7 218
editací
Kvalita života: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Kvalitativní posuzování blahobytu
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku. | }}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku. | ||
==Kvalitativní posuzování blahobytu== | [[Soubor:Maslow.png|náhled|300x300pixelů|Maslovowa pyramida potřeb]]==Kvalitativní posuzování blahobytu== | ||
Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou považovány za nejednoznačné <ref>{{Citace elektronické monografie | Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou považovány za nejednoznačné <ref>{{Citace elektronické monografie | ||
| příjmení = Jackson | | příjmení = Jackson | ||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
| datum vydání = 2004 | | datum vydání = 2004 | ||
| datum přístupu = 2020-11-20 | | datum přístupu = 2020-11-20 | ||
}}</ref> - to se týká např. '''Maslowovy pyramidy potřeb''' (viz obr.) a její vylepšené verze, [ | }}</ref> - to se týká např. '''Maslowovy pyramidy potřeb''' (viz obr.) a její vylepšené verze, '''[[w:en:Manfred Max-Neef's Fundamental human needs|matice Manfreda Max-Neefa]]''', která nabízí propracovanou hodnotovou škálu. | ||
Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP). Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. Využití tohoto přístupu pro tvorbu politik je ovšem teprve v začátcích. | Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''[[w:cs:Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]]''' (HDP). Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce. Využití tohoto přístupu pro tvorbu politik je ovšem teprve v začátcích. | ||
| Řádek 116: | Řádek 116: | ||
| datum přístupu = 2020-11-20 | | datum přístupu = 2020-11-20 | ||
}}</ref> Protože tyto oblasti mají odlišnou dynamiku, doplnili jsme do pravého sloupce tabulky to, co považujeme za hybné síly probíhajících procesů. Tomuto problému se věnujeme dále v kapitole Ekonomika. | }}</ref> Protože tyto oblasti mají odlišnou dynamiku, doplnili jsme do pravého sloupce tabulky to, co považujeme za hybné síly probíhajících procesů. Tomuto problému se věnujeme dále v kapitole Ekonomika. | ||
'''Tabulka 1.''' Zachycení kvality života v České republice vychází z doporučení [[w:cs:Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]],<ref>{{Citace elektronického periodika | '''Tabulka 1.''' Zachycení kvality života v České republice vychází z doporučení [[w:cs:Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]],<ref>{{Citace elektronického periodika | ||
| Řádek 125: | Řádek 123: | ||
| datum přístupu = 2020-11-20 | | datum přístupu = 2020-11-20 | ||
}}</ref> jež byla adaptována pro podmínky České republiky.<ref name=":0" /> Současný blahobyt (well-being) se zde měří v následujících 11 oblastech – vyznačujeme současně v pravém sloupci, jak nebo kým jsou (především) garantovány:<br /> | }}</ref> jež byla adaptována pro podmínky České republiky.<ref name=":0" /> Současný blahobyt (well-being) se zde měří v následujících 11 oblastech – vyznačujeme současně v pravém sloupci, jak nebo kým jsou (především) garantovány:<br /> | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
|'''Aspekty (oblasti) „blahobytu“ dle OECD (2018)''' | |'''Aspekty (oblasti) „blahobytu“ dle OECD (2018)''' | ||