7 218
editací
Metoda hedonické ceny: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
formátování
Bez shrnutí editace |
m (formátování) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Metoda hedonické ceny''' (''Hedonic price method; Hedonic models'') představuje jeden z nejstarších přístupů k určení poptávky po netržních komoditách – jako např. ovzduší, hluk; přičemž hodnota těchto environmentálních atributů je odvozena z aktuálních tržních transakcí.<ref name="KOLDSTAD, C.D.">KOLDSTAD, C.D. Environmental economics. New York: Oxford University Press, 2000. 400 s. ISBN 0 19 511954 1.</ref> Vychází z předpokladu, že každý statek lze popsat jako soubor určitých vlastností a charakteristik<ref>MARKANDYA, A. The Hedonic Pricing Method. University of Bath. [online]. [cit. 2010-03-20]. URL: <http://www.bath.ac.uk/~hssam/Hedonicpricing.ppt></ref> a že environmentální kvalita je jednou z charakteristik daného statku, např. cenu nemovitosti ovlivňuje nejen její technické vybavení, počet pokojů, dostupnost do centra, ale také kvalita ovzduší v dané lokalitě, okolní hluk apod.<ref name="PALMQUIST, R.B.">PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.</ref> | |||
Metoda hedonické ceny (''Hedonic price method; Hedonic models'') představuje jeden z nejstarších přístupů k určení poptávky po netržních komoditách – jako např. ovzduší, hluk; přičemž hodnota těchto environmentálních atributů je odvozena z aktuálních tržních transakcí.<ref name="KOLDSTAD, C.D.">KOLDSTAD, C.D. Environmental economics. New York: Oxford University Press, 2000. 400 s. ISBN 0 19 511954 1.</ref> Vychází z předpokladu, že každý statek lze popsat jako soubor určitých vlastností a charakteristik<ref>MARKANDYA, A. The Hedonic Pricing Method. University of Bath. [online]. [cit. 2010-03-20]. URL: <http://www.bath.ac.uk/~hssam/Hedonicpricing.ppt></ref> a že environmentální kvalita je jednou z charakteristik daného statku, např. cenu nemovitosti ovlivňuje nejen její technické vybavení, počet pokojů, dostupnost do centra, ale také kvalita ovzduší v dané lokalitě, okolní hluk apod.<ref name="PALMQUIST, R.B.">PALMQUIST, R.B. Hedonic models. In Handbook of Environmental and Resource Economics. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 1999. Kapitola 53. s. 765-776. ISBN 1-85898-375-4.</ref> | |||
Pomocí této metody se snažíme zjistit jaká část z rozdílu cen nemovitostí je způsobena určitým rozdílem v environmentálních vlastnostech nemovitostí a odvodit, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za zlepšení environmentální vlastnosti.<ref>MARKANDYA, A., et al. Environmental Economics for Sustainable Growth: A hand book for practitioners. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2002. ISBN 1-84064-306-4.</ref> | |||
Slovo „''hedonic''“ pochází z řečtiny a v překladu znamená ''potěšení''. Lidé mají potěšení z toho, že žijí v pěkném prostředí a při výběru domu nebo bytu se rozhodují i na základě hodnot životního prostředí. <ref name="HARIPRIYA, G."/> | |||
[[Soubor:Mala_Lhota.jpg|thumb|right|Malá Lhota - vlastní fotografie]] | [[Soubor:Mala_Lhota.jpg|thumb|right|Malá Lhota - vlastní fotografie]] | ||
[[Soubor:Mesto_Otrokovice.jpg|thumb|right|Otrokovice - vlastní fotografie]] | [[Soubor:Mesto_Otrokovice.jpg|thumb|right|Otrokovice - vlastní fotografie]] | ||
Jak ukazují výsledky různých šetření, domácnosti s vyšším příjmem se často nacházejí v oblastech s nižším znečištěním ovzduší, zatímco domácnosti s nižším příjmem v oblastech s vyšší koncentrací škodlivin.<ref name="SEJÁK, J. a kol."/> | |||
Jak ukazují výsledky různých šetření, domácnosti s vyšším příjmem se často nacházejí v oblastech s nižším znečištěním ovzduší, zatímco domácnosti s nižším příjmem v oblastech s vyšší koncentrací škodlivin.<ref name="SEJÁK, J. a kol."/> | |||
Metoda hedonické ceny spadá do kategorie [[metody odhalených preferencí|metod odhalených preferencí]] (''Revealed preferences''), které vycházejí z pozorování chování spotřebitelů na skutečných trzích.<ref>DVOŘÁK, A., et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica, 2007. s. 196. ISBN 978-80-245-1253-2.</ref> | Metoda hedonické ceny spadá do kategorie [[metody odhalených preferencí|metod odhalených preferencí]] (''Revealed preferences''), které vycházejí z pozorování chování spotřebitelů na skutečných trzích.<ref>DVOŘÁK, A., et al. Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze. Nakladatelství Oeconomica, 2007. s. 196. ISBN 978-80-245-1253-2.</ref> | ||
== Použití == | == Použití == | ||
Nejčastěji se metoda hedonické ceny používá ve dvou případech:<ref>ŠAUER, P. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro otázky životního prostředí, 2007. 164 s. ISBN 978-80-87076-06-4.</ref> | Nejčastěji se metoda hedonické ceny používá ve dvou případech:<ref>ŠAUER, P. Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky i pro neekonomy. Univerzita Karlova v Praze. Centrum pro otázky životního prostředí, 2007. 164 s. ISBN 978-80-87076-06-4.</ref> | ||
:a) při zjišťování jak se faktory životního prostředí promítají do tržní ceny nemovitostí (může jít o ceny při koupi, prodeji, nájmu) | |||
:b) při zjišťování, jak se kvalita pracovního prostředí promítá do výše mzdy | |||
Nejběžnější využití se týká znečištění ovzduší, dále bývá používána k oceňování negativního užitku z blízkosti skládky nebezpečného odpadu, hluku z pozemní či letecké dopravy, rizika zemětřesení, kvality a blízkosti vodních zdrojů atd.<ref name="PALMQUIST, R.B."/> | |||
Úplně první použití této metody v oblasti životního prostředí představuje studie Ridkera a Henninga z roku 1967, která se týkala kvality ovzduší.<ref name="PALMQUIST, R.B."/> | Úplně první použití této metody v oblasti životního prostředí představuje studie Ridkera a Henninga z roku 1967, která se týkala kvality ovzduší.<ref name="PALMQUIST, R.B."/> | ||
=== Použití ve světě === | === Použití ve světě === | ||
Garrod a Willis (2000) ve své knize uvádějí jednotlivé příklady užití metody hedonické ceny:<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G.">GARROD, G. - WILLIS, K.G. Economic Valuation of the Environment: Methods and case studies. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2000. s. 365. ISBN 978-1-85898-684-5.</ref> | |||
Garrod a Willis (2000) ve své knize uvádějí jednotlivé příklady užití metody hedonické ceny:<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G.">GARROD, G. - WILLIS, K.G. Economic Valuation of the Environment: Methods and case studies. United Kingdom: Edward Elgar Publishing Limited, 2000. s. 365. ISBN 978-1-85898-684-5.</ref | |||
*Brown and Pollakowski (1977) zkoumali vliv blízkosti vody na hodnotu nemovitostí | *Brown and Pollakowski (1977) zkoumali vliv blízkosti vody na hodnotu nemovitostí | ||
| Řádek 26: | Řádek 28: | ||
*Brookshire (1985) zkoumal vliv různé úrovně poškození ze zemětřesení na cenu nemovitostí ve vilových čtvrtích v Los Angeles a San Francisku | *Brookshire (1985) zkoumal vliv různé úrovně poškození ze zemětřesení na cenu nemovitostí ve vilových čtvrtích v Los Angeles a San Francisku | ||
Následující tabulka znázorňuje vybrané studie a jejich výsledné hedonické odhady ochoty platit za snížení množství škodlivin v ovzduší<ref>The Hedonic Price Method. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL:<http://www2.bren.ucsb.edu/~kotchen/links/teaching/Hedonic.pdf></ref | Následující tabulka znázorňuje vybrané studie a jejich výsledné hedonické odhady ochoty platit za snížení množství škodlivin v ovzduší<ref>The Hedonic Price Method. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL:<http://www2.bren.ucsb.edu/~kotchen/links/teaching/Hedonic.pdf></ref> | ||
{| cellspacing="0" cellpadding="2" border="1" style="text-indent: 0.5em;" | {| cellspacing="0" cellpadding="2" border="1" style="text-indent: 0.5em;" | ||
| Řádek 60: | Řádek 61: | ||
| 552,96 $ za mg/m<sup>3</sup> | | 552,96 $ za mg/m<sup>3</sup> | ||
|} | |} | ||
=== Použití v jiných oborech === | === Použití v jiných oborech === | ||
:a) jedna z prvních aplikací této metody se snažila vysvětlit cenu automobilů v závislosti na výkonu, váze atp. (Court, 1939; Griliches, 1971)<ref name="PALMQUIST, R.B." /> | |||
a) jedna z prvních aplikací této metody se snažila vysvětlit cenu automobilů v závislosti na výkonu, váze atp. (Court, 1939; Griliches, 1971)<ref name="PALMQUIST, R.B." /> | :b) jiné studie se zaměřily na vliv sociálních faktorů<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G." /> | ||
*Schafer (1979) studoval vliv rasové diskriminace na trh bydlení v [[wikipedia:cs:Boston|Bostonu]] | *Schafer (1979) studoval vliv rasové diskriminace na trh bydlení v [[wikipedia:cs:Boston|Bostonu]] | ||
*Forrest et al. (1992) zkoumal vliv městských železnic na cenu nemovitostí | *Forrest et al. (1992) zkoumal vliv městských železnic na cenu nemovitostí | ||
== Aplikace metody == | == Aplikace metody == | ||
Metodu aplikujeme v několika krocích:<ref name="SEJÁK, J. a kol.">SEJÁK, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. s. 256. ISBN 80-7169-393-6.: </ref> | Metodu aplikujeme v několika krocích:<ref name="SEJÁK, J. a kol.">SEJÁK, J. a kol. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. s. 256. ISBN 80-7169-393-6.: </ref> | ||
:1) nejdříve definujeme příslušnou tržní komoditu (nemovitost) a definujeme statky, či služby, které s nemovitostí souvisí | |||
1) nejdříve definujeme příslušnou tržní komoditu (nemovitost) a definujeme statky, či služby, které s nemovitostí souvisí | :2) poté specifikujeme funkční vztahy mezi tržní cenou a všemi druhy užitné hodnoty nemovitosti (tzv. hedonická cenová funkce) | ||
:3) následuje shromáždění územně průřezových dat a časových řad cen nemovitostí a s nimi spjatých charakteristik, ceny nemovitostí mohou pocházet z databází realitních kanceláří | |||
2) poté specifikujeme funkční vztahy mezi tržní cenou a všemi druhy užitné hodnoty nemovitosti (tzv. hedonická cenová funkce) | :4) pomocí mnohonásobné [[wikipedia:cs:Regresní analýza|regrese]] vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí | ||
3) následuje shromáždění územně průřezových dat a časových řad cen nemovitostí a s nimi spjatých charakteristik, ceny nemovitostí mohou pocházet z databází realitních kanceláří | |||
4) pomocí mnohonásobné [[wikipedia:cs:Regresní analýza|regrese]] vypočítáme koeficient kvality prostředí (vztažený k ceně nemovitostí), tento koeficient představuje dodatečnou částku, kterou je třeba zaplatit při přesunu do nemovitosti s lepší kvalitou prostředí | |||
Podrobný popis aplikace této metody popisuje Koldstad (2000), zjednodušený model lze najít v knize Dvořáka a kol. (2007). | Podrobný popis aplikace této metody popisuje Koldstad (2000), zjednodušený model lze najít v knize Dvořáka a kol. (2007). | ||
== Podmínky uplatnění metody == | == Podmínky uplatnění metody == | ||
Využití této metody předpokládá, že trh s nemovitostmi (případně pracovní trh) představuje [[wikipedia:cs:Dokonalá konkurence|trh dokonalé konkurence]] a nachází se v rovnováze, ačkoliv ve skutečnosti jsou tyto trhy často výrazně regulovány.<ref name="SEJÁK, J. a kol."/> | Využití této metody předpokládá, že trh s nemovitostmi (případně pracovní trh) představuje [[wikipedia:cs:Dokonalá konkurence|trh dokonalé konkurence]] a nachází se v rovnováze, ačkoliv ve skutečnosti jsou tyto trhy často výrazně regulovány.<ref name="SEJÁK, J. a kol."/> To je také důvod, proč tato metoda není v České republice hojně využívána.<ref>MELICHAR, J. – HONIGOVÁ, I. Oceňování životního prostředí: Letní škola pořádaná Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 25. – 31. července 2005 v Jizerských horách. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2005. ISBN 80-239-6295-7.</ref> | ||
To je také důvod, proč tato metoda není v České republice hojně využívána.<ref>MELICHAR, J. – HONIGOVÁ, I. Oceňování životního prostředí: Letní škola pořádaná Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 25. – 31. července 2005 v Jizerských horách. Praha: Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, 2005. ISBN 80-239-6295-7.</ref> | |||
Předpoklady metody hedonické ceny vedou k tomu, že je tato metoda spíše vhodná pro ex post hodnocení výsledných efektů.<ref name="GARROD, G. - WILLIS, K.G."/> | |||
Je nezbytné najít statek, jehož tržní hodnota je ovlivňována environmentální komoditou (př. cena domu ovlivněna kvalitou vzduchu), dále je důležité, aby veškerá škoda z environmentální komodity byla promítnuta do ceny daného statku na trhu, neboť ve skutečnosti mnohé problémy životního prostředí nemají přímý vliv na pozorovaný tržní statek.<ref name="KOLDSTAD, C.D."/> | |||
== Problémy uplatnění metody == | == Problémy uplatnění metody == | ||
Metoda hedonické ceny je velmi náročná na data. Aby bylo možné odhadnout hedonickou cenovou funkci pro konkrétní trh, je nezbytné mít k dispozici velký počet pozorování popisující jak prodejní ceny, tak i četné charakteristiky nemovitostí na daném trhu. Častým problémem modelů hedonické ceny je [[multikolinearita]]. Jednotlivé environmentální charakteristiky jsou často [[wikipedia:cs:Korelace|zkorelované]] (např. nemovitosti v blízkosti silnice se potýkají s větším hlukem a vyšší koncentrací znečišťujících látek v ovzduší). Je tedy často obtížné oddělit nezávislý účinek těchto dvou forem znečištění z ceny nemovitosti. Vážnější problém může nastat, pokud jsou údaje použité při hedonické analýze převzaty z více než jednoho trhu s nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že podmínky nabídky a poptávky se mohou na každém trhu lišit, odhad hedonické cenové funkce pro jeden určitý trh s nemovitostmi bude zkreslený, pokud použijeme údaje o cenách domů stanovených na jiném trhu.<ref name="HARIPRIYA, G.">HARIPRIYA, G. Hedonic price method: A concept note. Chennai. Madras School of Economics. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL: <http://coe.mse.ac.in/dp/hedonic%20price.pdf></ref> | Metoda hedonické ceny je velmi náročná na data. Aby bylo možné odhadnout hedonickou cenovou funkci pro konkrétní trh, je nezbytné mít k dispozici velký počet pozorování popisující jak prodejní ceny, tak i četné charakteristiky nemovitostí na daném trhu. Častým problémem modelů hedonické ceny je [[multikolinearita]]. Jednotlivé environmentální charakteristiky jsou často [[wikipedia:cs:Korelace|zkorelované]] (např. nemovitosti v blízkosti silnice se potýkají s větším hlukem a vyšší koncentrací znečišťujících látek v ovzduší). Je tedy často obtížné oddělit nezávislý účinek těchto dvou forem znečištění z ceny nemovitosti. Vážnější problém může nastat, pokud jsou údaje použité při hedonické analýze převzaty z více než jednoho trhu s nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že podmínky nabídky a poptávky se mohou na každém trhu lišit, odhad hedonické cenové funkce pro jeden určitý trh s nemovitostmi bude zkreslený, pokud použijeme údaje o cenách domů stanovených na jiném trhu.<ref name="HARIPRIYA, G.">HARIPRIYA, G. Hedonic price method: A concept note. Chennai. Madras School of Economics. [online]. [cit. 2010-04-10]. URL: <http://coe.mse.ac.in/dp/hedonic%20price.pdf></ref> | ||
Dalším nedostatkem této metody je, že hodnotu lze odhadnout pouze z pohledu domácností, nejsou do ní zahrnuty užitky rekreantů či pracujících.<ref>BATEMAN, I. J. - DAY, B. H. - LAKE, I. The Valuation of Transport-Related Noise in Birmingham: Non-Technical Report to the DfT. Centre for Social and Economic Research on the Global Environment & Centre for Environmental Risk, School of Environmental Sciences, University of East Anglia, UK, 2004</ref> | Dalším nedostatkem této metody je, že hodnotu lze odhadnout pouze z pohledu domácností, nejsou do ní zahrnuty užitky rekreantů či pracujících.<ref>BATEMAN, I. J. - DAY, B. H. - LAKE, I. The Valuation of Transport-Related Noise in Birmingham: Non-Technical Report to the DfT. Centre for Social and Economic Research on the Global Environment & Centre for Environmental Risk, School of Environmental Sciences, University of East Anglia, UK, 2004</ref> | ||
== Související zmiňované studie == | == Související zmiňované studie == | ||
| Řádek 110: | Řádek 100: | ||
*SCHAFER, R. Racial discrimination in the Boston housing market. Journal of Urban Economics, 6, 1979, s. 176-196. | *SCHAFER, R. Racial discrimination in the Boston housing market. Journal of Urban Economics, 6, 1979, s. 176-196. | ||
*FORREST, D., et al. Both sides of the track are wrong: a study of the effect of an urban railway system on the pattern of housing prices, University of Salford: Department of Economics, 1992 | *FORREST, D., et al. Both sides of the track are wrong: a study of the effect of an urban railway system on the pattern of housing prices, University of Salford: Department of Economics, 1992 | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
<references/> | <references/> | ||
{{Studenti VŠE}} | |||