Byrokraté, editor
1 523
editací
Open Educational Resources: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
doplnění o definice
(výsledky výzkumu) značka: editace z Vizuálního editoru |
(doplnění o definice) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Open Educational Resources''' (OER) jsou organizacemi [http://www.col.org/ Commonwealth of Learning] (COL, mezivládní organizace Commonwealth of Nations specificky zaměřená na „otevřené a distanční vzdělávání“) a [[Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu|UNESCO]] definovány jako „jakékoli vzdělávací materiály, které jsou volně dostupné ke vzdělávacím účelům bez nutnosti placení licenčních poplatků“ <ref name="Butcher">Butcher, N. (2011) A Basic Guide to Open Educational Resources (OER), Asha Kanwar (editor, Commonwealth of Learning) and Stamenka Uvalić-Trumbić (editor, UNESCO), ISBN 978-1-894975-41-4</ref> Může se tedy jednat o materiály kurzů, učebnice, videa, miltimediální aplikace, podcasty a jakýkoli další materiál určený pro využití ve vzdělávání. | '''Open Educational Resources''' (OER) jsou organizacemi [http://www.col.org/ Commonwealth of Learning] (COL, mezivládní organizace Commonwealth of Nations specificky zaměřená na „otevřené a distanční vzdělávání“) a [[Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu|UNESCO]] definovány jako „jakékoli vzdělávací materiály, které jsou volně dostupné ke vzdělávacím účelům bez nutnosti placení licenčních poplatků“ <ref name="Butcher">Butcher, N. (2011) A Basic Guide to Open Educational Resources (OER), Asha Kanwar (editor, Commonwealth of Learning) and Stamenka Uvalić-Trumbić (editor, UNESCO), ISBN 978-1-894975-41-4</ref> Může se tedy jednat o materiály kurzů, učebnice, videa, miltimediální aplikace, podcasty a jakýkoli další materiál určený pro využití ve vzdělávání. | ||
== Definice == | |||
Termín otevřené vzdělávací zdroje se používá jako označení pro volně přístupné materiály, které je možné využít ke studiu. Tento termín se objevuje v různých kontextech. Obecně ale panuje shoda, že zdroje, které je možné označit za OER, by měly umožnit uživatelům nejen přístup ke vzdělávacím materiálům, ale i jejich šíření a modifikaci. | |||
Jedna z hlavních autorit v oblasti podpory OER, americká nadace Hewlett Foundation definuje tyto zdroje následovně: ,,Otevřené vzdělávací zdroje jsou výukové, učební a výzkumné materiály v jakémkoli médiu - digitálním nebo jiném - které jsou umístěny ve veřejné doméně nebo byly uvolněny v rámci otevřené licence, která umožňuje přístup, použití, přizpůsobení a redistribuci jinými uživateli s žádným nebo limitovaným omezením.” ([https://hewlett.org/strategy/open-educational-resources/ Hewlett Foundation]). Významný výzkumník v oblasti OER, David Wiley, uvádí několik rysů, které by zdroj měl splňovat, aby se dal označit za OER: | |||
* Opětovné právo využití. | |||
* Revize. Právo přizpůsobit, upravovat, upravovat nebo měnit obsah samotný (např. překládat obsah do jiného jazyka). | |||
* Remix: Právo zkombinovat původní nebo upravený obsah s jiným obsahem a vytvořit tak něco nového. | |||
* Distribuce. Právo sdílet kopie původního obsahu, revizí nebo remixů s ostatními (např. za účelem poskytnutí kopie obsahu příteli). | |||
* Uchování. Možnost si obsah stáhnout a uložit. | |||
Na základě stávajícího výzkumu, literatury a definic, dospívá Wiley k závěru, že OER jsou takové vzdělávací materiály: "které používají licence Creative Commons, které existují ve veřejném vlastnictví a jsou volně k dispozici bez omezení".<ref>Wiley, D., Bliss, T. J., & McEwen, M. (2014). Open Educational Resources: a review of the literature. In ''Handbook of research on educational communications and technology'' (781-789). New York: Springer.</ref> Ačkoliv se různé definice částečně liší a pojem může být používán pro různé materiály, můžeme konstatovat, že panuje shoda na tom, že OER jsou materiály, které je možné bezplatně nejen využívat k osobní potřebě ale i šířit a modifikovat. | |||
Různé pojmy jako otevřený přístup (open access) či otevřený obsah (open content), které se používají jako označení pro znalosti, které jsou volně přístupné všem, sice sdílí myšlenku ,,otevřené znalosti”, neznamenají ale to samé. Z výše uvedeného plyne, že ne vše, co je volně dostupné na internetu a dá se použít ke vzdělávacím účelům je OER. Naopak, využití některých zdrojů, které jsou k dispozici ke stažení, může být neetické či přímo nelegální. Jako příklad můžeme uvést různé otázky ke zkouškám a studijní materiály nahrávané studenty na komerční úložiště, či studijní materiály jako skripta či monografie, které sice vznikly na vysokých školách za veřejné peníze ale byly do různých ''cloudů'' nahrány nelegálně bez svolení příslušné autority a tím porušují autorský zákon. | |||
Za OER je tedy problematické označit všechny zdroje, které jsou volně k dispozici ať již v tištěné či digitální podobě, ale mají takový copyright, který jejich volné využívání z principu nepovoluje či copyright nemají vyznačený vůbec. Jejich jakékoliv sdílení (např. na osobních stránkách) pak již může představovat porušení zákona či přinejmenším vyvolává etické problémy a otázky typu: '',,Co je dovoleno a co již ne?”'' | |||
Pro účely této studie chápeme OER ve shodě s výše uvedeným vymezením, tedy jako materiály, které jsou nejen volně dostupné ať již v tištěné či digitální podobě, ale umožňují také sdílení a modifikaci (tedy vytvoření vlastního díla na jejich základě). Za OER proto považujeme všechny zdroje, které jsou uvedeny pod takovou licencí, která to umožňuje (tedy ,,otevřenou licencí”). | |||
==Současné dělení== | ==Současné dělení== | ||