Bioaerosol: Porovnání verzí

Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm.

Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší.  

Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m³. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m³. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10⁴ – 10¹⁰ jednotek na m³) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.<ref>Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400</ref>

Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost.

Významnými antropogenními zdroji jsou:

* potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.

Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd.  

Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger.<ref>Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26</ref>

Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí.<ref>Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www        <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187</ref>

== Témata ==

* [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]]

* [[atmosférický transport]]

== Zdroje ==

1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400

3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www        <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 >

== Odkazy ==

=== Externí odkazy ===

*[http://en.wikipedia.org/wiki/Bioaerosol Bioaerosol]

*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů]

*[http://groups.myspace.com/index.cfm?fuseaction=groups.groupProfile&groupID=106179960&Mytoken=78662584-A428-4FD4-914206291F749D0A8276044 Bioaerosol Resource Group]