7 218
editací
Kolaps společnosti: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „'''Kolaps společnosti''' ''(anglicky: societal collapse)'' je označení pro pád či rozpad lidského společenství (kulturního celku). Problematikou k…“) |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky<ref>Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.</ref> (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři). | V průběhu lidských dějin docházelo k velkému množství kolapsů společenských celků. Mezi nejstarší známé patří kolapsy starověkého Egypta, úpadek antického Řecka či pád Římského impéria. Ve středověku docházelo mj. ke ke kolapsům kultur latinské Ameriky<ref>Aimers, J., & Hodell, D. (2011). Societal collapse: Drought and the Maya. ''Nature'',''479''(7371), 44-45.</ref> (zčásti způsobené evropskými dobyvateli), v novověké historii patří mezi nejznámější kolaps kultur severní Ameriky, kde došlo k drtivému vymírání původního obyvatelstva (způsobené mj. nemoci, jež přivezli evropští kolonizátoři). | ||
Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou [[ | Častými faktory, které mohou přispět ke kolapsu jsou ekonomické, environmentální, sociální a kulturní a rychlé sledy disrupcí. V některých případech mohou [[Environmentální katastrofa|ekologické katastrofy]] (např. tsunami, zemětřesení, požáry velkého rozsahu či klimatické změny) vést ke kolapsu. Další příčinou může být vyčerpání zdrojů, přelidnění či naopak vymírání z důsledku nízké míry porodnosti. Kolaps společnosti má své paralely v k kolapsu přírodního ekosystému; v němž po ''kolapsu'' v podobě disturbance (např. požár), dochází k postupné sukcesi (opětovné zarůstání), která ústí klimaxem (vrcholové stádium sukcese, které ale může bývá narušeno další disturbancí). | ||
Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize ''Kolapsy složitých společností'' věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních [[Kolaps|příčin]]. Jared Diamond ve své knize ''Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed'' definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti.<ref>{{Citace monografie|titul=Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Collapse:_How_Societies_Choose_to_Fail_or_Succeed&oldid=729003388|poznámka=Page Version ID: 729003388|jazyk=en}}</ref> V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.<ref>{{Citace monografie|titul=Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur|url=http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html}}</ref> | Kolapsům se věnuje řada vědců. Mezi průkopníky zkoumání kolapsů řadíme britského historika Edwarda Gibbona, jenž ve svém díle popsal vzestup a pád Římského impéria a německého filozofa Oswalda Spenglera, jenž své názory shrnul v knize Zánik Západu. Bitský historik Arnold Joseph Toynbee se pak ve své knize Studium dějin pokusil najít vzorce vzestupu a pádu velkých civilizací. Joseph Tainter se ve své knize ''Kolapsy složitých společností'' věnoval kolapsům lidských i ostatních společností a vyjmenoval a rozvedl do detailů několik hlavních [[Kolaps|příčin]]. Jared Diamond ve své knize ''Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed'' definuje dvanáct environmentálních problémů, kterým v současné době lidstvo čelí, přičemž uvádí, že osm přispělo ke společenským kolapsům v minulosti.<ref>{{Citace monografie|titul=Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed|url=https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Collapse:_How_Societies_Choose_to_Fail_or_Succeed&oldid=729003388|poznámka=Page Version ID: 729003388|jazyk=en}}</ref> V České republice se kolapsy zabývá Miroslav Bárta a Martin Kovář, kteří iniciovali jejích mezioborové zkoumání. Výsledky této práce jsou uveřejněny v knize Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.<ref>{{Citace monografie|titul=Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur|url=http://www.academia.cz/kolaps-a-regenerace-cesty-civilizaci-a-kultur.html}}</ref> | ||