39
editací
Ekonomická škoda ze znehodnocování životního prostředí: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Ekonomická škoda ze znehodnocování životního prostředí (editovat)
Verze z 22. 5. 2010, 22:34
, 22. 5. 2010→Nepreferenční
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
[[Metoda podmíněného hodnocení]] | [[Metoda podmíněného hodnocení]] | ||
=='''Nepreferenční'''== | =='''Nepreferenční metody'''== | ||
Metody založené na zjišťování nákladů a rizik. Sem patří:<br> | Metody založené na zjišťování nákladů a rizik. Sem patří:<br> | ||
[[Metoda nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí]]<br> | [[Metoda nákladů na zamezení znehodnocování životního prostředí]]<br> | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
Německo, Holandsko, Francie a další země preferují oceňovací techniky, které mají co nejblíže k cenám generovaných trhem. Protipólem jsou skandinávské země a V.Británie, které akceptují ve větším měřítku i kontingenční metody a další přístupy, založené na subjektivních preferencích spotřebitelů. Asi 90% z celkového objemu škod tvoří škody z postupného „průběžného znečišťování“, zbylých 10% případá na ekologické havárie.<ref>ŠTĚPÁNEK, Z.,MOLDAN, B.: Nástin metodiky ekonomické kvantifikace poškození životního prostředí, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze, Praha 1999</ref> | Německo, Holandsko, Francie a další země preferují oceňovací techniky, které mají co nejblíže k cenám generovaných trhem. Protipólem jsou skandinávské země a V.Británie, které akceptují ve větším měřítku i kontingenční metody a další přístupy, založené na subjektivních preferencích spotřebitelů. Asi 90% z celkového objemu škod tvoří škody z postupného „průběžného znečišťování“, zbylých 10% případá na ekologické havárie.<ref>ŠTĚPÁNEK, Z.,MOLDAN, B.: Nástin metodiky ekonomické kvantifikace poškození životního prostředí, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze, Praha 1999</ref> | ||
=Reference= | =Reference= | ||
<references /> | <references /> | ||