Byrokraté, editor
1 523
editací
Živelní katastrofa: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Živelní katastrofu''' či také '''přírodní katastrofu''' (''anglicky: natural disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (''přirozenou'') činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv | '''Živelní katastrofu''' či také '''přírodní katastrofu''' (''anglicky: natural disaster'') můžeme definovat jako extrémní údálost, způsobenou přírodní (''přirozenou'') činností, na jejíž příčinu nemá člověk žádný vliv, ačkoli může mít vliv na její průběh. Například pravidelné povodně jsou katastrofou živelní, ale změna koryta řeky jejich přirozený průběh dramaticky nabourává (např. pokud se vlivem silných dešťů průtok v horských potocích zvyšuje a zaplavuje se jejich okolí, jedná se o katastrofu živelní - pokud se ale voda z těchto potoků dostane do řeky, jejíž přirozený tok pozměnil člověk, následně se vylije a zaplaví krajinu, jedná se již o katastrofu ekologickou). Pojem [[w:cz: katastrofa|katastrofa]] má pak etymologické ukotvení v řečtině (''slovo katastrofé, v ní označovalo „obrat" nebo ,,převrat“'')<ref>http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/ps09/antropol/web/slovnik.html heslo: katastrofa</ref>. | ||
Přírodní katastrofa se liší od [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální | Přírodní katastrofa se liší od [[environmentální katastrofa|environmentální katastrofy]] (''environmental disaster''), na níž má vliv antropogenní činnost (''často se ale setkáme se záměnou pojmů, popř. jsou chápána/používána jako synonyma, nebo je používáno spojení environmentální, popř. označovaná také jako ekologická - katastrofa v rámci něhož jsou pak vymezeny katastrofy způsobené lidským zásahem a ty na které nemá člověk vliv. V angličtině se ustálilo rozlišování na environmental disaster a natural disaster<ref>Jared M. Diamond, Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005</ref>''). Pro oba druhy katastrof by bylo možné použít různé zastřešující pojmy jako katastrofa životního prostředí či ekosystémová katastrofa (v praxi se s těmito spojeními ale příliš nesetkáváme). | ||
O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde již končí přirozené působení přírodních sil a začíná vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | O příčinu různých katastrof životního prostředí se vedou spory. [[Antienvironmentalismus|Antienvironmentalisté]] často vliv člověka zcela popírají, popř. alespoň bagatelizují, je ale možné se domnívat, že na mnoho katastrof, které jsou označovány jako přírodní, měla vliv lidská činnost a jedná se tedy o katastrofy environmentální. Za vyloženě živelní katastrofy můžeme považovat ty události, které se děly před industriální érou (nebo v jejích ranných počátcích) a na které neměla lidská činnost žádný přímý vliv (jelikož jeho nepřímý vliv, např. formou znečištění ovzduší a s ním spojenou [[globální změna klimatu|globální změnou klimatu]] byl v té době zanedbatelný). Svou činností (a jejími zjevnými následky) se ale člověk podepisoval na tvář Země a vytvářel environmentální katastrofy minimálně od starověku (''např. doložené kácení lesů ve středomoří a následné půdní eroze''). Problémem moderní doby a jejích katastrof je to, že nevíme, kde již končí přirozené působení přírodních sil a začíná vliv člověka, vzhledem k tomuto faktu byl konstituován [[princip předběžné opatrnosti|princip předběžné opatrnosti]]. Ten je důležitý i pro projekci možných řešení; protože stejně jako může nezodpovědná lidská činnost způsobit ekologickou katastrofu, může i katastrofa živelní vyvolat řetězec reakcí na jejichž konci stojí katastrofa člověkem zaviněná. Tak se tomu stalo např. u [[w:cz: havárie elektrárny Fukušima I|Havárie elektrárny Fukušima]], kdy zemětřesení a následné tsunami poškodilo jadernou elektrárnu a způsobilo ''Velmi těžkou havárii'' - nejtěžší stupeň havárie (''7'') podle hodnocení [[w:cz: Mezinárodní stupnice jaderných událostí|Mezinárodní stupnice jaderných událostí]] (''The International Nuclear Event Scale - INES''). | ||