Rio+5: Porovnání verzí

Zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v červnu 1997 (UNGASS) bylo věnováno jedinému tématu: posouzení pokroku dosaženého v naplňování závěrů [[Summit Země Rio de Janeiro|Summitu Země Rio de Janeiro]] v roce 1992. UNGASS se zaměřilo se na relativně omezený počet otázek (ve srovnání se záběrem Ria, který byl až příliš široký). Tato témata lze rozčlenit do čtyř velkých skupin:

*Především  to byly vůbec nejsložitější průřezové problémy, jejichž úspěšné řešení předpokládá plnou integraci celkové environmentální, hospodářské, sociální a rozvojové politiky. Rozvojové země zdůrazňovaly klíčový význam odstranění chudoby a vyčítaly (právem) zemím vyspělým, že slíbily zvýšit svou rozvojovou pomoc, ale ve skutečnosti došlo k jejímu snížení. Rozvinuté státy naopak považovaly za základní problém změnu vzorců spotřeby a výroby, protože zde vidí skutečný kořen řešení problémů. V poslední době se stala aktuálnější rovněž otázka často kontroverzního vztahu mezi rychle rostoucím světovým obchodem a životním prostředím.

*Do druhé skupiny můžeme zařadit záležitosti týkající se lidské populace. Především je to samotný růst počtu lidí na Zemi, který je dosud mnohými autory považován za základní příčinu globální krize, i když poslední údaje OSN  daly důvod k opatrnému optimismu: Růstová míra klesá rychleji, než se předpokládalo. Druhou otázkou bylo zdraví populace. Jeho nejdůležitějším indikátorem je očekávaná délka života, která v globálním úhrnu mírně roste, avšak v posledním desetiletí poklesla v 15 zemích subsaharské Afriky a v 17 státech s transformující se ekonomikou. Velké obavy také vzbudila rychle pokračující urbanizace v rozvojových zemích a s ní spojené různé projevy městského stresu. Závažné jsou i problémy malých ostrovních států, jež se mimo jiné cítí velmi ohroženy stoupající mořskou hladinou v důsledku globálního oteplování.

*Třetí skupinu tvořila problematika rozvoje důležitých hospodářských odvětví, která mají nejužší vztah k životnímu prostředí a k čerpání přírodních zdrojů. UNGASS se zejména zabýval otázkami energetiky, dopravy, zemědělství, turismu a cestovního ruchu. Snad překvapí, že mezi prioritními odvětvími chyběl průmysl, protože právě průmyslové závody bývají tradičně vnímány jako hlavní znečišťovatelé životního prostředí. Situace se však v posledních létech změnila, průmyslové podniky dokázaly své chování v globálním měřítku do té míry změnit, že jsou dnes pokládány mnohdy dokonce za spojence ekologů. Systémy environmentálního managementu, principy eko-efektivity, sledování životního cyklu výrobků, snaha po zvyšování energetické a materiálové účinnosti, minimalizace odpadů a čistší produkce, to všechno jsou trendy, jež se rychle prosazují a radikálně mění environmentální image podniků. Ne tak ostatní uvedená odvětví. V poslední době se stala nepřítelem životního prostředí číslo jedna doprava, především daleko převažující silniční a rychle rostoucí letecká. Vážné obavy vzbudil nesmírně rychle rostoucí objem stále náročnější zejména zahraniční turistiky zaměřující se na atraktivní, ale ekologicky snadno zranitelná místa. Zemědělství zřejmě dokáže vyprodukovat dostatek potravin i pro rostoucí lidstvo, avšak jeho charakter rozhodně není trvale udržitelný, zejména co do péče o půdu, a tak je dlouhodobá budoucnost velmi nejistá. V oblasti energie bylo sice dosaženo významného úspěchu ve vyspělých státech, kde prakticky nikde celková spotřeba primárních energetických zdrojů neroste, avšak pokrok ani zde není dost radikální: v budoucnu by mělo docházet k jejímu snížení. Rozvojové země budou svou spotřebu ještě dlouho zvyšovat, což je sice pochopitelné, ale zároveň z mnoha aspektů hrozivé.

*Ve čtvrté skupině byly zařazeny problémy, které se podle naší terminologie týkají složek životního prostředí. UNGASS se zaměřil především na globální rozměr, na planetární životodárné systémy, ale věnoval pozornost i ostatním celosvětově významným otázkám. Seznam priorit je zde dlouhý: zdroje sladké vody, moře a oceány, lesy, mnohostranné problémy ovzduší a klimatu, nebezpečné chemikálie, odpady včetně radioaktivních, růst pouští a jiná degradace půd, snižování biologické rozmanitosti a přírodní katastrofy. V žádné z těchto oblastí nebyly zaznamenány pozitivní trendy ve světovém měřítku, v některých případech jsou současné tendence velmi alarmující. V poslední době vrostly obavy zejména ze znečištění oceánů, úbytku lesů, nadcházející změny klimatu a z prudkého ubývání rostlinných a živočišných druhů a jiných forem snižování biologického bohatství planety, avšak ani ostatní záležitosti na tom nejsou lépe.