. 2009, 05:38
, 18. 9. 2009bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Morální úroveň společnosti nepochybně ovlivňuje celá řada sociokulturních faktorů. Nejsilnější z nich je náboženství (Oser, Reich, 1996)<ref>OSER, FK., REICH, H. Psychological perspectives on religious development. World psychology : Focus on Lawrence Kohlberg. sept.-dec. 1996. Vol. 2, numbrers 3-4. pps. 364- 396. ISSN 1078-8468.</ref>. | Morální úroveň společnosti nepochybně ovlivňuje celá řada sociokulturních faktorů. Nejsilnější z nich je náboženství (Oser, Reich, 1996)<ref>OSER, FK., REICH, H. Psychological perspectives on religious development. World psychology : Focus on Lawrence Kohlberg. sept.-dec. 1996. Vol. 2, numbrers 3-4. pps. 364- 396. ISSN 1078-8468.</ref>. | ||
Křesťanství (náboženství na našem území tradiční) bývá považováno jednak za příčinu ekologické krize (Whitte, 1967)<ref>WHITTE, L. jr. Historical Roots of Our Ecological Crissis. Science. Mar 67. 155 /10. p. 1203. ISSN 0036-8075.</ref> a dále i za důvod jejího nedostatečného řešení (Marangudakis, 2001)<ref>MARANGUDAKIS, M. The medieval roots of our ecological crisis. Environmental Ethics 23. 2001. 243-260.</ref>. Na oba zmíněné články vehementně reagovali odpůrci. Na článek L. Whittea jr. teoretickou polemikou – u nás skupina kolem Ekologické sekce České křesťanské akademie v čele s J. Hellerem<ref>Jan Heller zemřel 15.1. 2008.</ref> a E. Kohákem (Šprunk, 1996)<ref>ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref>, a na článek M. Marangudakise reagovali odpůrci dokonce empirickými výzkumy (Helton, Helton, | Křesťanství (náboženství na našem území tradiční) bývá považováno jednak za příčinu ekologické krize (Whitte, 1967)<ref>WHITTE, L. jr. Historical Roots of Our Ecological Crissis. Science. Mar 67. 155 /10. p. 1203. ISSN 0036-8075.</ref> a dále i za důvod jejího nedostatečného řešení (Marangudakis, 2001)<ref>MARANGUDAKIS, M. The medieval roots of our ecological crisis. Environmental Ethics 23. 2001. 243-260.</ref>. Na oba zmíněné články vehementně reagovali odpůrci. Na článek L. Whittea jr. teoretickou polemikou – u nás skupina kolem Ekologické sekce České křesťanské akademie v čele s J. Hellerem<ref>Jan Heller zemřel 15.1. 2008.</ref> a E. Kohákem (Šprunk, 1996)<ref>ŠPRUNK, K. [ed.] Člověk - pastýř stvoření. 1. vyd. Brno: Cesta, 1995. Monotematické číslo revue Universum, 16 (Winter 1994/95). ISSN 1214-5769.</ref>, a na článek M. Marangudakise reagovali odpůrci dokonce empirickými výzkumy (Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>. | ||
Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>, na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>, kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že ''„křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry"'' (Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>. | Manželé Heltonovi uvádí, že ačkoli se článku L. Whitta jr. věnuje řada autorů, vzniklo na toto téma velmi málo empirických studií. Několik dílčích studií s různými závěry předložili např. Schultz, Zelezny, Darlympe (2000 cit. z Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>, na které navazují Heltonovi vlastním výzkumem. Jejich výzkumným nástrojem byla poslední modifikaci uniformovaného nástroje NEP scele testu (M-NEP, La trobe, Acott, 2000 cit z Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>, kterým studovali dva vzorky studentů psychologie (347 universitních studentů ve věku 17 až 31 let a 290 studentů ve věku 18 – 31). Závěrem jejich výzkum dokládá, že ''„křesťané nemají ani lepší, ani horší proenvironmentální postoje než příslušníci jiných náboženství nebo osoby bez víry"'' (Helton, Helton, 2007)<ref>HELTON, WS., HELTON, ND. The intrinsic Value of nature and moral education. Journal of Moral education. June 2007. Vol. 36. No. 2. pp. 139-150. ISSN 0305-7240.</ref>. | ||