7 218
editací
Placemaking: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
refy apod
(+ refy) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
(refy apod) značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Kromě zapojení občanů je urbánní regenerace obvykle založena na kultuře (např. kulturní squatting) a na umění, přičemž kulturní rozvoj zahrnuje široké spektrum tvůrčích, vzdělávacích, společenských, sportovních, volnočasových a komunitních aktivit. | Kromě zapojení občanů je urbánní regenerace obvykle založena na kultuře (např. kulturní squatting) a na umění, přičemž kulturní rozvoj zahrnuje široké spektrum tvůrčích, vzdělávacích, společenských, sportovních, volnočasových a komunitních aktivit. | ||
Placemakingové aktivity lze uplatnit na širokou škálu veřejných prostor různých velikostí. Nemusejí to být pouze veřejné prostory s jasně definovanou funkcí, jako jsou například sportoviště, dětská hřiště, prostranství před školou nebo ulice, náměstí či parky. Může se jednat o nedefinované prostory a oblasti, které žádnou konkrétní funkci nenesou a jsou např. pouze místem setkávání. Další nedefinované oblasti mohou být například nevyužívané části půdy a různá zákoutí v ulicích, mezi domy, po výstavbě nových budov atp. Variabilita a intenzita užívání všech těchto veřejných prostorů občany je indikátorem prosperity města.<ref>{{Citace elektronického periodika | Placemakingové aktivity lze uplatnit na širokou škálu veřejných prostor různých velikostí. Nemusejí to být pouze veřejné prostory s jasně definovanou funkcí, jako jsou například sportoviště, dětská hřiště, prostranství před školou nebo ulice, náměstí či parky. Může se jednat o nedefinované prostory a oblasti, které žádnou konkrétní funkci nenesou a jsou např. pouze místem setkávání. Další nedefinované oblasti mohou být například nevyužívané části půdy a různá zákoutí v ulicích, mezi domy, po výstavbě nových budov atp. Variabilita a intenzita užívání všech těchto veřejných prostorů občany je indikátorem prosperity města.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro | | titul = DotaceEU - Jak může participativní placemaking pomoci Místním podpůrným skupinám OP URBACT vytvořit úspěšné pro | ||
| periodikum = Dotace EU | | periodikum = Dotace EU | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:<ref>{{Citace elektronického periodika | Projekt pro veřejná prostranství (Project for Public Spaces) definuje jedenáct principů (viz odkazy), jimiž by se proces placemakingu měl řídit, a deset strategií pro transformaci obcí a veřejného prostranství (viz odkazy). Při implementaci tohoto přístupu by obce tyto principy měly prosazovat a strategie integrovat do městského plánování. Obce mohou:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika | ||
| titul = Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking | | titul = Ten Strategies for Transforming Cities and Public Spaces through Placemaking | ||
| periodikum = Project for Public Places | | periodikum = Project for Public Places | ||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
#'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji. | #'''Budovat komunitní plánování:''' Při komunitním plánování se zpracovávají rozvojové materiály pro obce (ale i regiony a kraje), na jehož přípravě se mohou podílet dotčené cílové skupiny a široká veřejnost, tj. celá komunita. Obec by měla aktivně vyhledávat místní aktéry, kteří mají na rozvoji obce zájem nebo mohou poskytnout důležité informace a podněty, např. co je pro místní lidi důležité, jaké jsou jejich potřeby a jak místní komunita funguje. Prostřednictvím komunitního plánování může obec naplnit potřeby místní komunity mnohem snáz a efektivněji. | ||
#'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.). | #'''Využít Power of 10+:''' Tento koncept se zakládá na myšlence, že je třeba, aby pro každé místo existovalo alespoň deset důvodů, proč by lidé měli toto dané místo navštívit a vracet se do něj. Nejedná se jen o fyzické prvky, ale také o činnosti a účely, jako je například dětské hřiště, sportovní vybavení, posezení, naučná stezka či tabule, historický pomník či socha, různé formy umění, živá hudba, kavárna, restaurace, společenská hra, do které se může zapojit více lidí, přírodní prvky atd. Ideálně by některý z těchto důvodů měl být specifický pro dané místo (jako například historický pomník, umělecký objekt aj.). | ||
##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.<ref | ##Místní lidé mají obvykle spoustu nápadů pro oživení daných míst, i proto jsou často motivováni se do změny zapojit. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je však třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu (viz bod 8). Zapojení občané generují nápady a přizvaní architekti a urbanisté jim naslouchají, podporují tento proces poukazováním na možné problémy a navrhují promítnutí těchto nápadů do daného místa.<ref name=":0" /> | ||
##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy. | ##Jakmile se ve vesnicích a městech nachází alespoň deset takových aktivit či destinací (v závislosti na velikosti daného místa, jedná-li se o vesnici, město nebo metropoli), rychle se mění vnímání daného místa jednak mezi místními, jednak i mezi turisty. Více viz odkazy. | ||
#'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.<ref>{{Citace elektronického periodika | #'''Vytvořit komplexní koncepci rozvoje veřejných míst:''' Komplexní koncepce rozvoje veřejných míst a jejich řízení vyžaduje zapojení lidí a přístupů jak „shora dolů“, tak „zdola nahoru“ a neobejde se bez zapojení odpovědných osob na nejvyšších úrovních města a potřebných expertů. Při procesu změny (především jedná-li se o větší zásahy) je třeba spolupracovat s architekty a urbanisty a pracovat s nástroji placemakingu, které usnadňují celý proces a zajištují jeho komplexnost a správné provedení. Zprvu je zapotřebí kontaktovat klíčové aktéry v daném místě, uspořádat sérii setkání s nimi v daném místě a zanalyzovat a zhodnotit míru funkčnosti daných prostor (viz odkazy: place diagram). Po hodnocení by mělo dojít ke sdílení hodnot a vytvoření společné vize mezi všemi účastníky procesu. Tato vize a přeměna dané lokality by pak měla být komunikována širší veřejnosti v dané lokalitě. Poté dochází k experimentální fázi projektu, kdy je projekt implementován a sleduje se míra jeho funkčnosti a využití. Projekt může být podle potřeb měněn a vylepšován. V případě negativních ohlasů se od projektu upouští. Obce by se zprvu měly zaměřit zejména na školní pozemky, parky, náměstí a další veřejné prostory.<ref name=":0" /> | ||
| titul = | #'''Začít v malém v duchu „snazší, rychlejší, levnější“ a nebát se experimentovat:''' Pro začátek postačí zaměřit se na menší (a finančně méně náročné) projekty a aktivity, které jsou dočasné nebo vratné. S těmito projekty je možné snadno experimentovat, a tak zjistit, jaká řešení jsou pro dané místo a danou komunitu ta nejvhodnější (v souladu s vizí dané komunity). Prostřednictvím zpětné vazby od uživatelů se aktivity a projekty vyhodnocují. To má pak vliv na jejich zachování, úpravy či opakování v budoucnosti. Při negativním hodnocení se od daného projektu či aktivity upouští (viz odkazy). | ||
| periodikum = | #'''Provést nutnou restrukturalizaci:''' Zažité zvyky a procesy mají dlouhou setrvačnost, a to především ve veřejných institucích. Ze začátku proto pravděpodobně nebude vůbec snadné placemaking do městského plánování integrovat. Veřejný prostor spadá pod vedení několika odborů a dalších institucí, je proto těžké sladit potřeby, hodnoty a vize všech zainteresovaných osob. „V případě, že cílem správy města a městských institucí je vytvořit skutečně prosperující, atraktivnější a civilizovanější lokality a celé obce, je třeba změnit postupy tak, aby reflektovaly daný cíl, což vyžaduje budování konsenzu, konzultační postupy a institucionální reformu. To vše vede k silnější inkluzi a občanskému vědomí.“<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| url = https://www. | | titul = Deset strategií pro transformaci měst a veřejného prostoru prostřednictvím placemakingu | ||
| periodikum = Partnerství pro městskou mobilitu | |||
| url = https://www.dobramesta.cz/aktuality/98/deset-strategii-pro-transformaci-mest-a-verejneho-prostoru-prostrednictvim-placemakingu | |||
| jazyk = cs | |||
| datum přístupu = 2021-02-09 | | datum přístupu = 2021-02-09 | ||
}}</ref> | }}</ref><ref name=":1" /> | ||
Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty. | Jedním z řešení může být najmutí externí firmy či organizace specializované na rozvoj obce a tohoto přístupu a její postupnou institucionalizaci v obci. Dalším řešením může být zavedení pozice facilitátora rozvoje komunity a přístupu placemaking. Facilitátor by tak, alespoň z počátku, mohl komunikovat s místními aktéry, mapovat jejich potřeby, síťovat se s nimi a dalšími zainteresovanými osobami a iniciovat změny ve veřejných prostorech ve spolupráci jak s těmito aktéry, tak s lidmi z obce (obecního úřadu) a s experty. | ||
==Možnosti financování (dotace)== | ==Možnosti financování (dotace)== | ||
==Relevance k SDGs a strategiím== | ==Relevance k SDGs a strategiím== | ||
| Řádek 120: | Řádek 117: | ||
==Další materiály (video z webináře)== | ==Další materiály (video z webináře)== | ||
* Přednáška: [https://video.czp.cuni.cz/cs/Detail/5347 Jakub Deml: Placemaking pro udržitelnost - jak rozvíjet veřejný prostor s využitím místní kultury a „kreativců“] | |||
[ | |||
==Odkazy== | |||
===Související stránky=== | |||
<br /> | |||
===Reference=== | |||
<references /> | |||
===Externí odkazy=== | |||
==== Příklady dobré praxe ==== | |||
* [http://pestujprostor.plzne.cz/ Pěstuj prostor – Plzeň] | |||
* [https://www.jihlava.cz/assets/File.ashx?id_org=5967&id_dokumenty=535917 Stříbrné údolí – Jihlava] | |||
* [https://www.katerinaseda.cz/ Kateřina Šedá – UNES-CO] (je třeba kliknout na název projektu "UNES-CO) | |||
* [http://www.plecharnacernymost.cz/ Plechárna – Praha 14] | |||
* [https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/koupili-gocarovy-mlyny-aby-z-nich-vytvorili-kulturni-centrum-pardubic-pribeh-osvicenych-manzelu-kteri-chteji-vratit-zivot-industrialni-pamatce Gočárovy mlýny, článek] | |||
* Příklady dobré praxe ze Spojených států: [https://www.trailtowns.org/ Trail Towns] | |||
* Příklady dobré praxe ze zahraničí – [https://www.pps.org/gps/lqc Project Public Places] | |||
* [https://www.pps.org/gps/lqc Město přátelské k dětem] | |||
== | ==== Další odkazy ==== | ||
=== | |||
| Řádek 209: | Řádek 205: | ||
- Placamaking: What if we bulit our cities around places? | - Placamaking: What if we bulit our cities around places? | ||
{{licence cc|Stejskalová, Rozárie}} | |||
{{MAS}} | |||