993
editací
(Založena nová stránka: Ekologové zkoumají spleť vazeb mezi biotickými a abiotickými složkami ekosystému. Ekosystém (z řeckého ¬„syn“ = dohromady a „tythémys“ = kladu) je velm…) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
Porozumět komplexnosti ekosystému není snadné, i když se jedná o ekosystém velikosti lesíka. Porozumět globálnímu ekosystému komplexně je pro člověka- obyvatele Zeměkoule vlastně nemožné. Je nezbytné, by si tuto skutečnost uvědomil každý, kdo se chce ochranou přírody zabývat. Z historie ochrany přírody známe totiž celou řadu případů, ve kterých v tzv. dobré víře (cílem snah byla ochrana přírody) bylo způsobeno mnoho zlého. Tento jev nazývám obvykle „katastrofický vliv nedovzdělaných lidí s dobrým úmyslem“. Modelovým příkladem je zákaz krav versus výskyt lavin ve vysokých horách. Ochránci přírody se vydali do rakouských Alp na kontrolu a byli šokování odtravněnými kravskými pěšinkami plnými močůvky, bláta a lejn. Prosadili tedy zákaz chovu dobytka na vysokohorských chatách. Domnívali se, že tak „ochránili“ vzácné vysokohorské louky plné vzácných alpínských endemitních rostlin. několik let po tomto zákazu padaly v Alpách laviny mimo obvyklá lavinová pole – zničili nejen mnoho vzácné vegetace, ale také několik horských chat a byli i ztráty na lidských životech. Vládní komise, která tam byl vyslána, zjistila po několikaletém bádání, že dobytčí stezky jsou přirozenou bariérou proti skluzu lavin. Nebo naopak, že po nespasené a poléhavé trávě bez dobytčích stezek sněhová deska snadněji sklouzne. Laviny zničily nejen vzácné rostliny, ale strhly vše, včetně pedosféry. Obnova takto zničeného ekosystému je v horských podmínkách skoro nemožná. Obdobné zkušenosti přišly z více vysokohorských oblastí. Tak to dopadá, když se do ochrany přírody hrnou lidé bez komplexního usuzování a především bez znalosti daného regionu. | Porozumět komplexnosti ekosystému není snadné, i když se jedná o ekosystém velikosti lesíka. Porozumět globálnímu ekosystému komplexně je pro člověka- obyvatele Zeměkoule vlastně nemožné. Je nezbytné, by si tuto skutečnost uvědomil každý, kdo se chce ochranou přírody zabývat. Z historie ochrany přírody známe totiž celou řadu případů, ve kterých v tzv. dobré víře (cílem snah byla ochrana přírody) bylo způsobeno mnoho zlého. Tento jev nazývám obvykle „katastrofický vliv nedovzdělaných lidí s dobrým úmyslem“. Modelovým příkladem je zákaz krav versus výskyt lavin ve vysokých horách. Ochránci přírody se vydali do rakouských Alp na kontrolu a byli šokování odtravněnými kravskými pěšinkami plnými močůvky, bláta a lejn. Prosadili tedy zákaz chovu dobytka na vysokohorských chatách. Domnívali se, že tak „ochránili“ vzácné vysokohorské louky plné vzácných alpínských endemitních rostlin. několik let po tomto zákazu padaly v Alpách laviny mimo obvyklá lavinová pole – zničili nejen mnoho vzácné vegetace, ale také několik horských chat a byli i ztráty na lidských životech. Vládní komise, která tam byl vyslána, zjistila po několikaletém bádání, že dobytčí stezky jsou přirozenou bariérou proti skluzu lavin. Nebo naopak, že po nespasené a poléhavé trávě bez dobytčích stezek sněhová deska snadněji sklouzne. Laviny zničily nejen vzácné rostliny, ale strhly vše, včetně pedosféry. Obnova takto zničeného ekosystému je v horských podmínkách skoro nemožná. Obdobné zkušenosti přišly z více vysokohorských oblastí. Tak to dopadá, když se do ochrany přírody hrnou lidé bez komplexního usuzování a především bez znalosti daného regionu. | ||
[[Kategorie:Základy ekologie]] | [[Kategorie:Základy ekologie]] | ||
{{licence cc|Jančaříková, Kateřina}} |
editací