Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí

'''2. Vegetační stupeň bukodubový'''- v původní dřevinné skladbě je převažující dřevinou dub zimní s příměsí buku a habru.

'''3. Vegetační stupeň dubobukový'''- převažující dřevinou je buk s přimíšeným dubem zimním a habrem. V podstatě jde o bučiny s příměsí dubu zimního a habru.  

'''4. Vegetační stupeň bukový''' - v tomto vegetačním stupni se projevují určité rozdíly v dřevinné skladbě ovlivněné půdními poměry, hlavně vlhkostí půdy. V území Karpatské soustavy je buk ve svém optimu a v přírodní skladbě tvoří buk hlavní dřevinu. V území Českého masívu jsou podmínky ekologicky nepříznivé pro buk: povrch víceméně parovinný, půdy vlhčí, s kontinentálněji laděné klima. Vedle buku se zde vyskytuje dub zimní a na vlhčích místech dub letní a jedle.  

'''5. Vegetační stupeň jedlobukový'''- v tomto vegetačním stupni chybí zcela dub zimní, hlavními determinantními dřevinami jsou buk a jedle.  

'''6. Vegetační stupeň smrkobukojedlový''' - hlavními dřevinami jsou buk, jedle a smrk. Buk však už proti jedli a smrku poněkud ustupuje. Při horní hranici tohoto vegetačního stupně dochází již k omezování výškového růstu dřevin v důsledku ekologicky zhoršeného klimatu.

'''7. Vegetační stupeň smrkový''' - zcela dominuje smrk a chybějí buk a jedle, nebo se vyskytují v zakrslé formě. Smrkový stupeň je u nás nejvýše položený lesní vegetační stupeň s lesní a stromovou hranicí, na kterou v Krkonoších a ve vyšších polohách navazuje stupeň klečový.

'''8. Vegetační stupeň klečový''' - zaujímá křovité porosty kleče nad horní hranicí lesa. Kleč je dominantním druhem.  

'''9. Vegetační stupeň alpínský''' - tvoří jej hole krátkostébelných trav a na místech kamenitějších porosty mechorostů a lišejníků.

'''10. Vegetační stupeň subnivální''' - vyznačuje se mechovými a lišejníkovými společenstvy.

'''11. Vegetační stupeň nivální''' - u nás není vyvinut. Lze se s ním setkat v Alpách, kde jeho dolní hranice kolísá podle geografických a ekologických podmínek od asi 2 500 po 3 350 m.