993
editací
Rio+5: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
*Především to byly vůbec nejsložitější průřezové problémy, jejichž úspěšné řešení předpokládá plnou integraci celkové environmentální, hospodářské, sociální a rozvojové politiky. Rozvojové země zdůrazňovaly klíčový význam odstranění chudoby a vyčítaly (právem) zemím vyspělým, že slíbily zvýšit svou rozvojovou pomoc, ale ve skutečnosti došlo k jejímu snížení. Rozvinuté státy naopak považovaly za základní problém změnu vzorců spotřeby a výroby, protože zde vidí skutečný kořen řešení problémů. V poslední době se stala aktuálnější rovněž otázka často kontroverzního vztahu mezi rychle rostoucím světovým obchodem a životním prostředím. | *Především to byly vůbec nejsložitější průřezové problémy, jejichž úspěšné řešení předpokládá plnou integraci celkové environmentální, hospodářské, sociální a rozvojové politiky. Rozvojové země zdůrazňovaly klíčový význam odstranění chudoby a vyčítaly (právem) zemím vyspělým, že slíbily zvýšit svou rozvojovou pomoc, ale ve skutečnosti došlo k jejímu snížení. Rozvinuté státy naopak považovaly za základní problém změnu vzorců spotřeby a výroby, protože zde vidí skutečný kořen řešení problémů. V poslední době se stala aktuálnější rovněž otázka často kontroverzního vztahu mezi rychle rostoucím světovým obchodem a životním prostředím. | ||
'''Druhá skupina''' | '''Druhá skupina''' | ||
*Do druhé skupiny můžeme zařadit záležitosti týkající se lidské populace. Především je to samotný růst počtu lidí na Zemi, který je dosud mnohými autory považován za základní příčinu globální krize, i když poslední údaje [[OSN]] daly důvod k opatrnému optimismu: Růstová míra klesá rychleji, než se předpokládalo. Druhou otázkou bylo zdraví populace. Jeho nejdůležitějším indikátorem je očekávaná délka života, která v globálním úhrnu mírně roste, avšak v posledním desetiletí poklesla v 15 zemích subsaharské Afriky a v 17 státech s transformující se ekonomikou. Velké obavy také vzbudila rychle pokračující urbanizace v rozvojových zemích a s ní spojené různé projevy městského stresu. Závažné jsou i problémy malých ostrovních států, jež se mimo jiné cítí velmi ohroženy stoupající mořskou hladinou v důsledku globálního oteplování. | *Do druhé skupiny můžeme zařadit záležitosti týkající se lidské populace. Především je to samotný růst počtu lidí na Zemi, který je dosud mnohými autory považován za základní příčinu globální krize, i když poslední údaje [[OSN]] daly důvod k opatrnému optimismu: Růstová míra klesá rychleji, než se předpokládalo. Druhou otázkou bylo zdraví populace. Jeho nejdůležitějším indikátorem je očekávaná délka života, která v globálním úhrnu mírně roste, avšak v posledním desetiletí poklesla v 15 zemích subsaharské [[Afrika|Afriky]] a v 17 státech s transformující se ekonomikou. Velké obavy také vzbudila rychle pokračující urbanizace v rozvojových zemích a s ní spojené různé projevy městského stresu. Závažné jsou i problémy malých ostrovních států, jež se mimo jiné cítí velmi ohroženy stoupající mořskou hladinou v důsledku globálního oteplování. | ||
'''Třetí skupina''' | '''Třetí skupina''' | ||
*Třetí skupinu tvořila problematika rozvoje důležitých hospodářských odvětví, která mají nejužší vztah k životnímu prostředí a k čerpání přírodních zdrojů. UNGASS se zejména zabýval otázkami energetiky, dopravy, zemědělství, turismu a cestovního ruchu. Snad překvapí, že mezi prioritními odvětvími chyběl průmysl, protože právě průmyslové závody bývají tradičně vnímány jako hlavní znečišťovatelé životního prostředí. Situace se však v posledních létech změnila, průmyslové podniky dokázaly své chování v globálním měřítku do té míry změnit, že jsou dnes pokládány mnohdy dokonce za spojence ekologů. Systémy environmentálního managementu, principy eko-efektivity, sledování životního cyklu výrobků, snaha po zvyšování energetické a materiálové účinnosti, minimalizace odpadů a čistší produkce, to všechno jsou trendy, jež se rychle prosazují a radikálně mění environmentální image podniků. Ne tak ostatní uvedená odvětví. V poslední době se stala nepřítelem životního prostředí číslo jedna doprava, především daleko převažující silniční a rychle rostoucí letecká. Vážné obavy vzbudil nesmírně rychle rostoucí objem stále náročnější zejména zahraniční turistiky zaměřující se na atraktivní, ale ekologicky snadno zranitelná místa. Zemědělství zřejmě dokáže vyprodukovat dostatek potravin i pro rostoucí lidstvo, avšak jeho charakter rozhodně není trvale udržitelný, zejména co do péče o půdu, a tak je dlouhodobá budoucnost velmi nejistá. V oblasti energie bylo sice dosaženo významného úspěchu ve vyspělých státech, kde prakticky nikde celková spotřeba primárních energetických zdrojů neroste, avšak pokrok ani zde není dost radikální: v budoucnu by mělo docházet k jejímu snížení. Rozvojové země budou svou spotřebu ještě dlouho zvyšovat, což je sice pochopitelné, ale zároveň z mnoha aspektů hrozivé. | *Třetí skupinu tvořila problematika rozvoje důležitých hospodářských odvětví, která mají nejužší vztah k životnímu prostředí a k čerpání přírodních zdrojů. UNGASS se zejména zabýval otázkami energetiky, dopravy, zemědělství, turismu a cestovního ruchu. Snad překvapí, že mezi prioritními odvětvími chyběl průmysl, protože právě průmyslové závody bývají tradičně vnímány jako hlavní znečišťovatelé životního prostředí. Situace se však v posledních létech změnila, průmyslové podniky dokázaly své chování v globálním měřítku do té míry změnit, že jsou dnes pokládány mnohdy dokonce za spojence ekologů. Systémy environmentálního managementu, principy eko-efektivity, sledování životního cyklu výrobků, snaha po zvyšování energetické a materiálové účinnosti, minimalizace odpadů a čistší produkce, to všechno jsou trendy, jež se rychle prosazují a radikálně mění environmentální image podniků. Ne tak ostatní uvedená odvětví. V poslední době se stala nepřítelem životního prostředí číslo jedna doprava, především daleko převažující silniční a rychle rostoucí letecká. Vážné obavy vzbudil nesmírně rychle rostoucí objem stále náročnější zejména zahraniční turistiky zaměřující se na atraktivní, ale ekologicky snadno zranitelná místa. Zemědělství zřejmě dokáže vyprodukovat dostatek potravin i pro rostoucí lidstvo, avšak jeho charakter rozhodně není trvale udržitelný, zejména co do péče o půdu, a tak je dlouhodobá budoucnost velmi nejistá. V oblasti energie bylo sice dosaženo významného úspěchu ve vyspělých státech, kde prakticky nikde celková spotřeba primárních energetických zdrojů neroste, avšak pokrok ani zde není dost radikální: v budoucnu by mělo docházet k jejímu snížení. Rozvojové země budou svou spotřebu ještě dlouho zvyšovat, což je sice pochopitelné, ale zároveň z mnoha aspektů hrozivé. | ||