35
editací
Fenomén Wikipedie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
bez shrnutí editace
m (added Category:Projekt Otevřené vzdělávací zdroje using HotCat) |
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.” | Podle Wikipedie je Wikipedie: '',,mnohojazyčná webová bezplatná encyklopedie založená na modelu otevřeně upravitelného a viditelného obsahu, wiki.”'' Wikipedie ale svým významem přesahuje běžnou encyklopedii. | ||
==Impakt Wikipedie== | ==Impakt Wikipedie== | ||
Význam Wikipedie na diseminaci odborných poznatků se dobře ukázal během covidové pandemie v roce 2020. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu a počet jeiich zobrazení přesáhl 240 milionů.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Z Wikipedie vychází i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. Co je ale zajímavé pro naše účely, je to, že se na Wikipedii kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, kteří je kontrolovali, aby se do nich nedostaly nepodložené informace.<ref>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</ref> V období, v němž údajně i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a třináct robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedli dohromady přes pět tisíc editací a článek obsahuje přes 600 referencí a padesát tisíc znaků. Rozsahově se tedy v tomto případě jedná již spíše o krátkou odbornou monografii než o stručné encyklopedické heslo. A je zřejmé, že podobný mechanismus by byl u standardní tištěné - ale i elektronické - publikace nerealizovatelný stejně jako takto efektivní způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období | Význam Wikipedie na diseminaci odborných poznatků se dobře ukázal během covidové pandemie v roce 2020. Během několika týdnů vznikly na anglické Wikipedii přes čtyři tisíce článků o Covidu a počet jeiich zobrazení přesáhl 240 milionů.<ref>Wikimediafoundation. (2020). Instagramový účet.</ref> Z Wikipedie vychází i Google ve svých grafech při zobrazování počtu nemocných v jednotlivých zemích. Co je ale zajímavé pro naše účely, je to, že se na Wikipedii kolem koronavirových článků vytvořila zcela spontánně komunita zdravotních expertů, kteří je kontrolovali, aby se do nich nedostaly nepodložené informace.<ref>https://www.wired.com/story/how-wikipedia-prevents-spread-coronavirus-misinformation/</ref> V období, v němž údajně i odborné vědecké časopisy často polevovaly v mechanismech zajišťování kvality a otiskly studie, které by za normálních okolností nemusely projít recenzním řízením, se tak Wikipedie stala jakýmsi gatekeeperem do světa znalostí o Covidu. Článek Coronavirus disease 2019 na anglické Wikipedii editovalo celkem přes tisíc editorů a třináct robotů (algoritmů umělé inteligence), kteří provedli dohromady přes pět tisíc editací a článek obsahuje přes 600 referencí a padesát tisíc znaků. Rozsahově se tedy v tomto případě jedná již spíše o krátkou odbornou monografii než o stručné encyklopedické heslo. A je zřejmé, že podobný mechanismus by byl u standardní tištěné - ale i elektronické - publikace nerealizovatelný stejně jako takto efektivní způsob její distribuce po celém světě v tak krátkém období | ||
Wikipedie je jedním z nejnavštěvovanějších webů světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za | Wikipedie je jedním z nejnavštěvovanějších webů světa, obsahuje přes 50 milionů článků ve více než 300 jazycích<ref>https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:About</ref> a počty jejich zobrazení se počítají v miliardách za měsíc. Facebook a YouTube uvažují o jejím využití při vyvracení dezinformací<ref>https://www.washingtonpost.com/outlook/conspiracy-videos-fake-news-enter-wikipedia-the-good-cop-of-the-internet/2018/04/06/ad1f018a-3835-11e8-8fd2-49fe3c675a89_story.html?noredirect=on&utm_term=.8bd691665752</ref> a Google podle ní vytváří infoboxy a primární definice pro hlasové asistenty. V rychle se měnícím světě pomáhá pochopit, co se pod daným pojmem obecně myslí. Publikační proces na Wikipedii je okamžitý, editace nikdo neschvaluje a změny se v článku hned objeví. Během jedné minuty tak může v článku proběhnout i více editací. | ||
Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref> | Wikipedii využívají i ti co ji nečtou, pokud čtou texty či komunikují s lidmi, kteří své vědomosti čerpají z ní. Stává se také stále důvěryhodnějším zdrojem. Ukázalo se například, že Britové věří Wikipedii více než BBC.<ref>https://yougov.co.uk/topics/politics/articles-reports/2014/08/09/more-british-people-trust-wikipedia-trust-news</ref> Známá analýza, publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature, konstatovala, že kvalita Wikipedie je srovnatelná s Encyklopedií Britannicou (asi není překvapivé, že Britannica analýzu hned zpochybnila).<ref>http://www.siths.org/ourpages/auto/2009/2/5/52182885/wiki-1.pdf</ref> | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář [https://en.wikipedia.org/wiki/Urra%3Dhubullu Urra=hubullu]. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku – Alexandrijská a Pergamská. | Již ve třetím tisíciletí př. n. l. vzniká babylónský glosář [https://en.wikipedia.org/wiki/Urra%3Dhubullu Urra=hubullu]. Ten zahrnuje pojmy z různých oblastí, např. jména hvězd a označení různých částí živé i neživé přírody jako domácích zvířat, ptactva, kamenů a rostlin. Za jednoho z prvních encyklopedistů můžeme označit Aristotela, který ve svých spisech sumarizuje soudobé poznání z mnoha oborů. O shromažďování poznatků se snaží rovněž instituce, mezi nejstarší patří slavné knihovny starověku – Alexandrijská a Pergamská. | ||
Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská [https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_History_(Pliny) Naturalis Historia] od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání ''přírodního světa nebo života''. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i | Nejvýznamější encyklopedií starověku je pak římská [https://en.wikipedia.org/wiki/Natural_History_(Pliny) Naturalis Historia] od Plinia staršího. Plinius v ní usiluje o popsání ''přírodního světa nebo života''. Dokončit ji však nestihl, protože zemřel při výbuchu Vesuvu (79 n. l.). I nedokončená nám ale poskytuje cenné poznatky o antickém světě a měla vliv na pozdější encyklopedie. Vychází z ní i Svatý Isidor ze Sevilly, autor jedné z nejznámějších encyklopedií středověku, [https://en.wikipedia.org/wiki/Etymologiae Etymologiae] (cca 600-625 n. l.), jež popisuje témata z rozličných oblastí a značně ovlivnila středověkou vzdělanost. | ||
Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě [https://en.wikipedia.org/wiki/Encyclopedia_of_the_Brethren_of_Purity Encyklopedie Bratří čistoty] (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408)'','' která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách. | Encyklopedie ale vznikají i mimo Evropu. Například v arabském světě [https://en.wikipedia.org/wiki/Encyclopedia_of_the_Brethren_of_Purity Encyklopedie Bratří čistoty] (kolem 10. století) a v Číně Encyklopedie Jung-le (1408)'','' která se svými 370 miliony čínských znaků stává největší papírovou encyklopedií v dějinách. | ||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii. | Wikisystémy vymyslel v devadesátých letech americký počítačový programátor Ward Cunningham. Slovo Wiki znamená v havajštině rychle a Cunnigham ho použil, protože si vzpomněl, že na Havaji viděl autobusy [https://en.wikipedia.org/wiki/Wiki_Wiki_Shuttle Wiki-wiki Shuttle]. V počátcích byly wikisystémy známé jen malé skupince softwarových nadšenců. Masově se rozšířily až díky Wikipedii. | ||
[https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia Wikipedie vznikla náhodou]. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty ale příliš nefungovala. Za prvních 18 měsíců se podařilo publikovat pouze přes 20 článků. Šéfredaktor Nupedie, [https://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Sanger Larry Sanger], proto přišel s myšlenkou založit projekt na bázi wikisystému. Ten byl původně [https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia zamýšlen] pouze jako určitý kontejner článků (feeder project), z nichž pak budou | [https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia Wikipedie vznikla náhodou]. Americký podnikatel Jimmy Wales, založil encyklopedii Nupedie. Financována byla jeho firmou Bomis, která podnikala v oblasti internetové reklamy. Nupedie byla psaná experty, ale příliš nefungovala. Za prvních 18 měsíců se podařilo publikovat pouze přes 20 článků. Šéfredaktor Nupedie, [https://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Sanger Larry Sanger], proto přišel s myšlenkou založit projekt na bázi wikisystému. Ten byl původně [https://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Wikipedia zamýšlen] pouze jako určitý kontejner článků (feeder project), z nichž pak budou vybrány vhodné pro Nupedii. Wales souhlasil a Wikipedii v roce 2001 spustil. | ||
Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie. | Projekt se jim ale vymkl z rukou. V prvním roce fungování bylo na Wikipedii napsáno 20 000 článků. V roce 2003 to bylo 100 000 článků a v roce 2004 obsahovala Wikipedie již 1 000 000 milion článků ve více než 105 jazycích. A vzhledem k tomu, že po roce 2000 splaskla internetová bublina, neměla firma Bomis už peníze na filantropii, Nupedie zanikla a zbyla jen Wikipedie. | ||
| Řádek 50: | Řádek 50: | ||
Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy. | Wikipedie je trochu ''anarchická''. Neznamená to ovšem, že nemá pravidla či autority. Jen si je vytváří sama a nerespektuje jako editory autority z offline světa. Na české Wikipedii je [https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dn%C3%BD_vlastn%C3%AD_v%C3%BDzkum psáno]: ,,Odmítneme i držitele Nobelovy ceny, pokud se pokusí své nové myšlenky publikovat nejprve ve Wikipedii.” To je celkem rozumné pravilo, vzhledem k tomu, že po udělení této Ceny ztratili někteří laureáti zdravý rozum a hlásali bludy. | ||
Na Wikipedii je navrženo [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Policies_and_guidelines mnoho různých pravidel], v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars pěti základní pilířích]: | Na Wikipedii je navrženo [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Policies_and_guidelines mnoho různých pravidel], v nichž je těžké se orientovat. Stojí ale na [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Five_pillars pěti základní pilířích]: | ||
Protože je Wikipedie encyklopedie usiluje o sumarizaci lidského poznání. Každá informace, co není [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Common_knowledge obecná znalost], by tak měla být ideálně ozdrojována spolehlivým zdrojem. Jako indikátor kvality tak může sloužit to, zda je dané tvrzení ozdrojované. | 1. Je to encyklopedie | ||
2. Je psána z neutrálního úhlu pohledu | |||
3. Obsah je možné otevřeně využívat | |||
4. Editoři by se měli chovat slušně | |||
5. Nemá přísná neměnná pravidla, proto není třeba se bát editovat Wikipedii. | |||
Protože je Wikipedie encyklopedie, usiluje o sumarizaci lidského poznání. Každá informace, co není [https://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Common_knowledge obecná znalost], by tak měla být ideálně ozdrojována spolehlivým zdrojem. Jako indikátor kvality tak může sloužit to, zda je dané tvrzení ozdrojované. | |||
Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”. | Problém ovšem nastává s tím, co je v dnešním světě možné považovat za obecnou znalost. [https://today.yougov.com/topics/philosophy/articles-reports/2018/04/02/most-flat-earthers-consider-themselves-religious Výsledky výzkumu] z roku 2018 například ukázaly, že jen 66% mladých Američanů (věk 18-24 let) pevně věří, že je Země kulatá. Problémy s tím, co citovat řeší i studenti v diplomových pracích. Přední světové univerzity jako MIT či Princeton pak razí [[Co citovat v anonymním zdroji|pravidlo]]: ,,Když pochybujete, tak citujte”. | ||
| Řádek 90: | Řádek 100: | ||
[https://en.wikipedia.org/wiki/Censorship_of_Wikipedia Wikipedie zaznamenala svoji úplnou či částečnou cenzuru v řadě zemí]. Kromě Ruska a Číny také v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii, Turecku atd. Komunita se také někdy rozhodne zablokovat Wikipedii krátkodobě sama a to na protest proti některým zákonům, které ohrožují její misi (jako je například svoboda šíření informací na internetu). Takový případ [https://www.lidovky.cz/domov/ceska-wikipedie-ve-ctvrtek-nepobezi-editori-protestuji-proti-evropske-zmene-autorskeho-prava.A190318_080114_ln_domov_form proběhl i v České republice]. Dočasně byly také [https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/wikipedie-potrestala-sasko-za-smazani-textu-o-rasismu-stopy-vedou-na_1804281959_jgr zablokovány] anonymní editace článků v německém Sasku. Z počítače zemské správní sítě totiž došlo k vymazání pasáží na Wikipedii, které se týkaly rasismu v Sasku. | [https://en.wikipedia.org/wiki/Censorship_of_Wikipedia Wikipedie zaznamenala svoji úplnou či částečnou cenzuru v řadě zemí]. Kromě Ruska a Číny také v Íránu, Pákistánu, Saúdské Arábii, Turecku atd. Komunita se také někdy rozhodne zablokovat Wikipedii krátkodobě sama a to na protest proti některým zákonům, které ohrožují její misi (jako je například svoboda šíření informací na internetu). Takový případ [https://www.lidovky.cz/domov/ceska-wikipedie-ve-ctvrtek-nepobezi-editori-protestuji-proti-evropske-zmene-autorskeho-prava.A190318_080114_ln_domov_form proběhl i v České republice]. Dočasně byly také [https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/wikipedie-potrestala-sasko-za-smazani-textu-o-rasismu-stopy-vedou-na_1804281959_jgr zablokovány] anonymní editace článků v německém Sasku. Z počítače zemské správní sítě totiž došlo k vymazání pasáží na Wikipedii, které se týkaly rasismu v Sasku. | ||
Další kapitolou jsou politické kauzy, kdy se politici snaží upravit údaje o sobě, např. vymazat problematické etapy svého života, aby si vylepšili obraz na veřejnosti. Pokud ale netuší jak Wikipedie funguje a dělají to špatně, tak na sebe akorát | Další kapitolou jsou politické kauzy, kdy se politici snaží upravit údaje o sobě, např. vymazat problematické etapy svého života, aby si vylepšili obraz na veřejnosti. Pokud ale netuší jak Wikipedie funguje a dělají to špatně, tak na sebe akorát upoutají pozornost. Tím riskují, že se kauza dostane do médií a následně bude popsána i v jejich hesle na Wikipedii a zvýší se mu čtenost – podobně jako v případě francouzského vysílače. | ||
Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru. | Wikipedie nezná ,,[https://www.gdpr.cz/gdpr/heslo/pravo-byt-zapomenut/ Právo být zapomenut]” jaké byl před časem donucen přijmout Google. Co se na ní jednou objeví je již těžké odstranit, za předpokladu, že je to ozdrojováno důvěryhodným zdrojem. Každý tak například může změnit článek u významných politiků či jiných autorit a upravit tak jejich obraz ve veřejném prostoru. | ||
==Filozofie Wikipedie== | ==Filozofie Wikipedie== | ||
Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.” | Je možné, že také Wikipedie, podobně jako francouzská Encyklopedie, stojí u zrodu jisté revoluce v našem myšlení a přispívá k přechodu z [http://ceskapozice.lidovky.cz/otevrena-spolecnost-je-cestou-po-ostri-noze-fmq-/recenze.aspx?c=A170924_232628_pozice-recenze_lube uzavřené do otevřené společnosti] (pokud použijeme koncept Karla Poppera). Právě otevřený přístup ke znalostem je důležitý pro individualizaci a vymanění se ze struktur uzavřené společnosti, v níž se jedinec nerozhoduje sám za sebe, ale podle zvyklostí. A zpřístupňování znalostí je hlavní misí Wikipedie, což ilustruje výrok jejího zakladatele: ,,Představte si svět, ve kterém má každá osoba na Zemi volný přístup k veškerému lidskému poznání. To je to, co děláme.” | ||
Wikipedie pomohla rozšířit povědomí o otevřených licencích a myšlence svobodně sdílet obsah, tak aby k němu měl každý přístup. S jejím rozvojem začíná i rozvoj otevřených vzdělávacích kurzů (MOOC), vzdělávacích materiálů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje OER]) stejně jako trend otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům (Open Access). Na jejích sesterských projektech je možné zdarma sdílet různý obsah (Wikimedia Commons), data (Wikidata) nebo vydávat knihy (Wikibooks). | Wikipedie pomohla rozšířit povědomí o otevřených licencích a myšlence svobodně sdílet obsah, tak aby k němu měl každý přístup. S jejím rozvojem začíná i rozvoj otevřených vzdělávacích kurzů (MOOC), vzdělávacích materiálů ([https://cs.wikipedia.org/wiki/Otev%C5%99en%C3%A9_vzd%C4%9Bl%C3%A1vac%C3%AD_zdroje OER]) stejně jako trend otevřeného přístupu k vědeckým výsledkům (Open Access). Na jejích sesterských projektech je možné zdarma sdílet různý obsah (Wikimedia Commons), data (Wikidata) nebo vydávat knihy (Wikibooks). | ||