7 218
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox | {{Infobox | ||
|záhlaví = Šumava | |záhlaví = Biosferická rezervace Šumava | ||
|styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2 | |styl záhlaví = background: #80B0E0; padding: 5px 2 | ||
|styl nadpisů = background: #80B0E0; | |styl nadpisů = background: #80B0E0; | ||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
|obrázek = [[File:Borová Lada, Chalupská slať, jezírko.JPG|250px]] | |obrázek = [[File:Borová Lada, Chalupská slať, jezírko.JPG|250px]] | ||
|popisek = Šumava - Chalupská slať | |popisek = Šumava - Chalupská slať | ||
|nadpis1 = | |nadpis1 = Přehled | ||
|popis2 = | |popis2 = | ||
|data2 = | |data2 = Základní údaje: | ||
*1670 km | * 1670 km je rozloha samotné biosférické rezervace (BR), dalších 800 km tvoří katastry obcí mimo BR, které na ni přímo navazují. | ||
*30 000 | * 30 000 obyvatel žije v BR a na její hranici | ||
*40 000 | * 40 000 obyvatel žije mimo BR v těsném kontaktu s jejím územím | ||
*70 000 | * 70 000 obyvatel žije v 55 obcích a vojenském výcvikovém prostoru Boletice v širším území BR o rozloze 2 450 km. | ||
*18 | * 18 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva uvnitř BR | ||
*50 | * 50 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v oblasti přiléhající k BR zvenčí | ||
*28 | * 28 obyvatel/km je průměrná hustota obyvatelstva v širší oblasti BR jako celku | ||
|nadpis3 = | |nadpis3 = Základní informace | ||
|popis4 = Šumava | |popis4 = NP Šumava | ||
|data4 = 68 064 ha | |data4 = 68 064 ha | ||
|popis5 = Šumava | |popis5 = CHKO Šumava | ||
|data5 = 99 624 ha | |data5 = 99 624 ha | ||
|nadpis6 = | |nadpis6 = Šumavský národní park | ||
|popis7 = | |popis7 = Les | ||
|data7 = 80 % (54 100 ha) | |data7 = 80 % (54 100 ha) | ||
|popis8 = | |popis8 = Bezlesí | ||
|data8 = 20 % (13 190 ha) | |data8 = 20 % (13 190 ha) | ||
|popis9 = | |popis9 = Zemědělská půda | ||
|data9 = 9 % (5 900 ha) | |data9 = 9 % (5 900 ha) | ||
|popis10 = | |popis10 = Vodní plochy, toky | ||
|data10 = 1 % (1 100 ha) | |data10 = 1 % (1 100 ha) | ||
|popis11 = | |popis11 = Ostatní území | ||
|data11 = 10 % (6 800 ha) | |data11 = 10 % (6 800 ha) | ||
|popis12 = | |popis12 = Zastavěná plochá | ||
|data12 = 0,1 % (66 ha) | |data12 = 0,1 % (66 ha) | ||
|nadpis13 = | |nadpis13 = Výškopis | ||
|popis14 = | |popis14 = Nejvyšší bod | ||
|data14 = Plechý - 1 378 m | |data14 = Plechý - 1 378 m | ||
|popis15 = | |popis15 = Nejnižší bod | ||
|data15 = | |data15 = Údolí řeky Otavy u Rejnštejna, 570 m | ||
|nadpis16 = | |nadpis16 = Jezera | ||
|popis17 = | |popis17 = Jezera v NP | ||
|data17 = Plešné, Laka, Prášilské | |data17 = Plešné, Laka, Prášilské | ||
|popis18 = | |popis18 = Jezera in CHKO | ||
|data18 = Černé, Čertovo | |data18 = Černé, Čertovo | ||
}} | }} | ||
Šumava je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) - již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP (Národní park Bavorský les), který byl v roce 1997 z velké části rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná (Křenová, Vrba, 2014). | Šumava je v současnosti největší přírodní divočinou ve středoevropské kulturní krajině. Od poloviny 20. století byly nejcennější části Šumavy uznány ochránci přírody za národní parky (NP) - již v roce 1970 zde byl vyhlášen první německý NP (Národní park Bavorský les), který byl v roce 1997 z velké části rozšířen (současná rozloha je 24 218 ha). Na české straně byla v roce 1963 vyhlášena sousední Chráněná krajinná oblast (CHKO) Šumava (celková rozloha 167 688 ha) a na jejím území byl v roce 1991 zřízen Národní park Šumava (68 064 ha). Tento krok postupně vyvolal řadu konfliktů mezi ochránci přírody a (nejen) místními obyvateli a podniky, a tato situace se zdála být po více než dvě desetiletí neřešitelná (Křenová, Vrba, 2014). |