Trofická struktura: Porovnání verzí

Základním modelem trofických stupňů (úrovní) je systém pastevní. Energie ze Slunce (s cca 0.1% účinností) je využita http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofními fotosyntetizujícími organismy, neboli [primárními producenty] a asimilována do jejich biomasy. Následně jsou zelené rostliny konzumovány býložravci - primárními konzumenty, kteří část získané energie (v řádu jednotek %) uloží do svých těl - [produkce sekundární]. Herbivorní [http://cs.wikipedia.org/wiki/Heterotrofie heterotrofní] organismy se stávají kořistí masožravců (účinnost 10 - 20%) - sekundárních konzumentů. Degradaci odumřelé biomasy a dalších organických zbytků zajišťuje systém rozkladný, který vrací živiny zpět do prostředí a umožňuje proimárním producentům jejich opětovné využití. Tím se koloběh uzavírá. Pochopitelně v přírodním prostředí je tento zjednodušený systém spíše vyjímkou. Vztahy mezi organismy jsou složitější, trofických stupňů bývá více, mohou v nich figurovat omnivoři (všežravci), parazité atd. V některých modelech dokonce nejsou na počátku trofické pyramidy fotosyntetické organismy, ale mrtvá organická hmota ze suchozemského prostředí jako v případě malých vodních toků nebo jako u bentických společenstev hlubokých moří, kam organická hmota klesne z vrchní fotické zóny

*Primární producent (organismy [http://cs.wikipedia.org/wiki/Autotrofn%C3%AD_organismus autotrofní] – tzn. schopné fotosyntézy, zelené rostliny)<br />