Ekodesignové myšlení: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 65 bajtů ,  8. 5. 2023
m
Stylistika
m (removed Category:Des; added Category:Design using HotCat)
m (Stylistika)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>  
'''Designové myšlení''' (anglicky ''design thinking'') se používá jako označení pro teoretický koncept takového myšlení, které při řešení problémů bere v potaz rozličné aspekty designu. Neboli: '',,označuje soubor kognitivních, strategických a praktických postupů, které designéři používají v procesu navrhování, a soubor poznatků, které byly vytvořeny o tom, jak lidé uvažují, když se zabývají problémy designu".''<ref name=":0">Design thinking.</ref>  


Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Jako tři základní principy tři základní principy designového myšlení empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>  
Designové myšlení má svou historii sahající do 50. a 60. let 20. století a má kořeny ve studiu poznávání designu a metod designu. Bylo také označováno jako ,,designérské způsoby poznávání, myšlení a jednání" a jako ,,designérské myšlení". Mnoho klíčových pojmů a aspektů designérského myšlení bylo identifikováno na základě studií napříč různými oblastmi designu. Termín designové myšlení byl používán pro označení specifického kognitivního stylu (myšlení jako designér), obecné teorie designu (způsobu chápání toho, jak designéři pracují) a souboru pedagogických prostředků (díky nimž se organizace nebo nezkušení designéři mohou naučit přistupovat ke komplexním problémům designérským způsobem). Nicméně různá používání vedla k určitému zmatku v používání tohoto termínu.<ref name=":0" /> Jako tři fáze designového myšlení se uvádí: Ponoření (Immersion), nápad (Ideation) a prototypování (Prototyping).<ref>The Three Phases of Design Thinking: Immersion, Ideation and Prototyping. https://www.mjvinnovation.com/blog/three-phases-of-design-thinking-immersion-ideation-prototyping/</ref> Tři základní principy tři základní principy designového myšlení jsou: empatie, expanzivní myšlení a experimentování.<ref>Design thinking in 3 steps: How to build a culture of innovation. https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-apac/future-of-marketing/creativity/design-thinking-principles/</ref>  


V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Snaží se přitom nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí ale celý životní globální cyklus výrobků.  
V rámci environmentálních studií, ochrany životního prostředí a [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]] se pak pracuje s pojmem ekodesignové myšlení.<ref>https://www.ecodesignthinking.com/</ref><ref>researchgate.net/publication/340126473_EcoLAB-UPM_and_EcoDesign_Thinking</ref> Ekodesignové myšlení pak usiluje o takový design výrobků, popř. služeb, který by bral v úvahu jejich celistvost a celkový dopad na životní prostředí. Na toto téma vznikají již vysokoškolské práce i odborné studie a publikace.<ref>Integrating eco-design thinking in redesigning of a communication device Eco-design strategies for sustainable product design and development. https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2:1687526/FULLTEXT01.pdf</ref><ref>The Routledge Companion to Ecological Design Thinking. https://books.google.cz/books?hl=en&lr=&id=pJl8EAAAQBAJ&oi=fnd&pg=PT17&dq=ecodesign+thinking&ots=3yUmqdSB0c&sig=UMivmRPCuat2N03q95uocWVX-Ws&redir_esc=y#v=onepage&q=ecodesign%20thinking&f=false</ref> Základní teze ekodesignového myšlení se dají nalézt napříč kulturami a dějinami. Spojuje je úsilí o zbytečné nezatěžování životního prostředí blízkého okolí a efektivní využívání zdrojů. Již první zemědělci se snažili šetrně využívat zdroje a hospodařit v souladu s principy udržitelnosti, tak aby si nevyčerpali zdroje a nezemřeli na jejich nedostatek. Ne však vždy, a podle archeologických a antropologických průzkumů se setkáváme i s nálezy, které vyvrací idealistickou myšlenku, že dřívější lidé žili vždy v souladu s přírodou. Kolikrát si také oni nebyli vědomi principů udržitelnosti a vydrancovali své okolí a nešetrně využívali zdroje. Až s moderní dobou a problémy ochrany životního prostředí se tak začínají myšlenky ekodesignu více rozvíjet. Nové přístupy se přitom snaží nebrat v potaz pouze bezprostřední okolí, ale celý životní globální cyklus výrobků.  


==Praktické zásady==
==Praktické zásady==
Řádek 10: Řádek 10:
'''Fáze 1: Vcítění se'''  
'''Fáze 1: Vcítění se'''  


První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a procesu návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do uživatelů a jejich potřeb.
První fáze procesu v designovém myšlení se zaměřuje na výzkum zaměřený na uživatele. Je možné se poradit s odborníky, abychom zjistili více o oblasti, která nás zajímá, a provést pozorování za účlem vcítění se do uživatelů výrobku. Empatie je pro řešení problémů a proces návrhu klíčová, protože umožňuje návrhářům odložit vlastní předpoklady a získat skutečný vhled do myšlení uživatelů a jejich potřeb.


'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''
'''Fáze 2: Definování potřeby a problémů uživatelů'''


Ve této fázi se uspořádávají informace, které se získali v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a vyjádření problému musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.
Ve této fázi je potřeba uspořádat informace, které byly získány v předchozí fázi. Analyzují se pozorování a definují základní problémy. Definování problému a jeho vyjádření musí být provedeno způsobem zaměřeným na člověka.


'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''
'''Fáze 3: Vytváření nápadů'''


Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni vytvářet nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.
Během třetí fáze procesu designového myšlení jsou designéři připraveni generovat nápady. Se základem z předešlých fází je možné se dívat na problém z různých perspektiv a navrhovat inovativní řešení.


'''Fáze 4: Prototypování'''
'''Fáze 4: Prototypování'''


Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených verzí produktu tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal klíčová řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a testovány v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo na malé skupině lidí mimo tým designérů.
Návrhářský tým může již vytvořit několik levných, zmenšených modelů produktu, tzv. prototypů (nebo konkrétních funkcí, které se v produktu nacházejí), aby prozkoumal hlavní řešení vytvořená v předešlé fázi. Tyto prototypy mohou být sdíleny a zkoušeny v rámci samotného týmu, v jiných odděleních nebo otestovány na malé skupině lidí mimo tým designérů.


'''Fáze 5: Testování'''  
'''Fáze 5: Testování'''  


Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.
Designéři otestují celý produkt s využitím nejlepších řešení. Jedná se o závěrečnou fázi pětistupňového modelu v němž se získané výsledky často používají k novému definování jednoho nebo více dalších problémů. Tato zvýšená úroveň porozumění může pomoci prozkoumat podmínky používání a to, jak lidé o produktu přemýšlejí, jak se k němu chovají a co k němu cítí, ale také může vést k tomu, abychom se vrátili k předchozí fázi procesu designového myšlení. Poté můžeme pokračovat v dalších opakováních a provádět změny a upřesnění, abychom vyloučili některá alternativní řešení. Konečným cílem je pak co nejhlubší pochopení produktu a jeho uživatelů.


==Produktový design a materiály==
==Produktový design a materiály==
Řádek 41: Řádek 41:
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)
*Dopady na životní prostředí v rámci celého životního cyklu (Life cycle environmental impacts)


Co se týče materiálů tak při designovém myšlení je třeba zohlednit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů.  
Co se týče materiálů, tak při designovém myšlení je třeba zohlednit zejména reálné potřeby a problémy uživatelů a jejich preference týkající se materiálů.  


Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba brát ohledy na využívání takových materiálů, které nemají žádný či jen minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen na užitnost ale právě s ohledem na ŽP).  
Při ekodesignovém myšlení ale vstupuje do hry ještě faktor [[Životní prostředí a zdraví|životního prostředí]], tedy je třeba se soustředit na využívání takových materiálů, které nemají žádný či jen minimální vliv na poškozování životního prostředí (princip [[LCA]] - Life Cycle Assessment a trade off - tedy zohlednění faktoru užitnosti a škodlivosti vůči životnímu prostředí a vybrání optimální varianty nejen z hlediska užitnosti, ale právě i s ohledem na ŽP).  


V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale musí být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.
V ideálním případě se potřeby uživatelů a ochrany životního prostředí protínají, ne vždy tomu tak ale musí být. Proto může být v tomto kontextu užitečné například i environmentální vzdělávání či [[Vzdělávání pro udržitelný rozvoj|vzdělávání pro udržitelný rozvoj]], které mění preference právě s ohledem na šetrné zacházení k našemu prostředí a vede k zohlednění ekodesignových aspektů ve spotřebitelském chování.
1 550

editací

Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu