7 218
editací
Kryt pro případ ekosystémové katastrofy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
m (Nahrazení textu „{{licence cc|Eduard Petiška, Jr}}“ textem „{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}}“) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Kryt pro případ ekosystémové katastrofy''' je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním [[ | '''Kryt pro případ ekosystémové katastrofy''' je speciálně budované ochranné zařízení, při jehož projekci se přihlíží k lokálním i globálním [[Environmentální katastrofa|ekologickým katastrofám]] a [[živelní katastrofa|živelním hrozbám]], kterým lidstvo v současnosti čelí nebo čelit může a které by způsobily zásadní devastaci ekosystému lokálního, popř. globálního ([[biosféra|biosféry]]). Často se jedná o multifunkční projekt, který poskytuje ochranu i proti dalším nebezpečím (bombardování, atomový výbuch, sociální nepokoje). Proto mohou i kryty zbudované původně za účelem ochrany před nukleární hrozbou posloužit dnes stejně dobře pro případ ochrany před nebezpečím přírodním či teroristickým. | ||
Budování úkrytů pro případ různých hrozeb pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují, ať už přímo, nebo nepřímo, nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[w:cs:katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.). | Budování úkrytů pro případ různých hrozeb pozorujeme napříč lidskou historií a kulturami. I lidská obydlí jsou formou krytu (před přírodním a lidským živlem). Kvalita, technická speficika a množství krytů pak reflektuje sociokulturní klima, které ve společnosti panuje, pocit ohrožení a míru předběžně opatrného jednání. Celkově můžeme říci, že zodpovědné společnosti podporují, ať už přímo, nebo nepřímo, nejen jednání, které hrozby eliminuje, ale investují i značné prostředky do vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé [[w:cs:katastrofa|katastrofy]], které mohou nastat, ať již jsou zaviněné člověkem (jako [[globální změna klimatu]]) nebo jsou přirozeného charakteru (povodně, zemětřesení, tornáda, etc.). | ||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[w:cs:studená válka|Studené války]] na [[w:cs:Západ|Západě]] i na [[w:cs:Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ [[w:cs:jaderná válka|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref> | Poslední velká éra budování krytů probíhala během [[w:cs:studená válka|Studené války]] na [[w:cs:Západ|Západě]] i na [[w:cs:Východ|Východě]]. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ [[w:cs:jaderná válka|jaderné války]] nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu. V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea<ref>http://www.metro.cz/galerie-na-vaclavaku-najdete-protiatomovy-kryt-sidli-v-nem-esenbaci-11e-/co-se-deje.aspx?c=A131129_121502_co-se-deje_rab</ref> a další zařízení pro volnočasové aktivity<ref>http://coverplace.cz/o-prostoru/popis-prostoru-cover-place</ref>. Některé z nich jsou ještě stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace. Podle odhadů u nás přibližně 5 000 krytů pojme pouze 13% populace. Vláda navíc upouští od jejich financování.<ref>http://www.fallout-shelter.wz.cz/stranka5.htm</ref> | ||
== Politika a problematika budování krytů == | ==Politika a problematika budování krytů== | ||
Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[w:cs:Francis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb; docházelo k opouštění od ochranných opatření a k opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[w:cs:11.září|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[w:cs:IPCC|IPCC]] upozorňující na nebezpečí, která jsou stejně závažná jako nebezpeční jaderné a která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[w:cs:Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů. | Po skončení Studené války - zhruba od začátku devadesátých let - se v duchu [[w:cs:Francis Fukuyama|Fukuyamových]] předpovědí o konci dějin, světovém míru a blahobytu začala přehodnocovat otázka bezpečnostních hrozeb; docházelo k opouštění od ochranných opatření a k opuštění a demolici řady krytů. ''Optimistická'' devadesátá léta měla málo pochopení pro scénáře horších zítřků a budování ochranných opatření (ať už proti jaderným útokům či nově se rýsujícím hrozbám pro životní prostředí). Zlom přišel až po [[w:cs:11.září|11. září]] 2001 a sérii dalších teroristických útoků. Média se také začala zajímat o zprávy [[w:cs:IPCC|IPCC]] upozorňující na nebezpečí, která jsou stejně závažná jako nebezpeční jaderné a která souvisí s globální změnou klimatu. Dalším důležitým bodem pro opouštění víry v optimismus a všeobecný blahobyt se stal rok 2008, kdy došlo ke [[w:cs:Světová finanční krize 2008|světové finanční krizi]]. K hrozbě teroristických a kybernetických útoků a přírodních katastrof se tak přidal ještě strach ze sociálních nepokojů, rabování a násilí mezi občany a nově příchozími migranty ze zemí třetího světa. To vše podnítilo zájem o scénáře katastrof i obrany proti nim, např. právě budováním krytů. | ||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Co se týče přístupu politické reprezentace k problematice krytů je v současné době skutečně aktivní (kromě tradičního přístupu Švýcarska a norského projektu Špicberského úložiště) snad pouze postoj Číny (kde civilní obrana Šanghaje oznámila dokončení úkrytu na ploše větší než 90 000 metrů čtverečních, který může pojmout až 200 000 lidí)<ref>http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve</ref> a Ruska, které v roce 2010 oznámilo, že do roku 2012 vybuduje v Moskvě 5 000 nových protiatomových krytů<ref>http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/</ref>; což u některých vyvolalo obavy, jestli se nejedná o přípravu na reálný vojenský konflikt.<ref>http://endoftheamericandream.com/archives/why-is-russia-building-5000-more-nuclear-bomb-shelters-in-moscow-by-the-end-of-2012</ref><ref>http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve</ref> | Co se týče přístupu politické reprezentace k problematice krytů je v současné době skutečně aktivní (kromě tradičního přístupu Švýcarska a norského projektu Špicberského úložiště) snad pouze postoj Číny (kde civilní obrana Šanghaje oznámila dokončení úkrytu na ploše větší než 90 000 metrů čtverečních, který může pojmout až 200 000 lidí)<ref>http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve</ref> a Ruska, které v roce 2010 oznámilo, že do roku 2012 vybuduje v Moskvě 5 000 nových protiatomových krytů<ref>http://rt.com/news/prime-time/moscow-bomb-shelters-outskirts/</ref>; což u některých vyvolalo obavy, jestli se nejedná o přípravu na reálný vojenský konflikt.<ref>http://endoftheamericandream.com/archives/why-is-russia-building-5000-more-nuclear-bomb-shelters-in-moscow-by-the-end-of-2012</ref><ref>http://www.freepub.comehere.cz/vsechno/proc-chce-rusko-do-roku-2012-postavit-vice-nez-5000-protiatomovych-krytu-v-moskve</ref> | ||
=== Špicberské globální úložiště semen === | ===Špicberské globální úložiště semen=== | ||
Špicberské globální úložiště semen (norsky Svalbard globale frøhvelv, anglicky Svalbard Global Seed Vault) je zabezpečené úložiště semen nacházející se na norském souostroví Špicberky poblíž města Longyearbyen za polárním kruhem. Toto zařízení bylo založeno pro zachování široké rozmanitosti semen rostlin z míst po celém světě v podzemní jeskyni. Špicberské globální úložiště semen bylo oficiálně otevřeno 26. února 2008. Zařízení má být posloužit v případě velkých regionálních či globálních krizí. Výstavba tohoto zařízení byla zcela financována norskou vládou a stála 45 milionů norských korun. V obřích ledových halách jsou uchovávána semena v černých krabicích zmražených na teplotu mezi –10 a –20 °C, což by mělo zajistit perfektní stav semen nejméně stovky let. Počítá se s maximální kapacitou 2,25 miliardy semen. V tomto odstavci byla použita část textu z české wikipedie pojednávající o Špicberském globálním úložišti semen. Pokračování článku a odkazy [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A9_glob%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_semen zde]. | Špicberské globální úložiště semen (norsky Svalbard globale frøhvelv, anglicky Svalbard Global Seed Vault) je zabezpečené úložiště semen nacházející se na norském souostroví Špicberky poblíž města Longyearbyen za polárním kruhem. Toto zařízení bylo založeno pro zachování široké rozmanitosti semen rostlin z míst po celém světě v podzemní jeskyni. Špicberské globální úložiště semen bylo oficiálně otevřeno 26. února 2008. Zařízení má být posloužit v případě velkých regionálních či globálních krizí. Výstavba tohoto zařízení byla zcela financována norskou vládou a stála 45 milionů norských korun. V obřích ledových halách jsou uchovávána semena v černých krabicích zmražených na teplotu mezi –10 a –20 °C, což by mělo zajistit perfektní stav semen nejméně stovky let. Počítá se s maximální kapacitou 2,25 miliardy semen. V tomto odstavci byla použita část textu z české wikipedie pojednávající o Špicberském globálním úložišti semen. Pokračování článku a odkazy [http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0picbersk%C3%A9_glob%C3%A1ln%C3%AD_%C3%BAlo%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B_semen zde]. | ||
=== Soukromé projekty === | ===Soukromé projekty=== | ||
Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, a v souvislosti s obavami z dalších hrozeb (např. globáních geopolitických konfliktů a sociálních nepokojů) provázanými nedůvěrou ve stávající politické systémy, které nejsou schopny účinně reagovat, stále více lidí pochybuje, že by se politická reprezentace dokázala o své občany v případě katastrofických událostí postarat. V současné době proto můžeme pozorovat nárůst tendence, kdy se budují soukromé kryty pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o objekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci. Firmy budující kryty čelí kritice, že vyvolávají strach. Reagují tvrzením, že obavy ve společnosti existují a ony poskytují pouze řešení. Svoji předběžnou opatrnost obhajují na svých stránkách i příklady typu: '',,Nepršelo, když Noe stavěl Archu."''<ref>http://www.terravivos.com/secure/secureindex.htm</ref> | Se vzrůstajícím uvědoměním si rizik, které s sebou přináší environmentálně nešetrné chování, a v souvislosti s obavami z dalších hrozeb (např. globáních geopolitických konfliktů a sociálních nepokojů) provázanými nedůvěrou ve stávající politické systémy, které nejsou schopny účinně reagovat, stále více lidí pochybuje, že by se politická reprezentace dokázala o své občany v případě katastrofických událostí postarat. V současné době proto můžeme pozorovat nárůst tendence, kdy se budují soukromé kryty pro případ neočekávaných katastrof. Přestává se jednat pouze o objekty pro nejbohatší klientelu a roste počet projektů zaměřených na běžnou populaci. Firmy budující kryty čelí kritice, že vyvolávají strach. Reagují tvrzením, že obavy ve společnosti existují a ony poskytují pouze řešení. Svoji předběžnou opatrnost obhajují na svých stránkách i příklady typu: '',,Nepršelo, když Noe stavěl Archu."''<ref>http://www.terravivos.com/secure/secureindex.htm</ref> | ||
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"'' - a strávit většinu života v krytu - jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/)</ref> | Z minulosti víme, že možné katastrofické scénáře - a možnosti jak se jim vyhnout (popř. se na ně připravovat) - není dobré podceňovat. Ale ani přeceňovat. Řečeno formou klišé: '',,Je lepší se katastrofám vyhýbat, než jim čelit"'' - a strávit většinu života v krytu - jak je hezky ztvárněno v americké romantické komedii z roku 1999 [http://en.wikipedia.org/wiki/Blast_from_the_Past_(film) Blast from the Past] (''česky: Dožeň, co se dá'').<ref>http://www.csfd.cz/film/16539-dozen-co-se-da/)</ref> | ||
== Odkazy == | ==Odkazy== | ||
{{wikipedia en|Environmental disaster}} | {{wikipedia en|Environmental disaster}} | ||
{{wikipedia en|Natural disaster}} | {{wikipedia en|Natural disaster}} | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
{{wikipedia en|Retreat (survivalism)}} | {{wikipedia en|Retreat (survivalism)}} | ||
=== Reference === | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
=== Literatura k dalšímu studiu=== | ===Literatura k dalšímu studiu=== | ||
* CÍLEK, Václav. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. Praha: Zlatý kůň, 1995. 59 s. Knihovna České speleologické společnosti; sv. 27. ISBN 80-85304-34-1. | *CÍLEK, Václav. Podzemní Praha: soupis podzemních objektů hlavního města a vybraná bibliografie. Praha: Zlatý kůň, 1995. 59 s. Knihovna České speleologické společnosti; sv. 27. ISBN 80-85304-34-1. | ||
* HEGAR, Jaroslav. Stavby a zařízení civilní ochrany [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2003. Požadavky na systém: prohlížeč Zoner Context (na disku). ISBN 80-248-0424-7. | *HEGAR, Jaroslav. Stavby a zařízení civilní ochrany [CD-ROM]. 1. vyd. Ostrava: VŠB-TU, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2003. Požadavky na systém: prohlížeč Zoner Context (na disku). ISBN 80-248-0424-7. | ||
* KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše, KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše a FOLWARCZNY, Libor. Ochrana obyvatelstva. 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2013. 177 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 42. ISBN 978-80-7385-134-7. | *KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše, KRATOCHVÍLOVÁ, Danuše a FOLWARCZNY, Libor. Ochrana obyvatelstva. 2., aktualiz. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2013. 177 s. SPBI Spektrum. Červená řada; 42. ISBN 978-80-7385-134-7. | ||
* PACINDA, Štefan a PIVOVARNÍK, Ján. Kolektivní ochrana obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 118 s. ISBN 978-80-86640-44-0. | *PACINDA, Štefan a PIVOVARNÍK, Ján. Kolektivní ochrana obyvatelstva. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. 118 s. ISBN 978-80-86640-44-0. | ||
* ROSE, Kenneth D. One nation underground: the fallout shelter in American culture [online]. New York: New York University Press, ©2001. American history and culture [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10137186. | *ROSE, Kenneth D. One nation underground: the fallout shelter in American culture [online]. New York: New York University Press, ©2001. American history and culture [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10137186. | ||
* ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2009. 249 s. ISBN 978-80-87213-04-9. | *ROUS, Ivan. Liberecké podzemí. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2009. 249 s. ISBN 978-80-87213-04-9. | ||
* ŠENOVSKÝ, Michail, ed. Stavby a zařízení CO 2003: Ostrava: 19.-20. únor 2003: [sborník přednášek z konference. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2003. 68 s. ISBN 80-86634-12-4. | *ŠENOVSKÝ, Michail, ed. Stavby a zařízení CO 2003: Ostrava: 19.-20. únor 2003: [sborník přednášek z konference. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2003. 68 s. ISBN 80-86634-12-4. | ||
* VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6. | *VESELÝ, Martin. Do krytu!: protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945). Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 2008. 323, [23] s. Acta Universitatis Purkynianae Facultatis Philosophicae. Studia historica; 7. ISBN 978-80-7414-000-6. | ||
=== Externí odkazy === | ===Externí odkazy=== | ||
*[http://www.theprepperjournal.com/2014/02/26/preppers-list-of-supplies/ The prepper journal] | *[http://www.theprepperjournal.com/2014/02/26/preppers-list-of-supplies/ The prepper journal] | ||
| Řádek 99: | Řádek 99: | ||
*[http://procproto.cz/zahady/konspirace/utajovane-ruske-metro-brazdi-podzemi-moskvy-i-tajna-linka/ Konspirační teorie o krytech v podzemí Moskvy] | *[http://procproto.cz/zahady/konspirace/utajovane-ruske-metro-brazdi-podzemi-moskvy-i-tajna-linka/ Konspirační teorie o krytech v podzemí Moskvy] | ||
{{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | {{licence cc|Petiška, Eduard, Jr}} | ||
{{MOSUR}} | {{MOSUR}} | ||