29
editací
Bioaerosol: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
(Nová stránka: __NOTOC__ '''Vlastní text stránky''' Má být dělený do odstavců; lze využít [http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Jak_editovat_str%C3%A1nku#Tabulka_wiki_p.C5.99.C3.ADkaz...) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
='''Bioaerosol'''= | |||
Bioaerosol lze definovat jako [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aerosol aerosol] biologického původu obsahující [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], spory plísní, roztoče, mrtvé i živé buňky, pyl, zbytky organismů apod. Velikost částic se pohybuje v rozmezí 0,5 – 2,5 μm. | |||
Bioaerosoly můžeme dělit do dvou hlavních skupin na životaschopné nebo mrtvé. Aerosolové částice první skupiny obsahují živé organismy, které mohou při dostatku živin růst a tvořit viditelné kolonie. Neživý bioaerosol obsahuje mrtvé organismy, pyl, zbytky zvířat, exkrementy hmyzu. Mezi nejrozšířenější bioaerosoly řadíme spory hub a bakterií. Koncentrace bioaerosolů v ovzduší klesá s časem díky procesu [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace] a depozice na zemský povrch. U životaschopných částic bioaerosolu můžeme pozorovat úbytek biologické aktivity v závislosti na relativní vlhkosti, množství kyslíku a dalších stopových plynů v ovzduší. | |||
Ve vnějším ovzduší převládají bioaerosolové částice obsahující spory hub, menší množství bakterií a pyl. Koncentrace bioaerosolových částic v ovzduší závisí na celé řadě faktorů jako je vítr, počasí a přítomnost či nepřítomnost zdroje bioaerosolů. Běžné venkovní koncentrace se pohybují v rozmezí 100 – 1000 jednotek kolonií na m<sup>3</sup>. Vnitřní prostředí s přirozenou ventilací vzduchu a bez přítomnosti zdroje poskytuje nižší koncentrace v rozmezí do 100 jednotek na m<sup>3</sup>. Vysoké koncentrace bioaerosolů (10<sup>4</sup> – 10<sup>10</sup> jednotek na m<sup>3</sup>) nacházíme v prostředí farem, potravinářských závodů, skládek apod.(1) | |||
==Zdroje== | |||
Zdrojem bioaerosolu jsou rostliny, zvířata, půda, voda a samozřejmě také lidská činnost. | |||
Významnými antropogenními zdroji jsou: | |||
* sběr, doprava a ukládání komunálního odpadu na skládky | |||
* kompostování organických odpadů | |||
* čištění odpadních vod a manipulace s kaly | |||
* chovy drůbeže a hospodářských zvířat | |||
* příprava siláže | |||
* výdechy z klimatizačních jednotek | |||
* potravinářské výroby (drožďárny, lihovary, zpracování ryb, octárny, výroba kyseliny citrónové atd.(2) | |||
==Měření== | |||
Měření bioaerosolů zahrnuje velké množství metod, které využívají různých fyzikálních principů k účinnému oddělení mikroorganismů obsažených ve vzduchu a jejich následné zachycení ve vhodných prostředích jako jsou skleněné destičky, agary, filtry atd. | |||
Principem vzorkování aerosolu je jímání částic obsažených ve vzduchu kolektorem do vhodného prostředí, ve kterém jsou částice vhodnými detekčními, kultivačními a analytickými metodami kvalifikovány a kvantifikovány. Podle způsobu zachycování částic bioaerosolů jsou definovány čtyři metody – [http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedimentace sedimentace], impakce, [http://cs.wikipedia.org/wiki/Filtrace filtrace] a impinger (1). | |||
==Vliv na lidské zdraví== | |||
Bioaerosoly způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů. Mezi nemoci, které jsou spojovány s expozicí bioaerosolu patří infekce, respirační nemoci a rakovina. Infekční nemoci způsobují především [http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry viry], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Bakterie bakterie], [http://cs.wikipedia.org/wiki/Houby houby] a [http://cs.wikipedia.org/wiki/Prvoci prvoci]. Příkladem je legionářská nemoc, která vznikla expozicí bioaerosolu s přítomností bakterie Legionella pneumophila. Respirační nemoci zahrnují jednak krátkodobé dýchací potíže, ale i chronická onemocnění jako je například astma. Rakovina může být vyvolána celou řadou faktorů zahrnující onkongenní viry a ostatní biologické činitele. Mezi významné karcinogeny řadíme například mykotoxiny, z nichž nejznámější je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Aflatoxin aflatoxin], pocházející z houby Aspergillus flavus, způsobující u člověka rakovinu jater. Poslední studie také dokazují možnost předčasných porodů vyvolané expozicí zvýšených koncentrací bioaerosolu v ovzduší. Systematická data o výskytu a vlivu bioaeorosolů na lidské zdraví v místech s potenciálními zdroji vzniku bioaerosolů nejsou zatím v ČR moc známa, ale jsou předmětem vědeckého výzkumu jak u nás tak i v zahraničí (3). | |||
== Témata == | == Témata == | ||
* [[kvalita vnitřního ovzduší budovy]] | |||
* [[atmosférický transport]] | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
1. Hinds C. W. (1999): Aerosol tehnology : properties, behavior, and measurement of airborne particles, Wiley, New York, str.394–400 | |||
2. Kotlík B., Matějů L. (2006): Stanovení bioaerosolů v ovzduší – přehled, Ochrana ovzduší 2/2006, str. 18-26 | |||
3. Douwes J., Heederik D., Thorne P., Pearce N. (2003): Bioaerosol Health Effects and Exposure Assessment: Progress and Prospects, Annals of Occupational Hygiene, Vol. 47, No. 3, pp. 187-200, dostupné na www <http://annhyg.oxfordjournals.org/cgi/content/full/47/3/187 > | |||
== Odkazy == | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://www.epa.gov/appcdwww/iemb/biocontam.htm Biocontaminant control] | |||
*[http://cas.icpf.cas.cz/index.php?lang=cz&page=aerosols Výkladový slovník aerosolových termínů] | |||
__NOTOC__ | |||
== | |||