7 218
editací
(→Odkazy) |
m (přidání odkazů, formátování) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Těžké kovy == | == Těžké kovy == | ||
Za nebezpečné těžké kovy se považuje kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom a měď. Počítá se k nim také arsen, který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž | Za nebezpečné [[w:cs:těžký kov|těžké kovy]] se považuje [[w:cs:kadmium|kadmium]], [[w:cs:rtuť|rtuť]], [[w:cs:olovo|olovo]], [[w:cs:nikl|nikl]], [[w:cs:chrom|chrom]] a [[w:cs:měď|měď]]. Počítá se k nim také [[w:cs:arsen|arsen]], který ovšem po chemické stránce není kovem, nýbrž [[w:cs:polokov|polokovem]]. Antropogenní toky všech těchto kovů výrazně překračují toky přirozené. V poslední době je používání těžkých kovů v nejrůznějších procesech a výrobcích postupně výrazně omezováno, takže tyto látky se již dnes nepovažují za nejhorší škodliviny. Zejména se podařilo výrazně snížit zátěž životního prostředí olovem v důsledku omezení a posléze i vyloučení používání olovnatého benzínu. Přesto jsou těžké kovy stále významným problémem životního prostředí a dokonce i v Evropě se počítá s tím, že budou ještě stále narůstat emise rtuti, kadmia mědi. | ||
== Persistentní organické sloučeniny == | == Persistentní organické sloučeniny == | ||
Za podstatně nebezpečnější se považují persistentní organické | Za podstatně nebezpečnější se považují [[w:cs:persistentní organická látka|persistentní organické látky]]. Patří mezi ně především [[w:cs:polycyklické aromatické uhlovodíky|polycyklické aromatické uhlovodíky]], které především vznikají v důsledku nedokonalého spalování fosilních paliv nebo biomasy. Další důležitou kategorií jsou chlorované organické látky, které se rozptylují do půd a do vod včetně vod podzemních. Patří mezi ně různé [[w:cs:biocid|biocidy]] a známé [[w:cs:Polychlorované bifenyly|polychlorované bifenyly (PCB)]] a podobné látky. | ||
== Dioxiny a furany == | == Dioxiny a furany == | ||
Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané dioxiny a furany, které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí. | Poslední důležitou skupinou jsou tak zvané [[w:cs:dioxiny|dioxiny]] a [[w:furan|furany]], které se staly známými zejména po neštěstí v italském Sevezu v roce 1977 a po skandálu s belgickými potravinami v roce 1999. Všechny tyto látky se postupně dostávají pod větší kontrolu, přesto však stále představují vážné nebezpečí. | ||
{{Koloběhy}} | {{Koloběhy}} | ||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
* | *{{Wikipedia en|Heavy metals}} | ||
*{{Wikipedia en|Persistent organic pollutant}} | |||
* | *{{Wikipedia en|Dioxin}} | ||
* | *{{Wikipedia en|Furan}} | ||
*{{Wikipedia en|Biocide}} | |||
* | |||
* | |||
[[Kategorie:Antropogenní rizika]] | [[Kategorie:Antropogenní rizika]] |