1 550
editací
Syndromy změn v prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ''Kofi A. Annan, Zachování naší společné budoucnosti.'' (Hák, Rynda, 2001) | ||
*[[Globální environmentální problémy]] | *Zátěž prostředí se projevuje v globálním měřítku - viz [[Globální environmentální problémy]] | ||
*Projevy změn v [[Krajina|krajině]] jsou patrné i regionálně a lokálně | |||
== Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | == Historie environmentálně škodlivého vlivu člověka == | ||
| Řádek 14: | Řádek 12: | ||
*[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | *[http://info.sks.cz/users/cn/zp/historie.html Katastrofy za posledních 20 000 let] | ||
== „Syndromový přístup“ == | == „Syndromový přístup“ k nápravě == | ||
Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | Běžné přístupy ke globálním environmentálním změnám se soustřeďují vždy na jeden aspekt problému: například klimatickou změnu, změnu zemského povrchu nebo změny hydrologického režimu. V důsledku toho ovšem doporučení, která negativní aspekty těchto změn mají eliminovat, mohou být jednostranná a tak i neúčinná nebo dokonce kontraproduktivní. Syndromový přístup naopak chce vytvořit takový obraz vztahu mezi člověkem a přírodou, který by byl založen na funkčních principech, vyjadřoval hybné síly, které změnu uvedly do pohybu (a které fungují na lokální i regionální a globální úrovni). Vytváří tak „klinický obraz“ zemského systému, což pak je prostředkem stanovení vhodné „terapie“. Tedy v tomto přístupu nejsou pouze analyzovány příčiny problému, spíše směřuje k vytvoření akčních znalostí. Ocitá se tak v prostoru mezi vědeckou neutralitou a oblastí normativní, vede však k praktickým závěrům. | ||
| Řádek 24: | Řádek 22: | ||
*Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | *Lüdeke, M., Petschel-Held, G., Schellnhuber, H.-J. (2004): Syndromes of Global Change: The First Panoramic View. In: Gaia 13 (1), pp.42-49. | ||
{{upravit}} | |||
{{upravit | |||
[[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | [[Kategorie:Politika udržitelného rozvoje]] | ||
[[Kategorie:Antropogenní rizika]] | [[Kategorie:Antropogenní rizika]] | ||