|
|
| Řádek 3: |
Řádek 3: |
| '',,Co citovat a co ne?"'' je otázka, kterou řeší každý student v závěrečné práci ale i akademik a každý svědomitý autor, který ve svém textu vychází z myšlenek někoho jiného. | | '',,Co citovat a co ne?"'' je otázka, kterou řeší každý student v závěrečné práci ale i akademik a každý svědomitý autor, který ve svém textu vychází z myšlenek někoho jiného. |
|
| |
|
| | Ztráta společné znalosti |
|
| |
|
| == integrita a reputace autora, kontext a žánr ==
| | Je potřeba citovat, že nebe je modré? |
| integrita a reputace autora - problém: efekt nositelů nobelovy ceny; expertní úsudek je dle Kahnemana pro hodnocení a předpovídání komplexních jevů stejně významný jako laický (např. otázka kdy bude ekonomická krize?) něco jiného jsou standardizované úkony jako výroba stolu, operace žlučníku a jiná expertíza konkrétní oblasti kde expertní znalosti mají svou cenu a autorova reputace poskytuje záruku kvality podobně jako třeba instituce.
| |
|
| |
|
| Žánr - něco jiného je středoškolská učebnice, kde jde o to problém zjednodušit a nezahltit informacema
| | Doubt cite |
|
| |
|
| kontext -
| | Potřeba důrazně odlišit myšlenky ostatních od myšlenek vlastních (nevlastní by měly být ověřitelné zdrojem, vlastní se pak mohou citovat - úsudek někoho o něčem; v odborné debatě není ale ani tolik důležitý úsudek nositele nobelovy ceny (co si myslí o něčem na co nemá úzkou specializaci) jako jeho konkrétní výzkum, který něco dokázal. |
|
| |
|
| I zde je možné kromě Doubt, cite Golden rule, tedy položit si otázku, kdybych byl autorem této myšlenky chtěl bych aby mě autor v této práci uvedl nebo ne? Problém je ale, že bez vyjádření autora je to jen na našem úsudku.
| | Analýza Science |
| | |
| | Neanonymní zdroj - Anonymní zdroj |
|
| |
|
| Citovat autory myšlenek není jen něčím co zabraňuje krádeži cizí práce (plagiarismu), popř. ocenění jejich významu. Jde také o to, že na základě toho, že víme od koho myšlenka je můžeme usoudit na základě reputace autora její důležitost, významnost a relevanci, popř. rozšíření ve společnosti (např. díky počtu citací dané práce) a to zda již třeba není společnou znalostí v určitém oboru, v němž je potřeba daného autora a práci znát (jako např. v oblasti teorie znalostí jako veřejného statku článek ekonoma Stiglitze, kde prezentoval [https://www.researchgate.net/profile/Eugenio_Bobenrieth/publication/46440722_The_Political_Economy_of_International_Environmental_Cooperation/links/55ddb07308ae79830bb531ed/The-Political-Economy-of-International-Environmental-Cooperation.pdf#page=346 znalost jako světový veřejný statek]).
| |
| == Související články == | | == Související články == |
| * [[Důsledky rozpadu společné znalosti]] | | * [[Důsledky rozpadu společné znalosti]] |