Sluneční energie: Porovnání verzí

Na principech přeměny záření na tepelnou energii pracují ploché kolektory. Nekryté ploché kolektory jsou textilně-plastové absorbéry, kdy teplonosnou látkou je kapalina. Jejich výhodou je rychlá a nenáročná instalace a dobrá přemístitelnost (pouze rozvinete na nějakou vhodnou plochu či upevníte do rámu). Nevýhodou je nízká účinnost díky horší tepelné izolaci, nižší životnost (proti krytým absorbérům) a sezónní provoz (není-li použit také jako výměník pro tepelné čerpadlo). Kryté ploché kolektory jsou upevněné v uzavřeném a co nejlépe tepelně izolovaném rámu s ochranným tepelně izolovaným zasklením, teplo-nosnou látkou je vzduch nebo kapalina. Jejich výhodou je příznivý poměr cena/výkon, lze používat celoročně. K nevýhodám patří větší hmotnost (zejména u kapalinových - značně závisí na objemu kapaliny) a náročnější upevňovací konstrukce. Poslední skupinu představují ploché kolektory vakuované. Ve většině případů jsou to skleněné trubice zapojené do větších modulů, teplonosnou látkou je kapalina. Využívá se také částečně koncentrace záření odraženého od zadní stěny zpět na trubice. Jsou vysoce účinné i při nízkých vnějších teplotách (díky nízkým tepelným ztrátám), k výhodám patří i celoroční provoz (využitelný pro ohřev teplé užitkové vody) a předpokládaná životnost 20 let. Na principech přímé přeměny záření na elektrickou energii pracují fotovoltaické panely. Články využívají křemík monokrystalický, levnější polykrystalický či křemík nevyužívají vůbec. Jejich výhodou je nízká hmotnost (při ploše 1m2 hmotnost do 15 kg), minimální údržba, vysoká životnost (i přes 20 let) a celoroční provoz. K nevýhodám patří zatím jejich cena a nízká účinnost (kolem 10 %). Pro výrobu elektrického proudu lze též úspěšně využít koncentrační kolektory. Dosahují nejvyšší účinnosti i při nízkých vnějších teplotách (díky nízkým tepelným ztrátám a velkému energetickému toku), jejich celoroční provoz (od východu do západu slunce) je využitelný pro ohřev TUV, je efektivní i při proměnlivém počasí. K nevýhodám patří pak větší nároky na prostor a nutnost natáčecího systému pro sledování Slunce. Tam, kde je potřeba dodatečně osazený zdroj solárního tepla a přestavba na pasivní solární zisky je z různých důvodů nereálná, je řešením teplovzdušný sluneční kolektor. Jedná se o okruh vzduchu, teplý přichází, chladný musí odejít. Výměna se prování nuceně, ale je možná i jen přirozenou konvencí. Optimální je ale i chladnější vzduch využít. Používá se řešení přívodu teplého vzduchu do nižších podlaží a odvodu chlazeného horními patry. Tím se dům větrá a vysouší.

== Zdroje ==

*Michal Novotný [http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003091807 Bydlet v polokouli pod zemí...] ''21.století.'' (18. 09. 2003)