35
editací
Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Kritéria kvality pro vysokoškolské využívání OER MWS (editovat)
Verze z 3. 12. 2020, 16:34
, 3. 12. 2020bez shrnutí editace
m (added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). V rámci této studie se nehodláme zabývat konkrétním obsahem, což by znamenalo provést textovou analýzu konkrétních článků v rámci jednotlivých OER. Tato analýza není ale pro účely našeho výzkumu relevantní. Hodnotila by spíše autory než OER jako systémy, vzhledem k tomu, že podoba konkrétního textu je vždy závislá zejména na tom, kdo ho vytváří a ne na obecných principech fungování. Nepomohla by nám tak ani definovat systémové požadavky, jež je třeba zajistit. | Je především rozdíl mezi kritérii kvality, které je možné použít pro dané OER jako celkový systém (tzn. technické prostředí a způsob fungování) a mezi kritérii, která hodnotí obsah. Zdroj (ve smyslu úložiště), který naplňuje znaky kvality po stránce technické, může obsahovat i řadu nekvalitních zdrojů informací (např. špatně napsané články). V rámci této studie se nehodláme zabývat konkrétním obsahem, což by znamenalo provést textovou analýzu konkrétních článků v rámci jednotlivých OER. Tato analýza není ale pro účely našeho výzkumu relevantní. Hodnotila by spíše autory než OER jako systémy, vzhledem k tomu, že podoba konkrétního textu je vždy závislá zejména na tom, kdo ho vytváří a ne na obecných principech fungování. Nepomohla by nám tak ani definovat systémové požadavky, jež je třeba zajistit. | ||
Značné množství přístupů v hodnocení kvality OER využívá do určité míry komunitu jejich uživatelů, které z ní tak do jisté míry dělají spolutvůrce těchto zdrojů.<ref>Clements, K., Pawlowski, J., & Manouselis, N. (2015). Open educational resources repositories literature review–Towards a comprehensive quality approaches framework. ''Computers in human behavior, 51,'' 1098-1106.</ref> Pro digitální vzdělávací zdroje podpořené z veřejných rozpočtů jsou vymezeny autorskoprávní požadavky (tedy umístění pod otevřenou licencí) jako jedno z hlavních kritérií kvality.<ref>Národní ústav pro vzdělávání. (2016). Dostupné z (21. 1. 2019) <nowiki>https://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/21071/kriteria_kvality_digitalnich_vzdelavacich_zdroju.pdf</nowiki></ref> Jako další důležitý znak kvality pro zdroje, jež je možné využít pro vysokoškolské vzdělávání, můžeme vymezit to, zda je možnost recenzního řízení (tedy zkontrolování daného článku odborníkem) a zda je tato recenze vyznačena, dále pak uvedení data vytvoření či aktualizace zdroje.<ref>Dlouhá, J., Petiška, E., Dlouhý, J., & Kapitulčinová, D. (2015). Možnosti a rizika využití otevřených vzdělávacích zdrojů v environmentálních oborech na vysokoškolské úrovni v ČR: kritéria pro posouzení kvality. ''Envigogika'', ''10''(4).</ref> Na základě literatury, seznámení se s praxí existujících wikisystémů a našich zkušeností s jejich tvorbou, navrhujeme pro účely posuzování technického prostředí [[Otevřené vzdělávací zdroje na bázi Mediawiki softwaru|OER na bázi Mediawiki softwaru]] z hlediska kvality následující kritéria (Tabulka 1). | |||
Tabulka 1. Možná kritéria kvality | Tabulka 1. Možná kritéria kvality využitelná pro OER fungující na bázi Mediawiki softwaru pro vysokoškolské účely a jejich popis. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|'''Kritérium''' | |'''Kritérium''' | ||
|'''Popis kritéria''' | |'''Popis kritéria''' | ||
|- | |- | ||
|Vyznačení copyrightu | |Vyznačení copyrightu | ||
|Licencování zdroje pod otevřenou licencí je základní podmínkou, aby se dal označit a používat jako OER. Pokud je takto licencován, ale není to vyznačeno, ti, kteří to nevědí, ho takto využívat nemohou. Vyznačení copyrightu u všech materiálů, které jsou pod otevřenou licencí (či v rámci celého zdroje) je proto důležité pro jejich šíření. | |Licencování zdroje pod otevřenou licencí je základní podmínkou, aby se dal označit a používat jako OER. Pokud je takto licencován, ale není to vyznačeno, ti, kteří to nevědí, ho takto využívat nemohou. Vyznačení copyrightu u všech materiálů, které jsou pod otevřenou licencí (či v rámci celého zdroje) je proto důležité pro jejich šíření. | ||
|- | |- | ||
|Datum vytvoření | |Datum vytvoření | ||
|Vyznačení data vytvoření zdroje je klíčovým znakem kvality pro jeho využívání, popř. citování v dalších zdrojích. | |Vyznačení data vytvoření zdroje je klíčovým znakem kvality pro jeho využívání, popř. citování v dalších zdrojích. | ||
|- | |- | ||
|Datum poslední aktualizace | |Datum poslední aktualizace | ||
| Řádek 30: | Řádek 30: | ||
|Pokud se má na zdroj odkazovat v odborné práci, je lepší citovat datum verze stránky než čas přístupu. Zdroj se totiž může aktualizovat velice rychle, zejm. v případě aktuálních událostí. Na Wikipedii mohou proběhnout dvě změny během jedné minuty. Proto je důležité, aby v rámci zdroje byla uvedena verze stránky, tak historie editací, která slouží k jejímu nalezení. | |Pokud se má na zdroj odkazovat v odborné práci, je lepší citovat datum verze stránky než čas přístupu. Zdroj se totiž může aktualizovat velice rychle, zejm. v případě aktuálních událostí. Na Wikipedii mohou proběhnout dvě změny během jedné minuty. Proto je důležité, aby v rámci zdroje byla uvedena verze stránky, tak historie editací, která slouží k jejímu nalezení. | ||
|- | |- | ||
|Autorství | |Autorství | ||
|Reputace autora je důležitým kritériem kvality, jak v případě tištěných, tak online zdrojů. Právě vyznačení autorství je jedním z prvků, kterým se mohou různé projekty OER fungující na bázi Mediawiki softwaru odlišit od Wikipedie. | |Reputace autora je důležitým kritériem kvality, jak v případě tištěných, tak online zdrojů. Právě vyznačení autorství je jedním z prvků, kterým se mohou různé projekty OER fungující na bázi Mediawiki softwaru odlišit od Wikipedie. | ||
|- | |- | ||
|Recenze | |Recenze | ||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
|Je možnost uživatelského hodnocení kvality materiálů. Toto je důležitý aspekt kvality, který sice nenahrazuje expertní posouzení kvality (zdroj může hodnotit kdokoliv) ale může tvůrcům poskytnout zpětnou vazbu na to, zda vyhovuje požadavkům těch, pro které je určen (např. VŠ studentům), např. zda není moc či málo odborný a splňuje základní vymezení informační kvality ,,fitness for use”. Např. články na anglické Wikipedii jsou uživateli ohodnoceny, zda naplňují aspekty kvality v různých kategoriích, do nichž tematicky spadají. | |Je možnost uživatelského hodnocení kvality materiálů. Toto je důležitý aspekt kvality, který sice nenahrazuje expertní posouzení kvality (zdroj může hodnotit kdokoliv) ale může tvůrcům poskytnout zpětnou vazbu na to, zda vyhovuje požadavkům těch, pro které je určen (např. VŠ studentům), např. zda není moc či málo odborný a splňuje základní vymezení informační kvality ,,fitness for use”. Např. články na anglické Wikipedii jsou uživateli ohodnoceny, zda naplňují aspekty kvality v různých kategoriích, do nichž tematicky spadají. | ||
|} | |} | ||
Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich recepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým | Jako základní aspekt v hodnocení kvality obsahu pro akademické využívání je možné definovat tzv. peer review proces. Právě tento proces tvoří i základ posuzování kvality vědecké práce. Obecně je definován jako hodnocení dané práce experty v oboru. V prostředí vědecké práce je expertíza celkem dobře definována, např. na základě autorství odborných publikací, přičemž se posuzuje jak kvalita časopisů, v nichž jsou práce uveřejňovány, tak jejich recepce vědeckou komunitou (např. četnost citací). Na základě toho se dá celkem jednoduše poznat expertíza v daném oboru. U OER je situace jiná: na rozdíl od vědeckých publikací, které jsou úzce specializované, lze tyto zdroje považovat spíše za učebnice. Jde o zdroje terciární, kritériem kvality je tak právě způsob, jakým se sekundárními zdroji pracuje. | ||
OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek Global Warming může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta klimatologie. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány. | OER se často věnují komplexním či interdisciplinárním tématům. S rostoucí komplexitou je pak těžké najít experta, který je schopen zhodnotit je jako celek. A zejména u zdrojů, jež jsou zamýšleny pro širokou veřejnost (typu Wikipedie), je navíc těžké určit pro koho a pro jaké vzdělávací účely má daný zdroj sloužit. Ten samý článek Global Warming může být dostačující pro studenta základní či střední školy, ale již ne pro studenta klimatologie. Pokud OER využívají systém hodnocení kvality, opírají se proto často právě o uživatele, které tak zároveň berou do určité míry jako ,,peer”, tedy navzájem si rovné (autor a posuzovatel). Tím posilují prvek své otevřenosti. Uživatelé však nejsou experty v pravém slova smyslu, proto se také nejedná o klasické recenzní řízení srovnatelné s odbornými publikacemi. Jde spíše o ohodnocení většinou uživatelů, které nevypovídá o kvalitě daného zdroje obecně, ale pouze o tom, jak kvalitně je vnímaný těmi, kdo jej hodnotili. OER pracují se sekundárními zdroji, které by obsahovou kvalitu měly zaručovat. Jde tedy o to, aby nebyly použity mimo původní kontext, případně dezinterpretovány. | ||
''V | ''V tomto článku je použita část textu z disertační práce Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií (se sohlasem autora) a textu z interního dokumentu kolektivu COŽP Analýza OER na UK a posuzování kvality - mapovací studie.'' | ||
== Reference == | ==Reference== | ||
[[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]] | [[Kategorie:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje]] | ||
<references /> | |||