Dopravní společnost - Otto Zámečník: Porovnání verzí

Malá dopravní společnost v majetku Otty Zámečníka se nachází v jihočeských Česticích, nedaleko Volyně. Tato progresivně se vyvíjející firma diversifikuje své aktivity nejen na mezinárodní a vnitrostátní kamionovou dopravu a spedici, ale překvapivě se zaměřuje i okrajově na lesnictví a zemědělství. Společnost funguje již od roku 1995, kdy byla založena panem Ottou Zámečníkem starším. V současnosti společnost vede syn pana Zámečníka, p. Otta Zámečník ml.  

Otto Zámečník starší začal s podnikáním v autodopravě hned po revoluci a přivedla ho k tomu náhoda. Při práci v zemědělském družstvu se dostal k příležitosti dopravovat textilní galanterii do Německa. Frekvence přepravy se postupem času zvyšovala, až se pro pana Zámečníka vyplatilo pořídit si vlastní vůz a začít podnikat sám na sebe. První a druhé auto bylo koupeno jen pro původní dovoz záclon. Postupně se ale začaly navalovat další zakázky a obchod rostl. S mnoha zákazníky z těch dob, společnost obchoduje dodnes, což svědčí o dobré kvalitě služeb. K předání společnosti na syna došlo naprosto přirozeným vývojem situace a nikdo v procesu nezapochyboval, že by tomu mělo být jinak.  

Hlavní konkurenční výhodou společnosti je osobní vztah se zákazníky a osobitý přístup k řešení jednotlivých zakázek. Veškeré operace, stejně tak jako klientský servis řídí v současnosti p. Otto Zámečník ml., který k tomuto tématu dále uvádí: „Naší výhodou je, že to dělám já, že své klienty znám a mám o zakázky určitě větší zájem než např. jen zaměstnaný dispečer. Dalšího výhodou jsou naše auta, která pravidelně obnovujeme. Nejsou proto poruchové, zákazník má jistotu, že jeho zboží bude doručeno a tak si budujeme dobrou pověst a získáváme nové klienty.  Navíc při provozu neplatíme tak vysoké dálniční poplatky, protože splňujeme vysokou emisní třídu.“  

„Rizika samozřejmě v dopravě jsou“, uvádí pan Otto Zámečník ml., „jedná se zejména o investice do vozového parku. V ten jeden okamžik to pro nás znamenalo vzít si půjčku. To samozřejmě evokuje mnoho stresu. Bojíte se, zda jste schopní vše splatit. Stres přešel, když jsem si uvědomil, že máme dlouhodobé závazky. Teď mám více stresu z každodenních povinností. Například z toho, aby nám zákazníci platili. Nestává se to často, většinou jde o jednorázové zakázky, ale musíte si na to dát pozor. U dlouhodobých zakázek se nám to zatím nestalo. Zde je ale problém s dlouhou splatností. V dopravě jsou totiž standardně faktury vystaveny i s 90 dny splatnosti. Když Vám pak pro danou firmu jezdí celý měsíc dvě auta, částka za přepravu logicky roste. To si pak opravdu dávám pozor, aby platby chodily tak jak mají.“

Pan Zámečník reagoval i na současnou problematiku zaměstnanosti: „Najít dobré zaměstnance je jeden z hlavních problémů, které máme. Je to i hlavním důvodem, proč nemůžu podnik v současnosti rozšiřovat, konkrétně šoféři nejsou. Je to těžká práce.“

Ve společnosti však neřeší jen problémy: „Mám radost, že nám podnik dlouhodobě funguje a že funguje tak jak si představuju, uvádí pan Zámečník.  

„Ekonomická stabilita je předpoklad našeho dalšího rozvoje“, uvádí p. Otto Zámečník. V současnosti je pro nás obtížné se rozšiřovat, protože podnik prakticky stojí na mě a na pár zaměstnancích. Pro další rozvoj je tedy důležité se stabilizovat, najít někoho kdo bude schopen zastat alespoň část mé práce a zaměstnat několik dalších řidičů. Pak teprve můžeme uvažovat o rozšíření, nebo diversifikaci dalších služeb – např. skladování, nebo dokonce služby v zemědělství. Každopádně teď jsem hrdý na to, jak náš podnik funguje – zaměstnáváme lidi, plníme své závazky, cenami i službami konkurujeme jiným velkým přepravcům. To je na společnosti z Čestic dobrý výkon. Navíc když uvážíme, že když jsem já vstupoval do společnosti a prakticky jí začal přebírat, nevěděl jsem o podnikání zhola nic. Vlastně jsem nevěděl nic ani o přepravě, že existují nějaké databanky, nebo kolik uveze auto. Jsem totiž vyučený kuchař. Vše jsem se naučil za pochodu a nemůžu říct, že bych se někdy něčeho zalekl.  Mám navíc pocit, že je pro podnikání dobrá doba.“

Pan Otto Zámečník má kladný vztah k místu svého podnikání, které je zároveň jeho bydlištěm. Přispívám k sociálnímu rozvoji obce, ale spíš jsou to mé osobní aktivity, než aktivity spojené se společností. Například jsme pořádali koncert pro místní občany v Češtickém zámečku. Nebo děláme letní tábory pro děti. K řízení obce mám  své výhrady, s tím se neslučuji a popravdě mě dost jejich chování a postoj mrzí. Mám totiž pocit, že mnoho věcí, které se v obci dějí, nebo spíše nedějí, je ovlivněno dotacemi a spojenou direkcí shora. To u nás určuje, co se bude dít, kdy se to bude dít a kdo to bude dělat. Jinak sounáležitost s obcí cítím, a myslím si, že kdyby bylo v obci jiné vedení, tak i postoj k rozvoji obce všech občanů by byl rozdílný a vše fungovalo asi lépe.“

Životní prostředí je překvapivě pro dopravní společnosti často diskutované téma. „Máme nová auta, nové motory, dohlížíme i na spotřebu nafty u řidičů a snažíme se je motivovat k jízdě s co nejmenší spotřebou. Tím radikálně snižujeme emise. Navíc, pokud je možnost, tak používáme k přepravě svých aut přes Alpy vlaky“, říká p. Otto Zámečník ml.  

„Pro začátek podnikání v dopravě je třeba mít počáteční kapitál na pořízení vozového parku. Pak musí začínající podnikatel počítat s neobvykle dlouhými splatnostmi vystavených faktur, v dopravě je obvyklých 60 – 90 dnů. Na provoz auto je přibližně 250 tis. pokud je tedy průměrně 10% ziskovost, pak musíte min. rok pracovat, než se dostanete na breakeven point vaší investice. To je dlouhá doba“.  

Pan Zámečník vidí nutnou potřebu větší informovanosti podnikatelů zejména při zahájení činnosti, ať již s počáteční byrokracií, nebo i např. s dotační problematikou. Dále vidí výhodu „pohledu z venku“: „Bylo by hezké mít možnost diskutovat váš obchod s někým, kdo např. problematice rozumí, nebo v podobném směru podniká“.  

Doporučení pana Zámečníka zní takto: „Musíte si to dělat po svém. A na začátku mít raději méně informací o tom co všechno může jít špatně, jinak se vám do podnikání nebude chtít“.  

„Dopravu můžete dělat všude, ale díky tomu, že jsme na venkově, tak máme vše levnější – nájem, parkovací prostory, apod. V tom má venkov velké výhody. Můj názor je takový, že podnikání na venkově je stabilnější než podnikání ve městě. Vše na venkově tíhne totiž určitým způsobem k zemědělství, které samo o sobě vždy existovalo a existovat bude. Je to mnohem jistější, než rozjíždět nové start-up.  Podnikání na venkově je navíc tradičnější. Dělají se zde již zajeté věci. I když možná ty tradice jsou občas překážkou, že lidé inovací bojí, protože to před nimi nikdo nezkusil.“

Reklama ve společnosti není příliš vyhledávaná. Pan Zámečník svou firmu nikde nepropaguje, ale nelituje. Díky dlouhé tradici o ní zákazníci vědí a není o ně nouze. O webové stránce ovšem pan Zámečník uvažuje:“ Webové stránky se snažím připravit. Ty jsou v současnosti důležité pro to, aby firma vůbec dokázala, že není imaginární, že opravdu existuje.“