60
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Definice == | == Definice == | ||
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C. | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je nepřímým ukazatelem množství organických látek ve vodě. Je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku v roztoku, která byla spotřebována během biochemické oxidace organických látek za stanovených podmínek. Nejběžnější standardizovanou metodou používanou po celém světě je BSK5, při které se stanoví biochemická spotřeba kyslíku zřeďovací metodou v průběhu pěti dnů při teplotě 20°C.<ref name="Pitter"> Pitter, P.(1999): Hydrochemie. VŠCHT Praha, 568 str.</ref> | ||
== Využití BSK == | == Využití BSK == | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Stanovení BSK5 == | == Stanovení BSK5 == | ||
U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. | U vzorků kde se očekává vyšší znečištění je vhodné použít zřeďovací metodu. Podle intenzity znečištění se do odměrného válce použije 500 – 10ml vzorku, s rostoucí koncentrací organických látek klesá množství vzorku, které se pro stanovení použije. Doplňuje se zřeďovací vodou do 1 litru. Takto naředěný vzorek se rozlije do lahví a ponechá se v termostatu při teplotě 20°C 5 dní. Sondou se stanoví obsah rozpuštěného kyslíku nultý a pátý den. Zřeďovací voda se připravuje přidáním 1ml fosforečnanového tlumivého roztoku, 1ml roztoku síranu hořečnatého, 1ml chloridu železitého a 1ml chloridu vápenatého do 1 litru destilované vody nasycené vzdušným kyslíkem. Účelem tohoto zředění je, aby v případě stanovení extrémně znečištěných vod byl vůbec ve vzorku dostatek kyslíku pro aerobní rozklad. V případě stanovení BSK5 u vzorků s nízkou koncentrací organických látek není třeba vzorek ředit vůbec. Výsledná hodnota se obvykle udává v mg/l. <ref name="Pitter"> </ref> | ||
[[soubor:Bsk5.PNG]] | [[soubor:Bsk5.PNG]] | ||
editací