7 218
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
===Použití=== | ===Použití=== | ||
Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO<sub>4</sub>), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | Technologie se používá u vod se suspendovanými látkami do 50 mg/l, [[BSK|CHSK]] -Mn do 6 mg/l (chemická spotřeba kyslíku zjišťovaná pomocí KMnO<sub>4</sub>), zákal do 100 ZF (jednotky zákalu měřeny formazinem nefelometricky a turbidimetricky). | ||
Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20–40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa"> </ref> <ref name="Popovský"> </ref> Když odpor biologického filtru dosáhne maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg/l je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m/h, při koncentraci 25-50 mg/l je rychlost 0,1-0,2 m/h. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref> | Účinnost pro bakterie 99 %,CHSK 20–40%. Jejich výhodou je jednoduchý provoz a vysoká účinnost, nevýhodou je záběr větší plochy - výkon na jednotku plochy je malý a velké investiční náklady. Při provozu filtru je nutné odstraňování narůstající vrstvy biomasy. <ref name="Landa"> </ref> <ref name="Popovský"> </ref> Když odpor biologického filtru dosáhne maximální hodnoty, musí se vrchní nejvíce zanesená vrstva seříznout za suchého stavu. Pro její odstranění byly vyvinuty různé mechanismy na seřezávání vrstvy písku a jeho dopravu k pračce písku nebo snímání horní vrstvy odsáváním, kdy je filtrační lože zaplaveno vodou a nebo praní bez snímání horní vrstvy (hydraulicky). Filtrační rychlost závisí na množství nerozpuštěných látek v surové vodě, při jejich koncentraci do 25 mg/l je filtrační rychlost 0,2 až 0,3 m/h, při koncentraci 25-50 mg/l je rychlost 0,1-0,2 m/h. <ref name="Ambrožová"> Ambrožová, J., Hubáčková, J., Matulová, t., (2005): Charakter a účinnost biologické filtrace. Sborník z konference Voda Zlín 2005, 47-52.[Citováno 2009-1-11] Dostupné z www:http://www.smv.cz/res/data/014/001700.pdf</ref> | ||