1 550
editací
Ekonomické problémy životního prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
nefunkční odkaz
m (added Category:Udržitelná ekonomika using HotCat) |
(nefunkční odkaz) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Úvod == | ==Úvod== | ||
Ekonomický a environmentální přístup se liší v základním pohledu na skutečnosti i ve způsobu řešení problémů. Pro ekonomiku bylo prostředí dlouho jakousi [[Ekonomické pojmy#Černá schránka|černou schránkou]] (black box) poskytující nezbytné vstupy – což platilo také obráceně. Takový dualismus se odráží v předmětu zkoumání, pojmosloví a metodice obou oborů. Praktická nezbytnost sladit přístup ekonomický s hledisky životního prostředí se však v poslední době stává stále zřejmější – a tomu odpovídá nutnost vytvořit nezbytné přechody mezi disciplinami především prostřednictvím vhodných [[Ekonomické pojmy|pojmů]]. | Ekonomický a environmentální přístup se liší v základním pohledu na skutečnosti i ve způsobu řešení problémů. Pro ekonomiku bylo prostředí dlouho jakousi [[Ekonomické pojmy#Černá schránka|černou schránkou]] (black box) poskytující nezbytné vstupy – což platilo také obráceně. Takový dualismus se odráží v předmětu zkoumání, pojmosloví a metodice obou oborů. Praktická nezbytnost sladit přístup ekonomický s hledisky životního prostředí se však v poslední době stává stále zřejmější – a tomu odpovídá nutnost vytvořit nezbytné přechody mezi disciplinami především prostřednictvím vhodných [[Ekonomické pojmy|pojmů]]. | ||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Ekonomické analýzy jsou založeny na předpokladu, že cílem ekonomických aktivit je zvýšit blahobyt jednotlivců (tvořících společnost), z nichž každý umí nejlépe posoudit, jak se (spotřebitelsky) chovat v dané situaci. Spotřebitelské preference zahrnují jak výrobky, tak také různé druhy užitku poskytovaného státem či přírodním prostředím (zdraví, příležitost k rekreaci atd.). Kromě toho se ekonomický systém neobejde bez přírodních vstupů, přínosů, které prostředí poskytuje člověku – tzv. [[Přístup zohledňující kvalitu lidského života|ekosystémových statků a služeb]]. Jde většinou o neobnovitelné a nenahraditelné přírodní faktory, které ovlivňují kvalitu života lidí a souvisí s předpoklady života vůbec (například půda, voda, ovzduší, klima atd.). Některé služby mohou být substituovatelné v čase (mohu je spotřebovávat později), v prostoru (mohu se rekreovat v Řecku) nebo mezi sebou (mohu mít víc aut za méně přírody). Některé statky a služby však nejsou nahraditelné vůbec (životodárné funkce přírody jako klima nebo tvorbu půd). Negativní zátěž životního prostředí, která vzniká v důsledku současných ekonomických aktivit, z tohoto důvodu může negativně ovlivňovat možnosti uspokojování potřeb budoucích generací, tak také podmínky lidí vzdálených prostorově. | Ekonomické analýzy jsou založeny na předpokladu, že cílem ekonomických aktivit je zvýšit blahobyt jednotlivců (tvořících společnost), z nichž každý umí nejlépe posoudit, jak se (spotřebitelsky) chovat v dané situaci. Spotřebitelské preference zahrnují jak výrobky, tak také různé druhy užitku poskytovaného státem či přírodním prostředím (zdraví, příležitost k rekreaci atd.). Kromě toho se ekonomický systém neobejde bez přírodních vstupů, přínosů, které prostředí poskytuje člověku – tzv. [[Přístup zohledňující kvalitu lidského života|ekosystémových statků a služeb]]. Jde většinou o neobnovitelné a nenahraditelné přírodní faktory, které ovlivňují kvalitu života lidí a souvisí s předpoklady života vůbec (například půda, voda, ovzduší, klima atd.). Některé služby mohou být substituovatelné v čase (mohu je spotřebovávat později), v prostoru (mohu se rekreovat v Řecku) nebo mezi sebou (mohu mít víc aut za méně přírody). Některé statky a služby však nejsou nahraditelné vůbec (životodárné funkce přírody jako klima nebo tvorbu půd). Negativní zátěž životního prostředí, která vzniká v důsledku současných ekonomických aktivit, z tohoto důvodu může negativně ovlivňovat možnosti uspokojování potřeb budoucích generací, tak také podmínky lidí vzdálených prostorově. | ||
== Ekonomické zájmy versus prostředí == | ==Ekonomické zájmy versus prostředí== | ||
[[Ekonomické pojmy#Ekonomika v tržních vztazích|Tržní prostředí]] ve vztahu ke kvalitě životního prostředí funguje neefektivně – není citlivé na překračování limitů únosnosti. Přírodní prostředí poskytuje člověku z velké části [[Ekonomické pojmy#Veřejné statky|statky veřejné]], jež mají netržní povahu a jejich vlastnictví je spojeno s nepřekonatelnými praktickými obtížemi. Ekonomický systém volného trhu nepočítá s [[Ekonomické pojmy#Negativní externality|negativními externalitami]] – nechtěnými, vnějšími efekty, které sám produkuje. Deformované tržní procesy nevytváří odpovídající cenové signály, ceny přestávají být adekvátní nákladům a trh neplní svou regulační funkci. Spolu s tržními poruchami dochází také k politickým chybám, za které je odpovědna vláda a další státní instituce: zájmové skupiny lobbováním ovlivňují jejich rozhodování ve svůj prospěch na úkor celkového společenského užitku. Navíc vyjednávání mezi jednotlivými ekonomickými a společenskými subjekty trpí vysokými transakčními náklady. | [[Ekonomické pojmy#Ekonomika v tržních vztazích|Tržní prostředí]] ve vztahu ke kvalitě životního prostředí funguje neefektivně – není citlivé na překračování limitů únosnosti. Přírodní prostředí poskytuje člověku z velké části [[Ekonomické pojmy#Veřejné statky|statky veřejné]], jež mají netržní povahu a jejich vlastnictví je spojeno s nepřekonatelnými praktickými obtížemi. Ekonomický systém volného trhu nepočítá s [[Ekonomické pojmy#Negativní externality|negativními externalitami]] – nechtěnými, vnějšími efekty, které sám produkuje. Deformované tržní procesy nevytváří odpovídající cenové signály, ceny přestávají být adekvátní nákladům a trh neplní svou regulační funkci. Spolu s tržními poruchami dochází také k politickým chybám, za které je odpovědna vláda a další státní instituce: zájmové skupiny lobbováním ovlivňují jejich rozhodování ve svůj prospěch na úkor celkového společenského užitku. Navíc vyjednávání mezi jednotlivými ekonomickými a společenskými subjekty trpí vysokými transakčními náklady. | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Existence negativních externalit vedoucí k „selhání trhu“ i mechanismus veřejné volby vedoucí k občasnému „selhání vlády“ vyvolávají – spolu s dalšími důvody – nutnost zachovat vyšší míru přímého řízení ochrany prostředí ze strany státu (command and control instruments). Demokratické země tak činí prostředky státních (vládních) [[Environmentální politika|politik životního prostředí]], které brání neefektivnosti systému ve vztahu k prostředí a případným environmentálním škodám (zahrnují opatření vedoucí k uplatnění principu „znečišťovatel platí“ a jiná opatření s důrazem na prevenci; strukturální změny v ekonomice doprovázené nástroji ekonomickými; internalizaci externích nákladů; podporu eko-efektivity; povzbuzení inovací; zlepšení ekonomické efektivnosti atd.). | Existence negativních externalit vedoucí k „selhání trhu“ i mechanismus veřejné volby vedoucí k občasnému „selhání vlády“ vyvolávají – spolu s dalšími důvody – nutnost zachovat vyšší míru přímého řízení ochrany prostředí ze strany státu (command and control instruments). Demokratické země tak činí prostředky státních (vládních) [[Environmentální politika|politik životního prostředí]], které brání neefektivnosti systému ve vztahu k prostředí a případným environmentálním škodám (zahrnují opatření vedoucí k uplatnění principu „znečišťovatel platí“ a jiná opatření s důrazem na prevenci; strukturální změny v ekonomice doprovázené nástroji ekonomickými; internalizaci externích nákladů; podporu eko-efektivity; povzbuzení inovací; zlepšení ekonomické efektivnosti atd.). | ||
== Cíle == | ==Cíle== | ||
*pochopit, | *pochopit, jak je hospodářsky uspořádána společnost | ||
*poznat ekonomické souvislosti ekologických problémů; | *poznat ekonomické souvislosti ekologických problémů; | ||
*pochopit příčiny jevů; hledat ekonomická řešení environmentálních problémů; | *pochopit příčiny jevů; hledat ekonomická řešení environmentálních problémů; | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
*nacházet skryté hodnotové předpoklady za ekonomickými postuláty. | *nacházet skryté hodnotové předpoklady za ekonomickými postuláty. | ||
== Témata == | ==Témata== | ||
*[[Ekonomické pojmy]] | *[[Ekonomické pojmy]] | ||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
*[[Alternativní ekonomika]] | *[[Alternativní ekonomika]] | ||
== Příklady pro výuku == | ==Příklady pro výuku== | ||
Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Ekonomie.pdf Ekologicky ohleduplná ekonomie] | Čtení z časopisu Bedrník, téma [http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Ekonomie.pdf Ekologicky ohleduplná ekonomie] | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
=== Literatura === | ===Literatura=== | ||
*Heyne, P. (1990): Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, ISBN 80-7079-781-9. | *Heyne, P. (1990): Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha, ISBN 80-7079-781-9. | ||
*Jamieson, D. (2003): A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell Publishing, Oxford ISBN 1-55786-910-3 (váz.) ISBN 1-4051-0659-X (brož.). | *Jamieson, D. (2003): A Companion to Environmental Philosophy. Blackwell Publishing, Oxford ISBN 1-55786-910-3 (váz.) ISBN 1-4051-0659-X (brož.). | ||
*Samuelson, P. A., Nordhaus, D. W. (1991): Ekonomie, Svoboda, Praha, ISBN 80-205-0494-X. | *Samuelson, P. A., Nordhaus, D. W. (1991): Ekonomie, Svoboda, Praha, ISBN 80-205-0494-X. | ||
*Šauer, P., a kol. (1997): Úvod do ekonomiky životního prostředí, VŠE – učební text, Praha. | *Šauer, P., a kol. (1997): Úvod do ekonomiky životního prostředí, VŠE – učební text, Praha. | ||
*Štěpánek, Z. (1997): Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, UP – učební text, Olomouc, ISBN 80-7076-737-6. | *Štěpánek, Z. (1997): Ekonomické souvislosti ochrany životního prostředí, UP – učební text, Olomouc, ISBN 80-7076-737-6. | ||
*Tietenberg, T. (1992): Environmental and Natural Resource Economics, Harper Collins Publishers, N. Y. | *Tietenberg, T. (1992): Environmental and Natural Resource Economics, Harper Collins Publishers, N. Y. | ||