Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 131 bajtů ,  6. 1. 2009
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země''', jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části.
'''Výškové rozlišení rostlinstva v horských oblastech Země''', jedná se o souvislý a plynulý sled rozdílů vegetace se sledem rozdílů klimatu, projevujících se v celém území nebo v jeho části.
V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">.
V území, kde je povrch výškově členěn, je zonálnost vegetace kombinována s vertikální vegetační stupňovitostí<ref name="randuska">Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.</ref>


Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou klimatu''', zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''.
Vegetační stupňovitost v daném území je podmíněna '''změnou klimatu''', zejména teplot a srážek s měnící se nadmořskou výškou terénu. Se zvyšující se nadmořskou výškou stoupá intenzita slunečního záření asi o 10 % na jeden kilometr, teplota však klesá (na 100 m o 0,54 ºC) a množství srážek se zvyšuje. Tyto změny přímo působících ekologických faktorů na vegetaci způsobují, že od nížin do hor v tomtéž území se '''mění životní podmínky pro vegetaci''', což se odráží na její '''skladbě'''.
Řádek 47: Řádek 47:


== Zdroje ==
== Zdroje ==
 
<references/>
* Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
* Randuška,R. et Vorel,J. et Plíva,K. (1986): Fytocenológia a lesnícka typológia. Bratislava: Príroda. 339 s.
* Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
* Zlatník A. (1978): Lesnická fytocenologie. Praha : Státní zemědělské nakladatelství. 495 s.
219

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu