7 218
editací
Znalostní ekosystém: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C|vydavatel = CABI|isbn = 9781845931759|počet stran = 553|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí. | Podoba a velikost znalostního ekosystému záleží na zvolené analytické úrovni, jež je vybrána pro jeho deskripci. Za znalostní ekosystém je možné považovat znalosti které tvoří koherentní celek v oblasti fungování firmy či společenství. Je ho možné definovat také jako: ,,komplexní a různorodý systém, jenž je tvořen lidmi, institucemi, organizacemi, technologiemi a procesy, jimiž je znalost vytvářena, sdělována, vstřebávána a používána."<ref>{{Citace monografie|titul = Sustainable Forestry: From Monitoring and Modelling to Knowledge Management and Policy Science|url = https://books.google.com/books?id=TdwlfMP2JR0C|vydavatel = CABI|isbn = 9781845931759|počet stran = 553|jazyk = en}}</ref> Znalostní ekosystém je autopoietický a schopný reagovat na nové podněty i okolní prostředí a lépe se s nimi vyrovnávat. Myšlenkové schéma ekosystému znalostí může být využito ve firmách, státní správě a v řadě dalších odvětví. Jako teoretická opora při jeho vytváření, správě a studium mohou být využity, kromě managementu znalostí, také směry informační ekologie či ekologie znalostí. | ||
Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg|isbn = 9783540205760|isbn2 = 9783540267317|strany = 25–43|jazyk = en|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w: | Jako znalostní ekosystémy jsou v současnosti často označována také velká inovační centra jako je např. americké [[w: cz: Silicon Valley]]. Bahrami a Evans jej charakterizovali ve svém článku americké inovační centrum jako ,,darwinistický dynamický, znalostní ekosystém".<ref name=":0">{{Citace monografie|titul = The Research Laboratory: Silicon Valley's Knowledge Ecosystem|url = http://link.springer.com/chapter/10.1007/3-540-26731-X_3|vydavatel = Springer Berlin Heidelberg|isbn = 9783540205760|isbn2 = 9783540267317|strany = 25–43|jazyk = en|poznámka = DOI: 10.1007/3-540-26731-X_3}}</ref> V jeho rámci rozlišují čtyři kategorie: Původce znalostí, Správce líhní znalostí, Tvůrce znalostí, a Mazače znalostí. Jako Původce znalostí označují prvotní autory nápadů - např. výzkumné organizace, university, nadaní jedinci atd. Úlohu Správců líhní plní investoři, inkubační centra pro start-upy, granty atd. Tvůrci znalostí jsou progresivní start-upy a mladé firmy, které dobře zkombinují dvě předcházející kategorie. Jako Mazače znalostí pak označují ty, jenž znalostem usnadňují tok a podporují je poté, co jsou vygenerovány (advokáti, marketingoví specialisté atd.).<ref name=":0" /> V souvislosti s nástupem digitálních technologií a rozvojem [[w:cs:Společnost sítí|společnosti sítí]] se ovšem jednotlivé znalosti nedrží na jednotlivých místech ale šíří se ve virtuálním prostoru internetu. Definování konkrétních znalostních ekosystémů a jejich vztahů se tak stává těžší a výzvou pro další výzkum, popř. vznik nových diciplín jako např. [[digitální ekologie]]. | ||
''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii. | ''Tento článek je s vědomím autora použit i na české Wikipedii. | ||