7 218
editací
m (added Category:Biosféra using HotCat) |
m (formátování) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Diverzita charakterizuje [[společenstvo]] (či společenstva) prostřednictvím počtu druhů v něm obsažených. Bývá chápána a vyjadřována jednak jako samotný počet druhů ve společenstvu – tedy druhová bohatost (species richness)– i jako komplexnější charakteristika | Diverzita charakterizuje [[w:cs:společenstvo|společenstvo]] (či společenstva) prostřednictvím počtu druhů v něm obsažených. Bývá chápána a vyjadřována jednak jako samotný počet druhů ve společenstvu – tedy druhová bohatost (species richness)– i jako komplexnější charakteristika struktury společenstva, která zahrnuje i početnost jedinců jednotlivých druhů a vyrovnanost jejich rozložení. | ||
V závislosti na měřítku lze diverzitu podle Whittakera <ref name=whit>WHITTAKER R. H. Evolution and measurement of species diversity. ''Taxon.'' 1972, vol.21, no..., s.213 – 251.</ref> rozčlenit na tři úrovně: alfa | V závislosti na měřítku lze diverzitu podle Whittakera <ref name=whit>WHITTAKER R. H. Evolution and measurement of species diversity. ''Taxon.'' 1972, vol.21, no..., s.213 – 251.</ref> rozčlenit na tři úrovně: alfa- , beta- a gama- diverzitu . | ||
== Alfa diverzita == | == Alfa diverzita == | ||
Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity: | Nejnižší prostorovou úrovní diverzity je alfa – diverzita. Jedná se o druhovou diverzitu v rámci jednoho společenstva či [[stanoviště]] (whithin – habitat diversity). Kromě prostého počtu druhů ve společenstvu může být vyjádřena některým z indexů diverzity: | ||
* Index diverzity podle Oduma (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>. | * '''Index diverzity podle Oduma''' (I<sub>div</sub>) je poměrem počtu druhů k počtu jedinců <ref name=mor>MORAVEC J. et al. ''Fytocenologie'' Praha: Akademia, 2000 ISBN 80-200-0128-X</ref>. | ||
[[Soubor:Odum_spol.PNG]] | [[Soubor:Odum_spol.PNG]] | ||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
==Beta diverzita== | ==Beta diverzita== | ||
Beta | Beta- diverzita popisuje strukturní komplexitu prostředí, je mírou rozdílnosti (či naopak podobnosti) druhového složení mezi společenstvy podél určitého [[gradient]]u prostředí nebo zeměpisné šířky či mezi společenstvem a jeho okolím. Je tím vyšší, čím méně společných druhů společenstva obsahují. | ||
*Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref> | *Nejjednodušeji ji lze vyjádřit – dle Whittakera – jako poměr druhové diverzity všech společenstev (celkového počtu druhů) k průměru jednotlivých diverzit<ref name=kov>KOVÁŘ P. ''Geobotanika.'' Praha: 2002 ISBN 80-246-0359-4</ref> | ||
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
[[Soubor:Sore_spol.PNG]] | [[Soubor:Sore_spol.PNG]] | ||
* Jinou možností je změřit rozdílnost mezi | * Jinou možností je změřit rozdílnost mezi společenstvy 1 a 2 jako pomyslnou vzdálenost v mnohorozměrném prostoru: | ||
[[Soubor:Vzda_spol.PNG]] | [[Soubor:Vzda_spol.PNG]] | ||
x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve | x<sub>i1</sub>, x<sub>i2</sub> jsou míry i-tého znaku ve společenstvo 1 a 2. Je -li tímto znakem přítomnost určitého [[druh]]u, nabývají hodnot 1 (druh přítomen) a 0 (druh nepřítomen)<ref name=piv>PIVNIČKA K. ''Ekologie'' Praha: 1984 </ref>. | ||
==Gama diverzita== | ==Gama diverzita== | ||
Řádek 51: | Řádek 51: | ||
==Faktory ovlivňující diverzitu== | ==Faktory ovlivňující diverzitu== | ||
Druhové složení a struktura | Druhové složení a struktura společenstva jsou výsledkem působení různých ekologických faktorů a jejich vzájemných kombinací. | ||
Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[vegetace]] než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>. | Na všech úrovních má pro diverzitu společenstev velký význam heterogenita prostředí – zdrojů, pokryvu, [[krajinná matrice|krajinné matrice]] na regionální úrovni atd. Diverzita společenstev živočichů koreluje těsněji se strukturní diverzitou [[vegetace]] než s její diverzitou druhovou<ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref>. | ||
Řádek 65: | Řádek 65: | ||
Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná [[sukcese]] může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref> | Na nejvyšší úrovni je prokazatelné, že diverzita klesá spolu s rostoucí zeměpisnou šířkou. Vysvětlení komplikuje skutečnost, že se jedná o velmi komplexní faktor, zahrnující často i protichůdné procesy. Z časových hledisek hraje významnou roli čtvrtohorní vývoj a [[evoluce|evoluční stáří]]. Dlouhá a nepřerušovaná [[sukcese]] může být jednou z příčin vysokého druhového bohatství v tropech. Význam produktivity je v tomto měřítku dosti neurčitý. <ref name=beg>BEGON, M.; HARPER, J. L.; TOWNSEND, C. R.''Ekologie: jedinci, populace, společenstva.'' Přel. Grygová B., Olomouc: Vydavatelství univerzity Palackého, 1997 ISBN 80-7067-695-7</ref> | ||
== Témata == | ==Odkazy== | ||
=== Témata === | |||
* [[biodiverzita]] | * [[biodiverzita]] | ||
* [[ekologie]] | * [[ekologie]] | ||
Řádek 77: | Řádek 78: | ||
* [[disturbance]] | * [[disturbance]] | ||
* [[střední narušení]] | * [[střední narušení]] | ||
=== Zdroje === | |||
== Zdroje == | |||
<references/> | <references/> | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
*{{Wikipedia cs p|Diverzita}} | |||
*{{Wikipedia en|Biodiversity}} | |||
*{{Wikipedia en|alpha diversity}} | |||
*{{Wikipedia en|beta diversity}} | |||
*{{Wikipedia en|gamma diversity}} | |||
*{{Wikipedia en|species richness}} | |||
*{{Wikipedia en|Shannon-Weaver index}} | |||
*{{Wikipedia en|simpson index}} | |||
*alfa-,beta- a gama- diverzita http://cnx.org/content/m12147/latest/ | |||
*[http://www.nationalgeographic.com/wildworld/ Interaktivní světová mapa biodiverzity] | |||
alfa-,beta- a gama- diverzita http://cnx.org/content/m12147/latest/ | |||
[http://www.nationalgeographic.com/wildworld/ Interaktivní světová mapa biodiverzity] | |||
[[Kategorie:Biosféra]] | [[Kategorie:Biosféra]] |