Cirkulární ekonomika: Porovnání verzí

Klíčové je, aby používané materiály byly navzájem odděleny do dvou nezávisle cirkulujících okruhů, jež se řídí rozdílnou logikou. První operuje s látkami organického původu, které jsou snadno odbouratelné a není u nich proto problém navrátit je zpět do [[Portál:biosféra|biosféry]]. Druhý operuje se syntetickými látkami, jež by měly být do produktů vkládány tak, aby bylo možné je z nich následně extrahovat a opět použít, a nebylo tak nikdy nutné je do biosféry navracet.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 4|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>

Počátky tohoto pojmu jsou spojeny s knihou německého chemika [[w:cs:Michael Braungart|Michaela Braungarta]] a amerického architekta [[w:cs:William McDonough|Williama McDonougha]] ''Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things'' (Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci).

[[Soubor:Konvenční produkční řetězec.png|thumb|400x400px|Produkční řetězec podle konvenčního produkčního schématu]]

Metodou [[Posuzování životního cyklu]] není obtížné dojít k závěru, že udržitelný průmysl není slučitelný s tradiční produkční koncepcí Cradle to Grave (Od kolébky do hrobu), která vychází z lineárního produkčního řetězce. V tomto modelu vzniká odpad jak na konci řetězce v podobě použitého výrobku, tak v průběhu výrobního procesu. Tím mohou být třeba zplodiny vzniklé při transportu nebo rafinaci, přebytky výroby nebo obaly.

Design výrobku v produkčním řetězci podle zásad [[Cradle to Cradle design|Cradle to Cradle]] by měl zohledňovat environmentální šetrnost, možnost rozebrání na jednotlivé materiály a zdravotní nezávadnost prvotního produktu. Jednotlivé součástky musí být možné snadno přeměnit zpět na zdrojovou surovinu, z níž lze vyrobit výrobek o srovnatelné kvalitě jako byl ten původní.  

Odpad v podstatě neexistuje. Biologické i technické komponenty produktu jsou navrženy záměrně tak, aby mohly cirkulovat, aby je bylo možné rozložit na suroviny a zvonu použít. Látky biologického původu nejsou toxické, a mohou být proto kompostovány. Syntetické látky jsou navrženy tak, aby mohly být užity znova při spotřebě minimálního množství [[energie]].

Adaptabilita je v rychle se měnícím světě stále větší předností. Abychom dosáhli cirkulání ekonomiky, musíme se soustředit na výrobu produktů s delší životností, které bude možné snadno modifikovat a opravit. Za zmínku stojí i strategie emočně trvanlivého designu. Systémy produkující rozmanité výrobky a materiály v široké škále velikostí a variant jsou odolnější náhlým změnám, než systémy postavené čistě na efektivitě.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 32-34|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>

Nelze uvažovat v parametrech cirkulární ekonomiky, pokud tempo, kterým čerpáme zdroje, vyváří nejistotu, že pro budoucí generace budou moci existovat v rámci stejných produkčních a spotřebních parametrů. Je potřeba čerpat energii ze [[w:cs:Slunce|Slunce]], které svítí právě teď, větru, který právě vane nebo z geotermálních zdrojů.  

Nezbytností je schopnost uvažovat v dlouhodobém horizontu a být schopni dávat různé jevy do souvislosti. Společnost se musí rozvíjet nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale také brát ohled na kvalitu života a environmentální ochranu.

Porozumění systému je klíčové, pokud chceme v rámci takového systému provádět změny. Ignorování nebo špatná interpretace trendů, procesů, fungování věcí a míry reálných lidských dopadů na náš socio-ekologický systém, může vést ke katastrofickým výsledkům. Abychom se vyhnuli chybám, musíme uplatňovat holistický přístup. Švédská nezisková organizace [[The Natural Step]] navrhla soubor podmínek, jež  je třeba splnit pro to, aby bylo možné navrhnout systém, který se bude řídit principy cirkulární ekonomie.  

Stále bojujeme s názorem, že ekonomický růst je nutně spjat se zhoršováním životního prostředí a kvality života. Tedy pokud hovoříme o environmentální politice, diskuse probíhá spíše o zmírňování negativních dopadů průmyslové výroby. Cirkulární ekonomika znamená přechod od minimalizace negativních dopadů k optimalizaci dopadů pozitivních.<ref>{{Citace monografie|příjmení = McDonough|jméno = William|příjmení2 = Braungart|jméno2 = Michael|titul = Cradle to Cradle: Remaking the way we make things.|vydání = 1|vydavatel = North Point Press|místo = New York|rok = 2002|počet stran = 193|strany = 9,10|isbn = 978-0-86547-587-8}}</ref>

Odstraňujeme tím princip přesouvání problémů do budoucna. V současnosti potřebujeme přilepit tapety, v budoucnu potřebujeme být zdraví. Cradle to cradle design by nám měl umožnit obojí. Extenzí odstranění negativních externalit je kumulace všech možných pozitivních externalit. To v praxi znamená, že můžeme mít barvu, která nejen barví stěny a nezpůsobuje rakovinu, ale také čistí vzduch od oxidů dusíku.

''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Biomimetika]].''

Jak říká William Mcdounogh: „Zkusme navrhnout něco tak elegantního jako strom. Představte si, že by se nám podařilo navrhnout něco, co produkuje [[w:cs:kyslík|kyslík]], zadržuje [[w:cs:uhlík|uhlík]], zpracovává [[w:cs:dusík|dusík]], využívá solární energie, čistí vodu, vytváří komplexní sacharidy, produkuje jídlo, má vlastní mikroklima, mění barvy s ročními obdobími, samo se reprodukuje…“<ref><nowiki>http://www.ted.com/talks/william_mcdonough_on_cradle_to_cradle_design#t-1084915</nowiki></ref> Příroda je pro nás vzor efektivity výrobních řetězců, ale také měřítko ke srovnání našich inovací.

''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Průmyslová ekologie]]''.

Je obor, který studuje materiálové a energetické toky v rámci průmyslových podniků a výrobních řetězců. V rámci industriálních ekosystémů jde o vytváření a následné aplikování modelů jakýchsi uzavřených smyček, v nichž je odpad vnímán jako potenciální výrobní vstup. Klade důraz na holistický přístup a braní ohledu na lokální ekologická omezení i případný globální dopad zamýšlené výroby.

''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Cradle to Cradle design]]''.

Další posun nastal díky Michaelu Braungartovi a Williamu McDonoughovi, kteří tento koncept začali popularizovat na začátku tisíciletí, a díky nimž se nyní dostává do politického mainstreamu.

''Podrobnější informace naleznete v článku'' ''[[Modrá ekonomie]]''.

Koncept vytvořený belgickým businessmanem Guntrem Paulim. Modrá ekonomie je [[w:cs:open source|open source]] iniciativa, složená z několika případových studí, jíž Pauli předložil [[w:cs:Římský klub|Římskému klubu]]. Je založena na 21 základních principech. Navrhuje sdílení vědeckých poznatků pomocí open-source komunikačních platforem a imitaci procesů běžných v přírodě. Dělá výraznou distinkci mezi cenou a hodnotou věcí.

Koncepce cirkulární ekonomiky pomalu proniká i do [[w:cs:Česká republika|České republiky]]. Pro rozvinutí veřejné debaty o změně socioekonomických vzorců v ČR je zásadní situace v západní Evropě. Velký vliv hraje především Evropská unie a její politika směřující k podpoře [[udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]]. EU je také významným zastáncem ''cirkulárně ekonomického přístupu.'' Mezi roky 2011 a 2015 probíhala kampaň ''EU Generation Awake'', která upozorňovala na problémy spojené s odpady.<ref>http://ec.europa.eu/environment/generationawake/ </ref> Evropská komise vydala 2. července 2014 nové sdělení k tzv. cirkulární ekonomice s názvem "Towards a circular economy: A zero waste programme for Europe".<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Koncem roku 2015 by pak měla předestřít ambiciózní strategii pro cirkulární ekonomii.<ref>http://ec.europa.eu/environment/circular-economy/index_en.htm </ref><ref>http://www.enviweb.cz/clanek/odpady/103464/evropsky-parlament-zada-zvysit-recyklaci-omezit-spalovani-a-nastartovat-setrnou-cirkularni-ekonomiku </ref> V České republice se začátkem roku etabloval Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., který se zaměřuje na edukační i praktickou činnost směřující k analýze monitoringu odpadů.<ref>http://incien.org/o-nas/ </ref> V červnu uspořádala společnost Veolia jednu z prvních debat na problematiku CE s názvem ''BYZNYS VIZE 2015 aneb cirkulární ekonomika v praxi.''<ref>http://www.veolia.cz/cs/media/media/tiskove-zpravy/byznys-vize-2015-aneb-cirkularni-ekonomika-v-praxi </ref> O cirkulární ekonomice v ČR v praxi referuje na svých stránkách Asociace společenské odpovědnosti firem.<ref>http://www.spolecenskaodpovednostfirem.cz/obsah/274/nove-sdeleni-komise-k-tzv-cirkularni-ekonomice/ </ref> Příkladem udržitelné výroby je např. projekt FOREWEAR, který v partnerství s Chráněnými dílnami Fokus Vysočina vyrábí funkčně-designové výrobky z recyklovaného materiálu šité švadlenkami v Chotěboři.<ref>http://www.forewear.cz/spoluprace-s-fokus-vysocina/ </ref> Značka Trash Made představuje kolekci originálních šperků, módních a bytových doplňků vyrobených z recyklovaných materiálů.<ref>http://www.trashmade.cz/ </ref> Brněnská RE: PARÁDA podporuje ideu recyklace a tvorbu mladých návrhářů.<ref>http://www.reparada.cz/ </ref> Značka Infiberry, která se zabývá ekologickými řešeními pro nákup a skladování potravin,<ref>https://www.facebook.com/infiberry/info?tab=page_info </ref> v první polovině roku 2015 představila produkt Frusack, kompostovatelnou alternativu plastového sáčku, který dovoluje dlouhodobé užívání a nepředstavuje ekologickou zátěž.<ref>http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske-studentky-mediciny-vymyslely-designovy-bioplastovy-sacek/1216210 </ref><ref>http://infiberry.com/frusack </ref>

{{licence cc|Holub, Ondřej|Petiška, Eduard, Jr}}

[[Kategorie:Pojmy prostředí]]