Zdravotní důsledky hluku: Porovnání verzí

'''Zdravotní důsledky hluku''' jsou zdravotní důsledky pravidelné expozice zvýšené hladině akustického tlaku. Zvýšený hluk na pracovišti nebo v okolním prostředí může způsobit poškození sluchu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdce, nepříjemné stavy a poruchy spánku. Také změny v imunitním systému a vrozené vady jsou také připisovány expozici hluku.

Ačkoli se některé formy nedoslýchavosti (presbykuze) mohou vyskytnout přirozeně s věkem [2], v mnoha rozvinutých zemích je kumulativní dopad hluku dostatečný k tomu, aby poškodil sluch velké části populace v průběhu života. [3] [4] Je známo, že expozice hluku vyvolává tinnitus, hypertenzi, vazokonstrikci a další kardiovaskulární nežádoucí účinky [5].

Kromě těchto účinků mohou zvýšené hladiny hluku vytvářet stres, zvyšovat míru nehod na pracovišti a stimulovat agresi a jiné antisociální chování [6]. Nejvýznamnějšími příčinami jsou hluk z vozidel a letadel, dlouhodobá expozice hlasité hudby a hluk z průmyslu. V Norsku bylo prokázáno, že silniční doprava způsobuje téměř 80% hlášených hlukových otrav. [7]

Mohou existovat i psychologické definice hluku. Šmoula mohou rozrušit domácí a divoká zvířata nebo jednotlivce traumatizující hluk. Nejčastějšími osobami s hlukem traumatizují osoby, které jsou vystaveny vojenským konfliktům, ale často hlasité skupiny lidí mohou vyvolat stížnosti a další chování ohledně hluku. Kojenci jsou snadno překvapeni hlukem.

Sociální náklady hluku z dopravy v EU22 jsou více než 40 miliard EUR ročně a osobní automobily a nákladní automobily (nákladní automobily) jsou odpovědné za převážnou část nákladů [8]. Pouze dopravní hluk poškozuje zdraví téměř každé třetí osoby v evropském regionu WHO. Jeden z pěti Evropanů je v noci pravidelně vystaven hladině zvuku, která by mohla vážně poškodit zdraví [9].

Hluk je také hrozbou pro jiné druhy v mořských a suchozemských ekosystémech. [10]