Filosofické a antropologické aspekty globalizace: Porovnání verzí

Již v počátcích formování industriální společnosti se stupňovalo napětí mezi vývojem tech­nické civilizace a rezidui humanistické kultury, především v tom smyslu, že vývoj technic­ké civilizace vytvářel zcela jiné perspektivy, než bylo možné očekávat. Změny způsobené vývojem průmyslové společnosti ostře kontrastovaly s reduktivním obrazem humanistické kultury, který zpočátku tyto postupy legitimoval. Zastánci civilizačně-technického vývoje zdůrazňovali postupné zlepšování sociálních a ekonomických podmínek a považovali je za důsledek prosazování reálného humanismu. Průmyslová revoluce byla v jejich očích před­pokladem k možnosti naplnění ideálů humanity v nových podmínkách. Nově se vytváře­jící poměry sociální, politické a ekonomické zavdaly řadu podnětů k pokusům definovat podstatné vlastnosti člověka moderní doby, které se lišily od příliš abstraktního filosofic­kého pojetí humanity a filosoficko antropologického pojetí člověka. Především přírodní vědy, biologie, fyziologie, ale také psychoanalýza a sociologie se pokoušely nově zodpo­vědět kantovskou otázku co je člověk, bez ohledu na filosoficko-humanistické koncepty člověka. Tím se nepřímo dostávají do jiného světla i otázky etické a estetické, správného jednání či v nejširším smyslu slova percepce reality.

== Zdroje ==