7 218
editací
Washingtonský konsensus: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
kategorie, odkazy
Bez shrnutí editace |
m (kategorie, odkazy) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Vývoj řady, ne–li většiny národních států od konce 80. let byl, zejména od r. 1989, podstatně ovlivňován tzv. Washingtonským konsensem (liberální „levice“ hovoří v té souvislosti o „bibli neoliberalismu“). Tento dokument vznikl jako dohoda mezi MMF, Světovou bankou a Ministerstvem financí Spojených států. Jeho obsahem bylo: požadavek monetární stability a opatrnosti; připouštění rozpočtových deficitů jen v takové výši, aby nebylo nutné je dofinancovávat předepisováním nových daní; zavedení priorit ve veřejných výdajích převáděním zdrojů z politicky sensitivních oblastí jako jsou sociální výdaje do zanedbaných (opomíjených) oblastí s vysokou ekonomickou návratností jako je hmotná a nehmotná infrastruktura; daňová reforma, jež rozšiřuje daňovou základnu a omezuje marginální daňové sazby s cílem podpořit podněty | Vývoj řady, ne–li většiny národních států od konce 80. let byl, zejména od r. 1989, podstatně ovlivňován tzv. '''Washingtonským konsensem''' (liberální „levice“ hovoří v té souvislosti o „bibli neoliberalismu“). Tento dokument vznikl jako dohoda mezi [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], [[W:cs:Světová banka|Světovou bankou]] a Ministerstvem financí Spojených států. Jeho obsahem bylo: požadavek monetární stability a opatrnosti; připouštění rozpočtových deficitů jen v takové výši, aby nebylo nutné je dofinancovávat předepisováním nových daní; zavedení priorit ve veřejných výdajích převáděním zdrojů z politicky sensitivních oblastí jako jsou sociální výdaje do zanedbaných (opomíjených) oblastí s vysokou ekonomickou návratností jako je hmotná a nehmotná infrastruktura; daňová reforma, jež rozšiřuje daňovou základnu a omezuje marginální daňové sazby s cílem podpořit podněty.<ref>Lee in: Michie, J. (ed.) The Handbook of globalisation, Cheltenham: Edward Edgar.</ref> '''Základním smyslem konsensu bylo definovat obecné zásady politiky, jež se měla nadále uplatňovat zejména vůči rozvojovým zemím'''. | ||
Pro uplatňování této politiky měl rozhodující význam vliv, který v MMF měly – a mají – nejbohatší průmyslové země, hlavně obchodní a finanční zájmy v těchto zemích, tedy podnikatelská sféra včetně NNS. Klíčovou roli sehrály také finanční zájmy Spojených států jako jediné globální supervelmoci. Negativní důsledky globalizace dosud postihly celkem asi 100 zemí. V důsledku uplatňování Washingtonského konsensu došlo v devadesátých letech k řadě ekonomických krizí právě v rozvojových resp. rozvíjejících se zemích | Pro uplatňování této politiky měl rozhodující význam vliv, který v MMF měly – a mají – nejbohatší průmyslové země, hlavně obchodní a finanční zájmy v těchto zemích, tedy podnikatelská sféra včetně NNS. Klíčovou roli sehrály také finanční zájmy Spojených států jako jediné globální supervelmoci. Negativní důsledky globalizace dosud postihly celkem asi 100 zemí. V důsledku uplatňování Washingtonského konsensu došlo v devadesátých letech k řadě ekonomických krizí právě v rozvojových resp. rozvíjejících se zemích.<ref>Stiglitz, J. E. (2003). Jiná cesta k trhu. Praha: Prostor</ref> | ||
Především po rozpadu bipolárního světa se mohl vliv těchto mezivládních mezinárodních organizací (IGO) uplatnit v nejširším měřítku a v plné síle. Zahrnul nejen bývalé koloniální či rozvojové země, ale i posttotalitní státy a země, které chtěly pouze získat pozitivní stanovisko těchto organizací pro svůj přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Mezivládní organizace globálního významu se tak přiřadily k dominantním hráčům světové ekonomiky. | Především po rozpadu bipolárního světa se mohl vliv těchto mezivládních mezinárodních organizací (IGO) uplatnit v nejširším měřítku a v plné síle. Zahrnul nejen bývalé koloniální či rozvojové země, ale i posttotalitní státy a země, které chtěly pouze získat pozitivní stanovisko těchto organizací pro svůj přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Mezivládní organizace globálního významu se tak přiřadily k dominantním hráčům světové ekonomiky. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Jakým směrem se bude ubírat další vývoj, je nesnadné odhadnout. Ze současných tendencí jsou tři nejdůležitější: předně, že národní státy se učí odolávat nástrahám globalizace individuálně. Vedle toho vytvářejí pevnější zájmová (síťová) a regionální zájmová uskupení. Třetí tendence, zatím nejméně výrazná, je spíše teoretické než praktické hledání nového globálního konsensu regulace či řízení světového politického systému. | Jakým směrem se bude ubírat další vývoj, je nesnadné odhadnout. Ze současných tendencí jsou tři nejdůležitější: předně, že národní státy se učí odolávat nástrahám globalizace individuálně. Vedle toho vytvářejí pevnější zájmová (síťová) a regionální zájmová uskupení. Třetí tendence, zatím nejméně výrazná, je spíše teoretické než praktické hledání nového globálního konsensu regulace či řízení světového politického systému. | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
=== Reference === | |||
<references /> | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*[http://en.wikipedia.org/wiki/Washington_Consensus Washington consensus na anglické Wikipedii] | *[http://en.wikipedia.org/wiki/Washington_Consensus Washington consensus na anglické Wikipedii] | ||
{{licence cc|Mezřický, Václav}} | {{licence cc|Mezřický, Václav}}{{Globalizace}} | ||
{{ | |||
[[Kategorie:Globalizace]] | [[Kategorie:Globalizace]] | ||