203
editací
Koloběh síry: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síry] je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | Antropogenní příspěvek k biogeochemickému cyklu [http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra síry] je vyšší než je příspěvek přirozený. V kapitole o znečištění ovzduší jsme se zmínili o různých negativních vlivech emisí oxidu siřičitého do ovzduší. Pro úplnost zmiňme také pozitivní význam těchto emisí. Ve vyspělých zemích zemědělci nemusí přihnojovat sírou tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy nebyly tak masivní emise oxidu siřičitého. V současné době se dokonce zemědělci ozývají a upozorňují na to, že snížení emisí síry může mít za následek potřebu hnojit sirnými sloučeninami. | ||
'''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy | '''[http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_s%C3%ADry Koloběh síry]''' zahrnuje biologické i chemické děje. Podílejí se na něm organismy (mikroorganismy, rostilny i živočichové). Některé mikroorganismy rozkládají či naopak syntetizují různé sirné sloučeniny. Dále se na koloběhu podílejí pochody v atmosféře a chemické a fyzikální děje v půdě a vodě. | ||
== Síra v životním prostředí == | == Síra v životním prostředí == | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace. | Další původ SO3 jsou průmyslové exhalace. | ||
Ve vzduchu probíhají chemické reakce přeměny H2S + O2 na SO2 + O2 dále na SO3. | Ve vzduchu probíhají chemické reakce přeměny H2S + O2 na SO2 + O2 dále na SO3. | ||
SO3 se do vody a půdy dostává | SO3 se do vody a půdy dostává mokrým spadem. SO3 + H2O dá vzniknout kyselině sírové H2SO4, která s deštěm padá k povrchu. | ||
'''Voda a půda''' | '''Voda a půda''' | ||
Ve vodě a půdě dochází k rozkladu ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociaci]) kyseliny sírové na vodíkový ion a ''síranová aniont SO4'', který je přístupný rostlinám a | Ve vodě a půdě dochází k rozkladu ([http://cs.wikipedia.org/wiki/Disociace disociaci]) kyseliny sírové na vodíkový ion a ''síranová aniont SO4'', který je přístupný rostlinám a mikroorganismům. | ||
1.A [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) Redukce] SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO4 jako zdroj | 1.A [http://cs.wikipedia.org/wiki/Redukce_(chemie) Redukce] SO4 na R – SH skupinu. Bakterie a rostliny využívají SO4 jako zdroj síry pro tvorbu enzymů a bílkovin. | ||
1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají | 1.B Organické sloučeniny síry se zpět do prostředí dostávají vylučováním, rozkladem těl. Organická síra podléhá [http://cs.wikipedia.org/wiki/Mineralizace mineralizaci]. Vzniká H2S. | ||
Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá | Ve vodách mrtvé části těl sedimentují a za anaerobních podmínek probíhá mikrobiální rozklad - [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kva%C5%A1en%C3%AD fermentace]. | ||
2. Redukce SO4 na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO4 k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] a výsledkem je vznik H2S. | 2. Redukce SO4 na H2S – za anaerobních podmínek (nepřístupu vzduchu) spotřebovávají bakterie SO4 k [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bun%C4%9B%C4%8Dn%C3%A9_d%C3%BDch%C3%A1n%C3%AD dýchání] a výsledkem je vznik H2S. | ||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
== Síra v atmosféře == | == Síra v atmosféře == | ||
Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří | Přirozený obsah síry v tělech rostlin a živočichů - kteří zahynuli před milióny let - je vlastně jednou z hlavních příčin nepřirozeného obohacování atmosféry oxidem siřičitým. Fosilní paliva, jako je uhlí a ropa, která nejsou ničím jiným než "mrtvou biomasou", obsahují vždy určité množství síry. Spalováním těchto paliv, zejména v posledních dvou stoletích, se v podobě oxidu siřičitého dostává do planetárního koloběhu. | ||
Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | Síra se z atmosféry dostává mokrým spadem. Oxidy síry reagují s vodou a vytvoří kyselinu sírovou, která v přírodě způsobuje [http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysel%C3%BD_d%C3%A9%C5%A1%C5%A5 kyselé deště]. | ||
== Sirné bakterie == | == Sirné bakterie == | ||
"Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan.Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1] | "Za mineralizaci zodpovídají bakterie rodů Escherichia a Proteus a houby rodů Aspergillus a Neurospora. Uvolňující se sulfan je oxidován na elementární síru bezbarvou sirnou bakterií Beggiatoa. Další bakterie např. Thiobacillus oxiduje síru na sírany. Na koloběhu síry se podílí i některé fototrofní (zelené a purpurové) bakterie, které při fotosyntéze namísto vodíku jako donoru elektronů využívají sulfan. Uvedený biologický koloběh síry tvoří uzavřený a ucelený cyklus." [1] | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||