2 625
editací
(Nová stránka: Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam (Bauman, 1999). Zvyš...) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam | Narůstající mobilita obyvatelstva, zboží, služeb a informací má za následek, že vzdálenosti, hranice a tím prostor i čas přestávají mít význam<ref name="Bauman">Bauman, Z. (1999) ''Globalizace. Důsledky pro člověka.'' Praha: Mladá fronta. Viz též [http://pes.fsv.cuni.cz/recenze_masarik_bauman.htm Recenze] P. Masaříka</ref>. Zvyšuje se počet komunikačních vazeb (často na úkor intenzity i kvality těchto vazeb), což vede k optickému zmenšování planety Země. Znamená to, že čas může být reorganizován k překonání prostoru, zkracování času je zkracováním vzdáleností i zjednodušování sociálních činností. To změnilo lidské zakoušení světa - lidé na různých místech planety mají zkušenosti o stejné věci a ve stejném čase, takže vlastně žijí ve stejném místě (Harvey, 1989, str. 241). Z tohoto hlediska by bylo možno říci, že v globalizaci dochází k určitému relativizování geograficko-prostorových hranic a limitem sociální aktivity se stává možnost komunikace a participace v takto utvářených vztazích (Scholte, 2000, str. 51). | ||
Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti. | Globalizaci tak vytváří více propojený svět: lidské společnosti se stávají stále více navzájem závislé (používán je termín interdependence) – v politickém, technologickém, ekonomickém, environmentálním i kulturním smyslu. Žádná země již není soběstačným ostrovem. Sociální vztahy se rozšiřují - jednání zeměpisně vzdáleného jednajícího má důsledky v jiných oblastech, to znamená narůstá vzájemná závislost jednajících lidí na velké vzdálenosti (Giddens, 1997, str. 69). Globální mapování a měření času umožnily rostoucí oddělování sociálních vztahů od lokálního místního omezení, a jejich restrukturace v čase a prostoru pomocí symbolů, znaků a technických médií. Sociální činnosti jsou závislé na informacích, vědění, odbornících a na komunikaci vědomostí. V současnosti se mluví o globální struktuře politicko-ekonomických a kulturních vztahů, jež přesahují tradiční hranice ve společnosti. | ||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | |||
*Čerba, O. (2006) Socioekonomické geografie, materiály. [http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html Kapitola 9. Globalizace] (Citováno 2007-02-02) | |||
{{licence cc|Mezřický, Václav}} | |||
{{upravit Martin}} | |||
[[Kategorie:Globalizace]] |
editací