156
editací
Koloběh síry: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Síra v životním prostředí == | == Síra v životním prostředí == | ||
V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion | V životním prostředí se [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síra] vyskytuje v dostatečném množství jako síranový anion SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>. Největší zásobárnou je oceán, kde se vyskytuje v usazených horninách a do prostředí se dostává jejich rozkladem a vulkanickou činností. Síra je součástí organismů, kde se podílí hlavně na stavbě proteinů. Spalováním [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fosiln%C3%AD_palivo fosilních paliv] se uvolňuje do atmosféry, odkud je vymývána srážkami tzv. mokrým spadem. Tyto sloučeniny se poté na zemi zapojují do mikrobiálního procesu. | ||
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu síry je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
(H<sub>2</sub>O) | (H<sub>2</sub>O) | ||
*další složky: H<sub>2</sub>O, CH<sub>4</sub> 33<sup>o</sup> | |||
*další složky: H<sub>2</sub>O | |||
V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3. | V atmosféře ([[Atmosféra]]) je síra nejvíce zastoupena v podobě SO3. | ||
| Řádek 26: | Řádek 22: | ||
Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace. | Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace. | ||
Ve vzduchu probíhají chemické reakce: | Ve vzduchu probíhají chemické reakce: H<sub>2</sub>S + O<sub>2</sub> přeměna na SO2 + O2 dále na SO3. | ||
SO3 se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu. | SO3 se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu. | ||
| Řádek 32: | Řádek 28: | ||
'''Voda a půda''' | '''Voda a půda''' | ||
Ve vodě a půdě dochází k rozkladu ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociaci]) kyseliny sírové na vodíkový ion a '' | Ve vodě a půdě dochází k rozkladu ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociaci]) kyseliny sírové na vodíkový ion a ''síranový aniont SO<sub>4</sub><sup>2-</sup>'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům. | ||
1.A [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) Redukce] SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají | 1.A [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) Redukce] SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> jako zdroj síry pro tvorbu enzymů a bílkovin. | ||
1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vylučováním a rozkladem těl. Organická síra podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H2S. | 1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vylučováním a rozkladem těl. Organická síra podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H2S. | ||
| Řádek 40: | Řádek 36: | ||
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá mikrobiální rozklad - [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá mikrobiální rozklad - [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | ||
2. Redukce | 2. Redukce SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] a výsledkem je plynný H2S. | ||
''Vzniklý H2S'' | ''Vzniklý H2S'' | ||
| Řádek 48: | Řádek 44: | ||
4. Navázání H2S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit]. | 4. Navázání H2S do anorganické sloučeniny [http://cs.wikipedia.org/wiki/Pyrit pyrit]. | ||
5. Oxidace H2S na S a dále na | 5. Oxidace H2S na S a dále na SO<sub>4</sub><sup>2-</sup> – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotosynthesa fotosyntéza] chemolitotrofními bakteriemi. | ||