Kvalita života: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 473 bajtů ,  20. 11. 2020
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 15: Řádek 15:
}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku.
}}</ref> V tomto přístupu se klade důraz na procesy „zdola“ – úvahy tedy vychází od jednotlivce, jeho potřeb a snahy o to, vést kvalitní, uspokojivý život, což se pak promítá i do nově definovaného „blahobytu“ společnosti jako celku.


Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou nejednoznačné [4], a využití tohoto pohledu pro tvorbu politik je teprve v začátcích. Také vzdělávací systém vychovává spíše k myšlení v intencích klasické ekonomiky, které individuální svobodu zakládá na možnosti (co nejméně omezené) volby spotřebních předmětů. Tento přístup ovšem nevede k tomu, abychom si uvědomili, co skutečně chceme a od života očekáváme – a toho pak byli schopni dosáhnout. Výsledkem jednostranného pohledu by pak mohli být občané dezorientovaní nejen ohledně svého místa v současné společnosti (jejímž základem ekonomika nepochybně je), ale i v každodenní praxi vlastního rozhodování – při výběru z nabídky zboží a naplňování osobních potřeb. Nebylo by pak divu, že takoví občané by byli značně manipulovatelní, například reklamou. Vzdělání, které chce rozvíjet člověka všestranně, nikoli pouze profesně, se tak nemůže obejít bez toho, aby ukazovalo nejen skutečné možnosti, které dnes spotřebitel má, ale také odvrácené strany spotřeby, a představilo různé alternativy. A právě učit vidět, co je „za zrcadlem“, v němž se dnešní člověk-spotřebitel láskyplně shlíží, je cílem tohoto souboru textů.
Protože kvalita života je mj. důsledkem řady individuálních uvědomělých rozhodnutí, zdůraznění jejího významu je přiznáním role, kterou má (relevantně vzdělaný) jedinec pro utváření společenského prostředí a budoucnosti jako takové. Zatímco řízení ekonomického systému může být pojato technokraticky, zajištění kvality života s sebou nese nutnost zabývat se skutečnými potřebami a přáními lidí – takovými, které přinášejí uspokojení v dlouhodobém horizontu. Koncept kvality života je pak ovšem důležitý především z hlediska jednotlivce, a naplňování jeho potřeb je třeba věnovat pozornost. Nemusí se totiž týkat pouze materiálních potřeb nebo prostředků uspokojení, často daleko větší vnímanou spokojenost přinese naplnění potřeb sociálních, kulturních, nebo třeba duchovních. Kvalitativní přístup k posuzování „blahobytu“ je v současnosti podstatně méně vědecky podložen, teorie potřeb, které by jej měly popisovat, jsou nejednoznačné,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jackson
| jméno = T.
| příjmení2 = Jager
| jméno2 = W.
| příjmení3 = Stagl
| jméno3 = S.
| titul = Beyond insatiability: needs theory, consumption and sustainability - ESRC Sustainable Technologies Programme Working Paper Series, 2
| url = http://www.academia.edu/download/28257641/beyondinsatiability.pdf
| vydavatel =
| místo =
| strany= 16-20
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2020-11-20
}}</ref> a využití tohoto pohledu pro tvorbu politik je teprve v začátcích. Také vzdělávací systém vychovává spíše k myšlení v intencích klasické ekonomiky, které individuální svobodu zakládá na možnosti (co nejméně omezené) volby spotřebních předmětů. Tento přístup ovšem nevede k tomu, abychom si uvědomili, co skutečně chceme a od života očekáváme – a toho pak byli schopni dosáhnout. Výsledkem jednostranného pohledu by pak mohli být občané dezorientovaní nejen ohledně svého místa v současné společnosti (jejímž základem ekonomika nepochybně je), ale i v každodenní praxi vlastního rozhodování – při výběru z nabídky zboží a naplňování osobních potřeb. Nebylo by pak divu, že takoví občané by byli značně manipulovatelní, například reklamou. Vzdělání, které chce rozvíjet člověka všestranně, nikoli pouze profesně, se tak nemůže obejít bez toho, aby ukazovalo nejen skutečné možnosti, které dnes spotřebitel má, ale také odvrácené strany spotřeby, a představilo různé alternativy. A právě učit vidět, co je „za zrcadlem“, v němž se dnešní člověk-spotřebitel láskyplně shlíží, je cílem tohoto souboru textů.


Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém*, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''hrubého domácího produktu''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce.
Žijeme ve společnosti, kde „pravidla hry“ do značné míry určuje ekonomický systém*, jehož vývoj podmiňuje požadavek neustálého růstu. '''Kvantitativní ukazatele''' '''růstu ekonomiky''' ukazují na „zdraví“ ekonomického systému a dovolují například srovnávat „lépe prosperující společnosti“ s těmi, které na tom nejsou tak dobře. Pro současnou ekonomiku je spotřeba důležitou hybnou silou; příjmy a výdaje domácností jsou těsně spojeny s hodnocením ekonomické prosperity – tvoří přibližně 2/3 jejího základního ukazatele, '''hrubého domácího produktu''' (HDP) [5]. Tento ukazatel se postupně stal základem pro posuzování „zdraví“ ekonomického systému, i když takové hodnocení nemusí vypovídat o skutečné prosperitě společnosti, ve smyslu zdárného rozvoje jednotlivých lidí a zlepšování vztahů mezi nimi. Koncept '''kvality života''' by mohl optiku přenastavit – nešlo by již o prosperitu a růst systému, ale zlepšování podmínek pro všestranný rozvoj jednotlivce.
Tyto webové stránky vyžadují pro svou funkci cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie

Navigační menu